Rituál

Mikael Håfström se měl vykašlat na podprůměrnou psychologickou linii a zaměřit se na hororové prvky, které ve filmu fungují dobře. Takhle se totiž mnoho motivů (žáby, kopyta) zbytečně opakuje a ztrácí na účinnosti. Přes atraktivnost námětu zůstává Obřad průměrnou podívanou, kterou zachraňuje výborný Anthony Hopkins a děsivé scény vymítání. (12.03.2011)

Je tu herec, který je prototypem toho správného anglosaského a severoamerického hezouna a sympaťáka se sestřihem toho nejtypičtějšího kněze-sympaťáka, ve filmu podobajícím se nějaké novodobé snaze vzbudit bohabojné pudy v dnešních hříchem a ateismem prolezlých mladých lidech, kteří nevěří ani na ďábla a místo boha věří té proradné vědě :). Atmosféra na začátku filmu a ještě tak možná do půlky je docela zvláštní a dokonce dává zdání i nějakých nových možností a víc překvapení v takovété satanské a vymítačské zápletce, jenže to se pak zvrhne ve velmi táhlý a ohraný příběh, který je s každou další minutou blížící se konci ospalejší a ospalejší. Pěkné jsou tam některé záběry na Řím a uličky a taky je tam pár koček :), ale jinak už nic moc zajímavého. A kdo přehrává hlavně je Anthony Hopkins na konci, takovým okatě teatrálním způsobem, že se divím, že to nikomu nepřišlo divný :). Ale naštěstí ten konec zabíjí něco úplně jiného než přehrávání Anthonyho Hopkinse, takže ten zůstane ušetřen :). Jinak je to prostě vcelku o ničem s pár zajímavými scénkami, pár pěknými záběry, pár pěkně vizuálně zpracovanými haluškami, s hercem v hlavní roli vybraným očividně jen kvůli tomu jak vypadá a se spoustou úplně nudy a zabité zápletky :). (03.04.2011)

Přístup úvodních pětačtyřiceti minut je sice sympatický, ale potápí ho scénář, který z toho nedokáže vykutat něco více, respektive aspoň něco. Čili změna stylu od scény s náramkem je vlastně vysvobozením. Rázem je to takové "iniciační dobrodružství ještě-ne-otce Lankestera Merrina", byť ani tak se to nevyhrabe z průměrných vod. PS: Hloupěji a nesmyslněji použité CGI jsem snad ještě neviděl, proč "to" nenechat čistě jen na hercích? (07.05.2011)

Mlíčňák Kovak, podle jména Američan jak poleno, u mě skončil už neposkytnutím první pomoci mladé dívce svíjející se na silnici. To bych určitě samou radostí řval, kdybych ležel v bolestech pod autem a nějakej kněžskej cucák by mně začal místo masáže hrudníku vykládat něco o odpuštění hříchů... Doufám, že tohle je další z těch věcí, které jsou možné jen ve filmu. Jinak příběhy o vymítání mám v oblibě. Ne ale proto, že bych si u jejich sledování chtěl stíhat lakovat nehty, nýbrž proto, že mě většinou donutí vyměnit zašlé spodní prádlo za čisté. Obřad je bohužel případ toho filmu, u kterého kdyby platil opak první části předchozí věty, připomínal bych teď vymazleného Liberaceho. Hopkins je bourák, Alice kočka a tma vážně děsivá. To jsem ale věděl už předtím... (17.08.2013)

(60%) Dá se říci, že OBŘAD je klasický film o vymítání ďábla. Jsou podobné záležitosti, které se mi líbí víc, ale také i míň. U tohohle počinu mě nebavil začátek – asi tak ta 1/3 byla dost pozvolná, atmosféra se rozjížděla a hlavní herec Colin O’Donoghue mi přišel nevýrazný, ale neměl jsem s ním větší problém. Jakmile nastoupí Anthony Hopkins, začne mě to bavit více. Sice je zde už viditelně starší, ale to své charisma má. Líbily se mi vymítací scény a především chválím, že to nebylo přehnané. Po hororové stránce to funguje méně, ale svojí temnější atmosféru to má. Finále je takové netradiční, ale už mě moc nebavilo. Věděl jsem dopředu, jak to dopadne a tak. Hudba je vcelku kvalitní. No, na 1 vidění to bylo celkem dobré, jen bych asi ubral délku filmu a upravil scénář. Takto je to pohodový, lehký nadprůměr na 1 shlédnutí. (03.12.2020)