Conan ničiteľ

Oproti prvnimu dilu znatelnej pokles kvality. Sice na prvni pohled vse vypada podobne, nabusenej Conan, par okolo se motajicich bojovniku a pribeh o ceste za diamantem, kterej hlida carodej. Potud by bylo vse v pohode, problem je, ze to cely tak trochu misty smrdi komedii a jednotlivy sceny proste nejsou buhvijak pusobivy. Ale i tak to je docela zabavny fantasy. (08.08.2010)

Kupodivu je Ničitel Conan mnohem zajímavější než původní Barbar Conan. Richard Fleischer se vydal cestou polopohádkového příběhu a určitě to funguje lépe než v prvním díle. Až na pár scénáristických infantilních lapsů (např. černošská hrdinka Zula se bojí myší) se jedná o skvělý fantasy příběh, kde se pořád něco děje, a nuda v žádném případě nehrozí. Všechno doplňuje opravdu NÁDHERNÁ hudba Basila Poledourise, která sem skvěle zapadá a nezřídka se stává další postavou filmu. Snímek navíc disponuje parádní kamerou a výpravou (kulisy jsou výborné a pro diváka mají dojem opravdovosti). Herecké výkony jsou určitě lepší než v jedničce a Arnold toho řekne mnohem více. Zkrátka a dobře: tohle vidět v dětství, umírám blahem. (Velká škoda, že pak vznikla dementní Rudá Sonja). (05.08.2010)

Ještě horší než první díl, navíc tohle je kopírka jak sviňa včetně hudby. Horší v tom, jak Arnie komicky poulí oči (nebo se je snaží dramaticky přimhouřit), ale i ve vedení děje - půlku filmu se někam jde/jede, objeví se krutopřísný čaroděj, ale pak stačí rozbít zrcadlo a pravděpodobně je po něm či co a hrad začne padat? A pak se zase jede zpět se zastávkou u nějaké hrobky a s dalším neschopným čarodějem, který div neprdí, jak komicky se snaží pomocí čar rukama zvednout vrata, nu a máme tu rychlý závěr, kde všichni bojují úplně divně, černoška pak už jen postává a tváří se jako vyděšeně... uff. A princezna, teda nevypadala jako panna, ale jako šlapka z E55, nemůžu si pomoct. Ale aspoň že holky byly poodhalené, aspoň na něco se dalo koukat. Souboje o ničem, mizerná choreografie, mizerný střih, nezáživné, bez napětí. Plus neskutečně trapné masky potvor. (23.07.2022)

Conana Ničiteľa si mali Schwarzenegger a skladateľ Poledouris odpustiť. Kým na jednotke pracovali esá Oliver Stone (scenár) a John Milius (réžia), na pokračovanie producent Dino De Laurentiis najal "nijakého" Richarda Fleischera (Amityville 3-D). Hoci na nás z úvodu dýchne bombastická atmosféra drsnej fantasy (odťaté hlavy), už onedlho sa to celé zvrtne v niečo, čo malo byť fantasy, ale nemalo to adekvátny rozpočet a tak zostarnuté efekty striedajú umelohmotné kulisy, nepresvedčivé akčné scény + bizarné herecké obsadenie (Grace Jones ako Zula, v komiksoch je to mimochodom muž). Je pekné, že dvojka je väčšou fantasy, ako realistický prvý diel. Mohlo by sa zdať, že je to prepadák, ale čísla neklamú: film pri rozpočte 18 miliónov na celom svete trhol 100, čo teda fakt nebolo na prvú polovicu 80. rokov zlé. Lenže všetci pochopili, že je to celé zle a nikomu sa do trojky nechcelo. Nakoniec vznikla aspoň "falošná" trojka a to (žalostná) Červená Sonja. Prekvapivo zasa vo Fleischerovej réžii. (02.11.2004)

Jak vykrádat první díl a dělat, že nic nevykrádáte? Jak se snažit těžit z vyrabovaného dolu a uspět? Tyhle otázky si nepokládal štáb při natáčení, ale já jakožto divák při sledování. To co jsem na Barbaru Conanovi chválil a vyzdvihoval to tady barbarsky zařízli. V prvním díle jak se spousta uživatelů shodlo byl úvod filmu strhující a dobře udělaný, kdežto tady je to právě opak. Ale narozdíl od jedničky, kde se to i přes pár poklesů podařilo udržet, dvojka zůstala ve stejném srabu stát až po konečné titulky. Celé to snažení se podobá spíše dalšímu filmu téhle generace, Rudé Sonje, která po tomhle „veledíle“ následovala a hodně z něj čerpala. Příběh je už moc fantasiální, ten náznak barbarství a taková ta hutná atmosféra jsou tatam. Postavy už nejsou tak zajímavé a z Conana se stal jen svalouš s mečem co páře všechno a všechny jenž mu zkříží cestu. Arnie se patrně nechal umluvit do něčeho, co ani on a ani nikdo jiný nedokázal pozvednout výš než na slabý podprůměr. Richard Fleischer (shodou okolností právě režisér Rudé Sonji) tak už nenavázal na svého předchůdce Johna Miliuse. Hudba opět zachraňuje co se dá a i když je to vlastně jen přehrávání jednou zahraných partů, z polí pleněných a drancovaných tak alespoň klíčí zárodky naděje. Takové, že si někdy začas třeba ten film znovu shlédnete. Takže hlavně díky zabitému scénáři a trochu nechtěně parodovanému přetvoření jedničky dávám jednu hvězdičku. V řeči čísel 20% za snahu, která ovšem nenadchla. (07.10.2004)