Sherlock Holmes: Hra tieňov

Ajaj - leden a hnedle taková palba? Co lepšího ještě letos v kině uvidím? Bojím se, že toho už moc nebude (komiksárny nepočítám)..! Jestliže mě jednička těžce zklamala, dvojkou Sherlocka si Ritchie rozhodně napravil reputaci. Sice ze sebe asi definitivně udělal komerčního režiséra (Hra Stínů je na míle vzdálená jeho starší tvorbě), ale kupodivu to vůbec nevadí. Okamžitě chci další nášup, protože jestli v něm opět bude tolik dechberoucí akce, vtipu, Downeyho charismatu a úžasných zpomalovaček, bude to zase pecka. Takhle spokojený jsem z kina naposledy odcházel snad z Monstra. (10.01.2012)

Berlínské vánoční intermezzo 2. Na počátku bylo slovo... mého muže, že nastal čas si taky jednou udělat večer bez společnosti potomka, o kterého bude pro tu chvilku vzorně postaráno, a zamávání dvěma lístky v ruce. Ritchieho předchozí výlet do holmesovského revíru se mi líbil, takže jsem projevila vzorně nadšený manželský souhlas. Ovšem zážitek z filmu v mnohém připomínal film samotný, přinejmenším v osudu nevěsty, která trčí v tmavé barabizně v Anglii, zatímco novomanžel si užívá líbánky v Evropě s někým úplně jiným. Hra stínů hraje stejnou hru jako řada sequelů, tudíž se oproti jedničce tlačí na pilu s dvojnásobnou silou, aniž by toho jaksi bylo tolik k přefiknutí. Pokud už v jedničce hrála zápletka druhé housle a ženské postavy byly víceméně zbytečné, tak zde si nevrzne ani zápletka, ani Irene s Mary (dámy prominou). Budiž. Homoerotický subtext přestal být subtextem, protože nazývat subtextem něco, co vás mlátí kladivem do hlavy, je trochu nepatřičné. To mi taky nevadilo, spíš naopak. Ale že se steampunková buddy-cop commedy zvrhla v pseudobondovku tak infantilní, že jsem co chvíli kontrolovala svůj hrudník v současnosti dosahující velikosti F (Fuj, to jsem se lek), jestli mi náhodou nepropukla samovolná laktace, to mi vadilo nemálo. Abych jenom nekritizovala, tak trio Downey-Law-Fry je k sežrání, ačkoli tradici, že v každém Ritchieho kousku se některý z bratří Holmesových svlékne, bych s dovolením omezila na Sherlocka, protože Downey v tomto ohledu přece jen smyslům lahodí víc, a jednotlivé scény, kupříkladu etuda s jedním mezkem pro bratra Sherlocka, jsou zábavné víc než dostatečně, jenom se nemůžu zbavit dojmu, že celek vykazuje podezřelou podobnost s ježčím gulášem, který přišel Holmesovi s Watsonem ve filmu tak k chuti, protože šťavnaté kousky remízují s flaksami a co chvíli si zapíchnete bodlinu do patra. Přežít se to dalo, ale musím bohužel konstatovat elementární fakt, že v době, kdy se na obrazovku vrátila druhá série Sherlocka pro 21. století, mi přijde tahle šachová partie Holmes kontra Moriarty, kde střelcům cuká prst na spoušti, koně jsou splašení, dámy se ocitají mimo šachovnici, věže se bortí v prachu a pěšci netuší, která bije, krapet zbytečná. Tentokrát to bohužel byl pat, Guyi, ale třeba se odveta vydaří líp... (05.01.2012)

Klasicka dvojka - vseho vic. Vic trikovejch zaberu, vic bitek, zajimavejsi protivnik a cestovani po celym svete. Jinak se nic moc nezmenilo, Sherlock je v Downeyho podani furt ten sympatickej magor, Lawuv Watson si neustale na neco stezuje a krome par hluchejch mist film solidne uhani kupredu. Triky jsou perfektni, vizualni stranka je nadherna, ale kdyby se film zkratil o nakejch 20 minut a vyhazelo se trochu toho zbytecnyho saskovani, nic by se nestalo. Ale i tak jsem spokojenej a o fous lepsi nez prvni dil. (29.04.2012)

Rovnako dobré ako jednotka. Ritchie drží Sherlocka pevne vo svojich režisérskych rukách, a aj keď občas povolí uzdu, stále len do tej miery a včas, aby sa z to celé vymklo kontrole a stala sa z toho obyčajná gýčovina. Je pravda, že pôvodné vyšetrovacie metódy Sherlocka Holmesa by v dnešných kinách asi taký prievan nenarobili, a tak je treba zmodernizovať rok 1890 a všetky okolnosti prispôsobiť dnešnému konzumnému divákovi. Guyov Sherlock sa tak stáva akýmsi superdetektívom, ktorý by si nespravil hanbu ani v dnešnej dobe. Každopádne príbeh nenudí, cez dve hodiny výbušného príbehu nenechajú takmer ani na chvíľku vydýchnuť. Samozrejme čerešničkou na torte a piatou hviezdičkou sú audiovizuálne orgie, spomalené zábery do bodky spĺňajú svoj účel, kamera oscarová. Dialógy sú chytľavé, plné slovných hračiek, nápadu a šmrncu, dodávajú deju nadhľad a vždy v správny okamih odľahčia nervydrásajúcu amtosféru. Ústredná dvojica bez zaváhania, ale Rachel McAdams v prvom dieli bola viac, než snažiaca sa Noomi Rapace. Každopádne záver to vyhral a ak nebude trojka, tak sa síce nič nedeje, ale nebol by som proti. 90%. (22.01.2012)

Kým v jednotke boli dialógy svižné, vtipné a dostatočne bavili, v pokračovaní už cítiť výrazné komplikácie. Už to ani zďaleka nepôsobí tak sviežo, príšerná prázdna ukecanosť skôr otravuje. Príbeh postráda pútavosť, je neprehľadný a rozhodne nezvláda držať diváka v strehu celú dlhú minutáž. Škoda toho. Akčné scény fungujú dobre, znovu nepostrádajú nápaditosť a hravosť (najlepšia akčná scéna - na rozlúčke so slobodou), tempo je dakedy veľmi dobré a zábavné. Okrem vydarenej akcie je tam na môj vkus však až príliš veľa vaty. (17.04.2012)