Pan Wolodyjowski

Historický velkofilm s vynikající výpravou, kostýmy i hromadnými scénami. Na druhou stranu je opravdu velká škoda, že romantické linie filmu jsou zde spíše povrchní. Přitom se toho nabízí v takovém množství. A tak Poláci překážky překonávají šlechetně a čestně a Tataři podle a pomstychtivě. A zůstává óda na polskou historii a odvahu jednotlivců při ochraně jejich rodné země. Michal Wolodyjowski (Tadeusz Lomnicki), hlavní postava příběhu, je ušlechtilý muž, statečný a zkušený voják. Jeho čest je pro něj nejvýznamnějším faktorem a s odhodlaností dává ostatním osobní příklad udatnosti. V romantismu velké minulosti nemohou chybět půvabné ženy. Živá, veselá a laskavá Basia (Magdalena Zawadzka), nová manželka Michala. Romantická Krzysia Drohojowska (Barbara Brylska), toužící po velké lásce a trpící sebemrskačským syndromem. A nešťastná Ewa Nowowiejska (Irena Karel), doplácející na špatně zvolenou lásku. Hlavním nepřítelem je syn tatarského chána Azja Tuhaj-Bejowicz (dobrý Daniel Olbrychski), se svým přerodem, zakořeněnou záští a osudem podlého zloducha. Z dalších rolí: Michalův veselý přítel Zagloba (Mieczyslaw Pawlikowski), Michalův přítel a další udatný obránce Ketling Hassling z Elginu (Jan Nowicki), mladík s cestou pomsty Adam Nowowiejski (Marek Perepeczko), jeho hrdý otec (Wladyslaw Hancza), a hejtman Jan Sobieski (Mariusz Dmochowski). Romantická historie o velikosti národa a zdravého vlastenectví, které nevyužívá svůj zajímavý potenciál v plné míře. (29.01.2015)

Na svoju dobu výborné. A dnes... stále slušne odsýpajúci epos o niekoľkých milostných trojuholníkoch (prvá polovica) a obliehaní pevnosti Kamenec (zvyšok). Poľský patriotický megapátos vo výpravnom prevedení s úchvatnými davovými scénami, výbornými šermiarskymi súbojmi, dobovo vernými kostýmami a rekvizitami a hlavne fajn hercami. Tragický záver síce nie je dostatočne vygradovaný, ale Michalovo "To nič" aj tak dojme. (06.05.2009)

Historická trilógia Henryka Sienkiewicza: "Ohňom a mečom", "Potopa" a "Pan Wolodyjowski", ktorá sa odohráva v 17. storočí, keď vrcholila veľkosť a sláva poľského kráľovstva sa postupne venuje trom veľkým vojnám, ktoré viedli Poliaci v tomto období - vojna proti ukrajincom, kozákom a tatárom počas povstania Bohdana Chmelnického (Ohňom a mečom); vojna proti dovtedy neporazeným Švédom (Potopa) a vojna proti Turkom a Tatárom (Pan Wolodyjowski). Všetky vojny začali pre poľsko katastrofálne ale nakoniec viedli k veľkým víťazstvám. Filmy pomerne verne sledujú knižnú predlohu a patria k tomu najlepšiemu medzi historickými filmami. Pomerne verne je tu zobrazená slávna poľská ťažká jazda - okrýdlení dragúni, ktorých neskôr ešte dlho využíval pri svojich výbojoch aj Napoleon a objavili sa dokonca aj v Mexiku, kde ich služby využíval samozvaný cisár Maximilián, neskôr porazený a popravený Juarezom. Ešte ako malý som čítal knižné predlohy, ktoré mali rodičia a potom neskôr v televízii nedočkavo sledoval jednotlivé časti filmu, ktoré STV dávala vzhľadom na ich dĺžku ako trojdielny, resp. päťdielny seriál. Možno len doporučiť všetkým milovníkom dobrých historických filmov, kde si na svoje prídu jak milovníci bojových scén, jednak romantici. Hoci je zaujímavé, že napriek tomu, že historicky časovo nasledujú filmy v poradí "Ohňom a mečom", "Potopa" a nakoniec "Pan Wolodyjowski", tak boli sfilmované v presne v opačnom poradí "Pan Wolodyjowski (1969)", "Potopa (1974)" a nakoniec "Ohňom a mečom (1999)". (12.11.2008)

Vlastenecký patos, teatrální herecké projevy, rytířská láska, masové scény, krásné kostýmy, špičkové šermířské souboje a dvě krásné Polky. I po těch letech si Pan Wolodyjowski uchovává jisté kouzlo a je to i díky atributům, které polský vlastenecký film zdobí dodnes. Ostatně pokud si pustíte Pana Wolodyjowskiho a Ohněm a mečem, nepřijde vám, že oba filmy dělí 30 let. Film o první šavli Polska mě sice nechytil za srdce tolik, jako když jsem ho před x lety viděl poprvé, avšak díky jisté dávce nostalgie jsem se bavil i dnes. 80% (18.11.2014)

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)