Pan Wolodyjowski

Moc pěkný historický film a působivé nahlédnutí do polských dějin.. Příběh pana Michala je zajímavý i poutavý, pochvalu jistě zaslouží nádherná výprava a krásné kostýmy, celý herecký ansámbl mi byl sympatický, stálo to za to vidět.. Ono spojení Jerzy Hoffman a Henryk Sienkiewicz snad ani zklamat nemůže, mě určitě ne.. (15.11.2023)

Historický velkofilm s vynikající výpravou, kostýmy i hromadnými scénami. Na druhou stranu je opravdu velká škoda, že romantické linie filmu jsou zde spíše povrchní. Přitom se toho nabízí v takovém množství. A tak Poláci překážky překonávají šlechetně a čestně a Tataři podle a pomstychtivě. A zůstává óda na polskou historii a odvahu jednotlivců při ochraně jejich rodné země. Michal Wolodyjowski (Tadeusz Lomnicki), hlavní postava příběhu, je ušlechtilý muž, statečný a zkušený voják. Jeho čest je pro něj nejvýznamnějším faktorem a s odhodlaností dává ostatním osobní příklad udatnosti. V romantismu velké minulosti nemohou chybět půvabné ženy. Živá, veselá a laskavá Basia (Magdalena Zawadzka), nová manželka Michala. Romantická Krzysia Drohojowska (Barbara Brylska), toužící po velké lásce a trpící sebemrskačským syndromem. A nešťastná Ewa Nowowiejska (Irena Karel), doplácející na špatně zvolenou lásku. Hlavním nepřítelem je syn tatarského chána Azja Tuhaj-Bejowicz (dobrý Daniel Olbrychski), se svým přerodem, zakořeněnou záští a osudem podlého zloducha. Z dalších rolí: Michalův veselý přítel Zagloba (Mieczyslaw Pawlikowski), Michalův přítel a další udatný obránce Ketling Hassling z Elginu (Jan Nowicki), mladík s cestou pomsty Adam Nowowiejski (Marek Perepeczko), jeho hrdý otec (Wladyslaw Hancza), a hejtman Jan Sobieski (Mariusz Dmochowski). Romantická historie o velikosti národa a zdravého vlastenectví, které nevyužívá svůj zajímavý potenciál v plné míře. (29.01.2015)

Polské historické filmy mám rád. Je na nich vidět, jak moc mají Poláci rádi svou bohatou historii. I takový je Pan Wolodyjowski. Krásně natočený, výborné masové scény, dojem kazí jen některé okatě špatné souboje. Dolů s hodnocením jdu proto, že po celé dvě a půl hodiny se nepodařilo udržet nastolené tempo. Ze zfilmovaných Sienkiewiczových děl tak u mne vítězí Křižáci. Celkově lepší 3*. (08.10.2009)

Ač se jedná o třetí díl historické trilogie, Hoffman jej natočil jako první a je to poznat, jedná se o nejslabší článek. Lze jej srovnávat s Potopou, protože ta je k němu rokem vzniku nejblíže (první díl Ohněm a mečem vznikl až o 30 let později, samozřejmě s jinými technickými možnostmi natáčení). A v tomto srovnání je poznat, jak Hoffman postupně zraje. Zatímco Pan Wolodyjowski, který trvá 2,5 hodiny, obsahuje dost hluchých míst a občas jsem se opravdu neubránil sledování časomíry, pětihodinovou Potopu jsem absolvoval v napětí a "na jeden vrz" (a to jsem se začal dívat ve 21:30). Oproti Potopě se také nepříliš povedl scénář a finále filmu. Ukončení Wolodyjowského kariéry proběhne tak nějak mimochodem (za opravdové vyvrcholení se dá spíše považovat narážení na kůl ve dvou třetinách děje) a kdo nečetl Sienkiewiczowu trilogii (já naštěstí ano), nebude mu u některých postav moc jasná motivace k jejich činům (naproti tomu Potopa je dílem samostatně životným a vychutnají si ji i předlohou nepoznamenaní čtenáři). Po zhlédnutí celé trilogie bilancuji: Potopa*****, Ohněm a mečem****, Pan Wolodyjowski*** (07.08.2009)

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)