Ďáblova ruka

Pohled do vymaštěneho života věřících fanatiků. Průměrná komedie. Mohlo by to být více anti-christo-fanatico a víc ve stylu "Pařba v bankoku". Nejprve jsem chtěl dát kladné body, za odvahu dělat si srandu z věřících, ale nakonec jsem si uvědomil, že je to kritika komunitních, malých církví a že to nakonec může hrát pro majoritní arogantní katolíky. Takže platí první dvě věty. A škoda, že nedostal víc prostoru Ed Harris. (10.03.2012)

Tato průměrná, ničím vyjímečná (ne)komedie mě překvapila výborným obsazením. Myšlenka poukázat na zfanatizované lidi vírou není špatná. Jeden z lepší filmů béčkové tvorby. Kdyby měl režisér větší koule a trochu kreativity tak to mohl povznést o stupínek víš. Prostě všední film s nevšedním obsazením. (45%) (22.11.2011)

CITÁT - Jest-li Bůh je, tak je to ten nejnespravedlivější, nejlínější a nejneschopnější pomstychtivý parchant v lidských dějinách.......... Je to hodně náboženský a já nejdřív vůbec nevěděl jak ten snímek brát. Je to komedie, drama nebo něco jinýho. Pierce Brosnan je jako nějaký diktátor a jeho kázání v kostele mé hloubku. Jeho protivník zde je bývalí fanoušek skupina Grateful Dead a bejvalá smažka, převedená na Boží víru. Situace se celkem pěkně zamotá a pak jsem jen čekal, jak se z toho hlavní aktéři dostanou. Děj je lehce předvídatelný a někdy až moc. Čekal jsem sice něco jiného, ale pohltilo mě to a já to dokoukal. Příběh má několik trhlin a tou největší je podivná scéna z benzínem a hlavně její vyvrcholení, tady jsem kroutil hlavou. Konec snímku byl Boží a od srdce jsem se zasmál. Natočeno podle stejnojmenné knihy Larry Beinharta. Ve filmu mimo jiné zazní Grateful Dead. Jedna z písní nese název "Brown eyed Women". (09.06.2012)

Skvělá sonda do života mentálních invalidů, co měli tu smůlu, že místo Nietzcheho potkali Ježíše a jeho lhostejného tatíka, čímž se jejich schopnost vyargumentovat zdravý rozum dostala na úroveň ročního kojence, který potřebuje přebalit mozkové pleny. A jak tomu už v církvích bývá, včele stádečka stojí chatizmatický řečník, pardon, chtěl jsem říct manipulativní zmrd, jenž pase své slaboduché, zfanatizované ovečky výhradně na louce vlastního prospěchu. Milé kudlanky, patrně toto svérázné Urvi a Orvi nepochopíte nebo nebudete chtít pochopit a zadštíte si tu trochu síry, ale vždycky je alespoň malinká naděje, že vám to pomůže najít pravou nevíru a zjistit, že potřebujete li duchovní berličku k překonání téhle čekačky na Ráj, je rozhodně rozumnější zkreslovat si realitu chlastem, drogami a psychofarmaky a zachovat si alespoň zbytky osobnosti !!! (08.03.2012)

Námět na satirický flick z prostředí náboženských fanatiků mi navozuje slintání. Člověk se rád zasměje pitomostem, které jsou jiné, než ty, jimž věří sám. To ale neznamená, že mi chutná kdejaká rozvleklá, povrchní televizní inscenace. Nepřiměřený vánoční optimismus jsem ředil jízlivými filmy Alexandra Paynea a shledal jsem se jimi být poněkud namlsán. První novoroční setkání s nevyužitým potenciálem bylo znát. Urážku porchností žvástů PROTI náboženství z úst Harrisovy postavy Paula Blaylocka [skutečný vysokoškolský profesor by si argumenty o původu pojmu Boha ve strachu z hromu a blesku nevystačil] bych snad ještě přešel, ačkoliv jsem se cítil značně zahanben, ale to, jak občasně a nedůsledně je mrháno s příležitostmi těžit legrandu a jed ze situací nikoliv. Na vině nejsou herci - stačí vzpomenout, jako prču vytřískali Brosnan s Kinnearem z Matadora, kterážto spolupráce byla důvodem, proč jsem se se Salvation Boulevard vůbec zahazoval. Zejména Brosnan v některých scénách vládne [osvícení ve sprše] a Marisa Tomei je asi jedina padesátiletá herečka, která mi navozuje pnutí v kalhotách. Za zlo nemůže nejspíš ani hrubý koncept scénáře, z některých scén jeho potenciál vyloženě chlístá. Jen jakoby si nikdo nedal práci jej vydolovat - "setkání na poušti", Brosnanova postava na návštěvě v nemocnici]. Jeden má ale dojem, že to chtělo jistější vedení a nebát se zatlačit na pilu - víc než žánrově nevyhraněné lavírování by tomu slušel formát zřetelné frašky. Takhle - slabé tři. (11.01.2014)