Réžia:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jan KaprHrajú:
Gustav Nezval, Gustáv Valach, Marie Vášová, Martin Růžek, Irena Kačírková, Bedřich Prokoš, Oldřich Lukeš, Eva Klenová, Eva Klepáčová, Svatopluk Matyáš (viac)Obsahy(1)
Měsíc po skončení druhé světové války se místo dosavadního ředitele - přisluhovače nacistů - stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang. Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho a jmenuje ho svým sekretářem. Podlézavý Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. Úmyslně vyvolává v závodě zmatek a nespokojenost. Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Lang se vzdaluje dělníkům, kvůli jeho poměru s krásnou Andrlovou manželkou Sylvií se rozpadá i jeho dosud dobré manželství. Správce letiště Korvas nesnáší nové piloty, kteří pocházejí z řad dělníků, a úmyslně zaviní nehodu, při níž zahyne mladý letec Opiján. Lang se nechá uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Po revizi z ministerstva financí jsou Andrle, Korvas a další zatčeni. Manželka Evka opustí Langa. Novým ředitelem se stane Pazdera. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (31)
Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou.... ()
Údajné volné pokračování, či dokonce druhý díl Botostroje se u mne setkalo s mnohem lepším výsledkem než jsem po ,,jedničce'' očekával . Snímek je s Botostrojem shodný jen obuvnickým závodem, plejádou stejných herců a snahou komunistů o lepší zítřky. Rámec je jednoduchý. Komunistický zámečník (Nezval) za první republiky vyhozený z obuvnické fabriky se po válce vrací a je dosazen na místo ředitele fabriky. Původní ředitel (je těsně po válce) i přes své hříšky za války s Němci i přes svůj potoj tvrdého kapitalisty doposud nebručí kdesi v lágru a po dosazení nového ředitele dál spřádá plány na ovládání závodu. Nový komunistický řeitel znárodněného podniku je sice plný ideálů, nicméně logicky coby bývalý dělník nemá zkušenosti s vedením tak velkého podniku. Chybí i kontakty na zahraničí, zejména západ, který rudý únor vyděsil a zatím se bojí s novou garniturou obchodovat. Starý ředitel navrhne svému bývalému sekretáři, aby se za úlatu infiltroval k novému řediteli coby také komunista, který se musel za původního vedení se svými názory tajit. Nové vedení po něm rádo sáhne vzhledem k jeho zkušenostem s vedením podniku. Tak je nový ředitel loutkou v rukách sekretáře jenž je úkolován původním ředitelem. Ač stále přesvědčen, že dělá vše dobře, dostává se nový ředitel na scestí a pozvolna přijímá manýry původního vedení. Dělnictvo na provozech reptá a kamarádi komunisté jej zahrnují výčitkami. On si ale ničeho není vědom a dál slepě naslouchá lichotkám a radám sekretáře (M. Růžek). Nakonec skončí sám, kamarádi se od něj odvrátí, žena odejde a on je zproštěn funkce ředitele... Samozřejmě, komunisté včas zasáhli a rozkryli čachry původního ředitele i nového. Do závodu je do vedení přijat nový, prověřený soudruh, kterého na dílnách mají rádi a respektují ho.... Ačkoliv z filmu čiší budovatelské nadšení a leckerým hercům rudě planou zraky, přesto bych jej až tak nezařazoval mezi soudobá povětšinou tendenční a tupá díla. Zde nehoní chrabří komunisté či agenti STB zápaďácké teroristy, či podvratné živly... Odmyslíme-li si dobovou příchuť, je film skvělým psychologickým dramatem o osobním selhání jedince. Nevím zda mezi řádky snímku nehledám něco co tam budovatelský režisér třeba ani nenapsal...Každopádně já tam viděl selhání člověka, který původně s dobrými úmysly nebyl dostatečně odolný pro prostředí ve kterém se ocitl. Dnes se v podobné pozici může nacházet mladý politik či úředník, který ač pln ideálů a snahy změnit kdejaký nešvar je nakonec ve společnosti dobře usazených a zajištěných kmotrů držících kormidlo nucen ustoupit ideálům a přistoupit na jejich hru ....Korupce, kamarádčofty, drobné výhody pro sebe a své blízké... Než se naděje, už není tím čistým člověkem. Už patří mezi ně, už sám tvoří prostředí hnusu, se kterým chtěl původně bojovat. Už si to dokonce ani neuvědomuje a nepřipouští....V tomto je snímek nadčasový . ()
Relativně slušné řemeslné zvládnutí scénáře a režie nemůže tlumit páchnoucí schematismus obsahu i vyústění. Tato filmová sorela, založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval). Nepřekvapí, byl-li film odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný již tehdy - v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu. ()
Hollywoodske krasky Vasova a Kacirkova, pekelny Valach. Vyborny Ruzek a (relativne) mlady Sklencka. :-) Velmi zajimava Ema Skalova. Uplne spatne to neni, neni to ani klasicky budovatelsky film, je to spis psychologicke drama o upadku komunisty-reditele. Presto mi to nejak nesedelo a nemuzu dat vic nez podprumer. 2+ ()
Filmová slátanina, natočená podle tendenčního románu Svatopluka Turka, velkého literárního nýmanda a poslušného stranického slouhy, který se ve svých literárních excesech obouval do baťovského impéria a baťovského podnikání vůbec. Nevěra má všechny atributy dobové ideologie: schematické postavy, černobílý scénář, nevyhnutelný závěr, jasně definovaný už svým názvem. Jediné, co lze vzít na milost, je skvělý herecký výkon Martina Růžka v roli úlisného tajemníka Andrleho. Zbytek je dnes už cosi jako ad acta. ()
Galéria (5)
Fotka © Národní filmový archiv
Zaujímavosti (2)
- Během natáčení se Svatopluk Matyáš seznámil se svou budoucí manželkou Věrou Benšovou. (Duoscop)
- Filmovanie prebiehalo v Zlíne. (dyfur)
Reklama