Marhuľový ostrov

Moje očakávania boli ďaleko väčšie. Naša kinematografia sa snaží dostať zo zajatia náročných psychologických filmov minulosti, na ktoré nikto nechodil, ale toto je krok späť. Na námete ženy medzi 3 mužmi by nebolo nič zlého, ale scenáristické motívy konania jednotlivých postáv boli niekedy značne nezrozumiteľné. Aj režisér zrejme ešte nedorástol na veľký film. Slabší priemer. (08.07.2012)

Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale závod s bratmi čechmi o to, kto natočí skutočne uveriteľný príbeh zo života sme vyhrali vďaka Marhuľovému ostrovu tentokrát my, Slováci. Moc sa v ňom nenakecá, nie je ani o čom na dedine, často sa robí, občas sa oslavuje, ale hlavne, že sa stále slope (predovšetkým pri spomenutých činnostiach). Žiaden obávaný láskavý ani silený humor, žiadne nereálne hlášky, ktoré by zosmiešňovali postavy, iba realita života, samozrejme v rámci možností. Výpovedná hodnota filmu ale nie je až natoľko silná, aby sme si nevšimli, že sa občas vlečie a dostaví sa sem tam aj pani nuda. Ako pravý vlastenec ale musím pridať od radosti na uchádzajúcim slovenským filmom jednu hviezdu. (07.07.2012)

Zdravíčko, na začátek bych rád podotknul, že slovenská filmová produkce se shodně s českou, na přelomu milénia, odrazila ode dna, a teď pomaloučku stoupá vzhůru. Celovečerní debut seriálového matadora nabízí příjemnou podívanou, mísící humor s vážnější linkou (slovo ´drama´ podle mě není na místě) a jeho návštěvou v kině rozhodně nic nezkazíte. Jasně, je tu spousta filmařských bot, ale doslova "nad vodou" vás celých sto dva minut bude držet výborný mix Francie s východní Evropou Juraje Dobrakova, a taky neokoukaná Szidi, která celý film uhrála svýma krásnýma očima! ;-) Mějte se filmově. Woo. (21.03.2012)

Bylo to před lety v mém milovaném Českém Krumlově. Popíjel jsem v letní podvečer s přáteli na Latráně v Šedesátdevítce a kdosi z obsluhy pustil do éteru jako kulisu velmi chytlavý šanson zpívaný neskutečným ženským hlasem. Ten hlas mne fascinoval, byl velmi zastřený, chraplavý a - dokonalý. Po něm přišel další a další a já si najednou uvědomil, že více času než společnosti věnuji naslouchání hudby... Říkal jsem si, že dotyčné zpěvačce musí být tak 60 let... Když jsem se mladé servírky zeptal: Co nám to pouštíte? Usmála se a cosi zadrmolila. Připomnělo mi to maďarštinu. Ona asi pochopila můj výraz a tak vytáhla propisku a na prázdný účet mi drobným písmem napsala dvě cizí slova: Szidi Tobias. ,,To je ona, je fakt dobrá ! '' řekla - a odešla. A tehdy v ten podvečer se jsem se seznámil zatím jen s hlasem této éterické bytosti. Následovalo shánění Všech CD a i první koncert, kde jsem Szidi napoprvé uviděl naživo. Stejně jako její hlas, je i ona sama okouzlující. Vůbec mne nenapadlo, že má za sebou celkem slušnou filmografii byť TV filmů. Když jsem se dozvěděl o Meruňkovém ostrově, věděl jsem, že to musím vidět už kvůli ní. Příběh sám už tu tisíckrát byl, protože je starý jak lidstvo samo. Když přijde elektřinou jiskřící hezká mladá ženská do prima party chlapů, nebo dokonce mezi bratry, nemůže už být o počáteční chlapské harmonii řeč. A pokud do toho úřaduje navíc chlast, je o průser postaráno. Zkrátka, připomíná to ten vtip jak se ptá nezkušený plavčík kapitána zaoceánské lodi: ,,A opravdu nosí ženy na moři smůlu?'' Starý mořský vlk vytáhne dýmku a odvětí: ,,Nejen na moři, ale i na souši! '' :-))) --- Meruňkový ostrov je krásný poetický film, vonící létem, rybami a ovocem. Vonící živočišnou láskou i naftou a olejem stařičkého Zilu. Bohužel romantiku záhy vystřídá drama a tak je film náročnější na spolknutí, což zde prokázal nejeden komentující. Spíše než očekávání polopatického vyprávění by si divák měl všímat kamery, atmosféry a detailů. Tento film je hlavně o pocitech. Szidi hrála parádně (možná že ani nehrála, že je prostě taková). Udivilo mne, že se nahoty nebojí ani vášnivých scén, které však pro film byly nezbytné. Po Růžových snech, jsem měl toto léto čest vidět další velmi vydařený slovenský film! A parádní byl i soundtrack ! Dávám 4 sumce. * * * * (14.08.2015)

Rád si posvietim na naše nové filmy, som zvedavý ako sa nám darí preklenúť to málo produktívne obdobie, ktoré je dúfam za nami. P. Bebjak je momentálne jeden z našich najusilovnejších režisérov a jeho nedávny horor Zlo bol celkom vydarený. V prvom rade musím vyzdvihnúť fantastickú hudbu, ktorú si jednoducho všimnete, lebo je jej vo filme dosť a je vážne skvelá. Nepreženiem ak poviem, že za takú hudbu by J. Dobrakov určite dostal poklonu aj v holywoode. Príbeh je typicky slovenský- čiže tragický, možno až príliš, ale z filmu som mal dobrý pocit. Pri dialógoch ma neoblieval pocit trápnosti, bolo to prirodzené. Obsadenie niekoľkých nových tvárí filmu pomohlo, pochváliť treba aj osadenie príbehu do slovensko - maďarskej oblasti. Futbalový zápas a hláška :"Čo pískaš, ty piča slovenská!" , ma pobavila a rybárov i milovníkov prírody určite zaujme ojedinelý lov sumcov. Vo filme sa často nalieva "barac- pálenka" a normálne som na ňu dostal chuť. Škoda, že nemám. Trochu zamrzí, že sa film podrobnejšie nevenoval detailom. Mnoho divákov si iste kládlo otázku, čo urobila so svojím bytom v meste, kde pracuje, z čoho žijú jej dvaja vyvolený a možno by tým film získal zaujímavý sociálny podtón. Celkovo solídny slovenský film po ktorom určite dostanete chuť na barac- pálenku, marhule, sumca alebo dobrú rybačku...Jemný nadpriemer, ale prikláňam sa k štyrom. 70%. (11.07.2012)