Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je jaro. V Praze kvetou stromy, válku připomínají jen památníky. V květnu 1945 vítali čeští obyvatelé sovětskou armádu. Rodiče malého Dušana pozvali do svého venkovského domku unaveného sovětského generála, aby si odpočinul. Dušan se s ním spřátelil a generál mu dal před odjezdem na památku svoji vojenskou kožešinovou čepici. Generálův automobil minul cestou ženisty, vedené poručíkem Rukavičkinem. Místo, kde zneškodnili minu, bylo nutné označit a Rukavičkin šel do blízké školy vypůjčit si křídu. V prázdné budově se seznámil s učitelkou Janou a mezi oběma mladými lidmi přeskočila jiskra sympatií. Poručík však musel pokračovat v cestě a proto Janě napsal na školní tabuli svoji adresu. Když se po rozloučení vrátila učitelka do třídy, adresu nenašla. Pečlivý ředitel školy tabuli umyl a Janě zbyla jen vzpomínka. Po silnici se vracel pěšky domů do Prahy pan Novák, bývalý vězeň koncentračního tábora. Rukavičkin zastavil nákladní auto, které pana Nováka do Prahy odvezlo. V domě na Malé Straně, kde pan Novák před válkou bydlel, se však skrýval německý ostřelovač. Jeden ze sovětských vojáků ho zneškodnil, ale svůj čin zaplatil životem. Zdrcený pan Novák bloudil Prahou a setkal se se starou paní, která toužila po tom, aby už jezdily tramvaje. Když se její přání konečně splnilo, přimluvila se stařenka za vojáka, který byl v civilu řidičem tramvaje v Kyjevě, a rád by alespoň na chvíli řídil tramvaj. Když pak společně vystoupili, stará paní se rozplakala při pomyšlení, kolik lidí ve válce zahynulo... Válka už je jen vzpomínkou, milenci se scházejí v parku a děti si hrají. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (41)

Bart 

všetky recenzie používateľa

Velmi zdařile natočený film. Režiséru Rostockému se podařilo citlivě spojit 4 příběhy. Komediálně laděný, jemný milostný, dramatický a dojemný příběh. Herecké výkony všech hlavních představitelů byly naprosto vyrovnané. Herecká milostná dvojice Tichonov - Brejchová se na dlouho staly pro mnohé představou mladé křehké lásky. ()

Aelita 

všetky recenzie používateľa

Nápis nad školní tabuli ve třídě, kde se poručík Rukavičkin setkal s učitelkou Janou, zní: "Pravda vítězí. Děkujeme Rudé armádě." Ano, jsou časy a časy. Vstup sovětských vojsk do Československa v roce 1945 byl vnímán jako osvobození, vstup vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jako okupace. Situace a potřeby lidí vždy tvoří kontext, rámec vnímané události, který určuje i pojetí pravdy. Jsou tedy časy a situace a příslušné jim pravdy. Univerzální pravda je snad pro všechny časy a situace stejná - život bez utrpení - morálního či fyzického - je přece lepší. ___ Světlý film v duchu nadějných 60. let s celou řadou malých zdařilých drobností. ()

Reklama

01Zuzana10 

všetky recenzie používateľa

Ešteže udreli na moju slabšiu strunku miestami. Film je pre mňa krásne komický. Nechcem byť neúctivá k dobovej presadzovanej nálade ale tak prehnané heroizovanie každého aspektu červenej armády spolu s ďalšími náhodnými scénami ma často skoro rozosmiali: - Nádherné nedeľné popoludnie, polovica Prahy na prechádzke, deti sa utešene hrajú, svetu vládne mier a láska. Slávne prechody tankov a armády cez rozkvitnutý sad, roztomilý chlapček prihovárajúci sa koníkovi, jednoduché dialógy v kombinovanej ruštine a češtine (a čo ešte, keď 1 strana vie slovko-dve v náprotivnom jazyku!), dievča idúce lesom - nedá sa inak, musí bežať. Samozrejme, že bosá. A zahodí topánku do jazera. Nádherná scénka s brnením a mačiatkom. ,,Tyhle všechny znáš?" Odhaľovanie vlasov ala Hollywood! WTF prestrihy na sovu a kostru, keď hrá na hud. nástroj. ,,Jiskra!" (Za toto zhorím v pekle ale - človek vracajúci sa z Osvienčimu s bruškom? + ,,Hotel"?!) Všetci horlivo mávajúci vojaci. Mierna absurdnosť 4. zápletky.... no uznajte. __ Nádherne píšuci a spievajúci Tichonov. Nemohla som uveriť. Očakávala som český film a tam milášik /Bolkonský/-Tichonov! Srdiečko mi zaplesalo! On i keď je ticho, nič veľmi nerobí, vždy hrá mierne inak a predsa predstavuje nejakú emóciu, situáciu... Hneď je mi film bližší. Aj pretože chrabrý vojak v 3 epizódke mi veľmi pripomína otca. - Krásny záber na konci 3. časti človeka prechádzajúceho osvetlenou malou uličkou v daždi.__Môjmu uchu lachodiace prelomové piesne, resp. ich variácie. __,,Co se stalo?" - ,,Nic." - ,,No to je hodně."__ Májové hviezdy sú pre mňa zábavným prekvapením, ktorý si netreba veľmi pripúšťať. Je dobré, že viem o ich existencii. A vďaka za Tichonova!! :) ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

(2x) Vzhledem k tomu, jak tragicky zasáhly události 2. světové války do osudů mnoha lidí, rodin, měst i celého národa po celém světe, asi se nesluší moc říkat o některých filmech zabývajících se touto tematikou, že jsou nádherné, byť mohou být sebedokonalejší, autenticky natočené, či umělecky kvalitné. Tady ale musím jednoduše napsat: je to NÁDHERNÝ FILM. Májové hvězdy jsou velice působivým koprodukčním snímkem sovětského režiséra Stanislava Rostockého, v pozdějších letech i dvakrát nominovaného na Oscara. Ve čtyřech, na sebe jemně navazujících povídkách se odehrávají více méně klidné, poeticky laděné útržky lidských osudů na konci války v květnu 1945. Byť to může někomu zavánět propagandou a každá povídka svým způsobem ukazuje oslavu přátelství mezi českým lidem a vojáky ze Sovětského svazu, vše se odehrává v poloze naprosto lidské a bez jakékoliv politiky. Úsměvná je romantická epizodka s krásnou mladou Janou Brejchovou a ruským vojákem v školní třídě, či závěrečná historka o první poválečné jízdě tramvají. Jako nejsilnější dějová linka se mi jeví příběh postavy Miloše Nedbala, s krásným pocitem z návratu z koncentračního táboře domů a následného zklamání po příchodě ze zjištění, že v jeho domě zůstal zabarikádovaný nacista. Film je doprovázený originální ruskou hudbou a zazní i jedna rusky zpívaná písnička o Praze. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Pro mne jednoznačně šok. DVD jsem zakoupil v Levných knihách, které jej vydaly ve své edici - Filmy patří lidu. Z této edice jsem již viděl nejeden ,,skvost" z padesátých let a proto jsem od tohoto snímku čekal prosovětskou agitku na téma osvobození. Už jen ten název - Májové hvězdy... Nastalo však milé překvapení. Snímek je složen ze čtyř povídek, které se sebou nesouvisí, ale jsou velmi nenuceně propojeny, takže tvoří celistvý příběh. Již u té první jsem se podivoval nad zručným vykreslením postav a tím, že jsem se nechal dojmout. Druhý příběh s Janou Brejchovou mi definitivně otevřel oči a já jsem pochopil, že májové hvězdy jsou o něčem jiném než jsem čekal... Prakticky je zde obsaženo vše. První povídka je dojemná, druhá romanticko - poetická, třetí s dávkou napětí a čtvrtá vtipná. Seděla mi příjemně zvolená hudba i kupodivu sympatičtí ruští herci.... Zkrátka, jsem ohromen. Nenechte se zmást tupým popisem obsahu, který navíc proti všem zvyklostem řadu point vyzradí.... Ano. Jistě by se dalo filmu lecos vytknout - rudoarmějci vždy ve vyžehlených a čistých uniformách, poválečné tatrovky v úvodních záběrech na projíždějící kolony Rudé armády atd.. Navíc film měl asi hlavně sloužit k utužení přátelství mezi ČSSR a SSSR.... Vezmu - li to ale z té lidské stránky, tak jak na mne snímek zapůsobil, nemohu jinak než dát poctivé 4 rudé hvězdy! Ten film je opravdu o májových hvězdách, jen to -m- je malé. * * * * ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (5)

  • Povídky „Dušan a generál“, „Zrzavý“ a „Cibulka“ vyšly ve sbírce „Květnové hvězdy“ v roce 1955. Povídka „Modrá jiskra“ vyšla až ve 2. vydání z roku 1960. (lausik)
  • Ruský voják „stalinského“ vzezření v poslední povídce je příslušníkem jednotek NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennich děl), za války zodpovědných za zabezpečení týlu (včetně prevence ústupu sovětských vojáků). NKVD prováděl masové zatýkání, deportace a popravy a byl předchůdcem KGB. (Všežrout)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe a v obci Břehyně. (dyfur)

Reklama

Reklama