Rituál

"Podle skutečné události" bych spíše ignoroval. Divák pak může mít podstatně kritičtější postoj k tomu, co se na plátně děje (a právem). Pokud to ale vnímám jako klasické hororové béčko, v tomhle případě s excelentním Anthony Hopkinsem, lze mluvit o uspokojivém nadprůměru. Může za to i atmosféra deštivé Itálie a především finální vymítání, které má (herecky) nečekané grády. SPOILER - Posedlý Hopkins je vskutku fenomenální. (11.03.2011)

Je tu herec, který je prototypem toho správného anglosaského a severoamerického hezouna a sympaťáka se sestřihem toho nejtypičtějšího kněze-sympaťáka, ve filmu podobajícím se nějaké novodobé snaze vzbudit bohabojné pudy v dnešních hříchem a ateismem prolezlých mladých lidech, kteří nevěří ani na ďábla a místo boha věří té proradné vědě :). Atmosféra na začátku filmu a ještě tak možná do půlky je docela zvláštní a dokonce dává zdání i nějakých nových možností a víc překvapení v takovété satanské a vymítačské zápletce, jenže to se pak zvrhne ve velmi táhlý a ohraný příběh, který je s každou další minutou blížící se konci ospalejší a ospalejší. Pěkné jsou tam některé záběry na Řím a uličky a taky je tam pár koček :), ale jinak už nic moc zajímavého. A kdo přehrává hlavně je Anthony Hopkins na konci, takovým okatě teatrálním způsobem, že se divím, že to nikomu nepřišlo divný :). Ale naštěstí ten konec zabíjí něco úplně jiného než přehrávání Anthonyho Hopkinse, takže ten zůstane ušetřen :). Jinak je to prostě vcelku o ničem s pár zajímavými scénkami, pár pěknými záběry, pár pěkně vizuálně zpracovanými haluškami, s hercem v hlavní roli vybraným očividně jen kvůli tomu jak vypadá a se spoustou úplně nudy a zabité zápletky :). (03.04.2011)

„Buď opatrný, Michael. To, že sa rozhodneš neveriť v diabla, ťa pred ním neochráni.“ Hodnotenie 20% môže vyzerať prehnane prísne, ale ten film je tak neoriginálne a tuctovo napísaný, že ma tie dve hodiny utrápili ako... nebudem vymýšľať prirovnania, proste som sa hrozne nudil a ku koncu rozčuľoval nad tým, aké žánrové banality je schopný inak nie úplne nekvalitný režisér vydávať za „nového Exorcistu“. Zďaleka najlepší je Hopkins – a aj ten je zúfalo tuctový. Všetko ostatné (dialógy, výprava, dej) je zúfalo banálne. Už domrvený Vyháňač diabla: Počiatok mi pripadal lepší a vydarenejší, ako toto "veľdielo". Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (29.04.2011)

Špatná zpráva: thrilleru Obřad líčícímu skutečný příběh novodobého vymítače ďábla a jeho učně chybí silnější, originálnější obsah. Že se to prý vážně stalo, filmu nestačí. Lepší zpráva: navzdory tématu tu nejde o laciné béčkové strašení, Obřad si dlouho udržuje věcný odstup a promyšlený výtvarný styl. (23.06.2020)

Rozhodnutí v ďábla nevěřit neznamená, že ďábel neexistuje. Plamínek víry dříme v každém z nás (i když podle reakcí z kina začínám malinko pochybovat). Mikael Hafström zvolil zvolna plynoucí rozjezd a nenásilné vtažení do děje. Zlom nastává v okamžiku setkání Michaela Kovaka (jež je skeptický ke všemu nadpřirozenému – všechno má přece logické, čistě vědecké vysvětlení) a otce Lucase (nezdolného a též velmi neortodoxního exorcistu). Jedinečný A. Hopkins, který svým vnitřním nábojem, civilním projevem, a také s veškerou svou urputností využívá naplno postavy kněze, pro něhož je střet s bestiemi pekel každodenní hostií. Např. emočně vypjatá scéna náhlého skonu těhotné Rosarie, kdy zlomený otec Lucas prohrává svůj boj se zlem, nebo závěrečné vymítání démona Baala s tváří A. Hopkinse nenechá nikoho na pochybách o věrohodnosti jeho prožitků. K tomu připočtěme přitažlivé lokace, jako neustále bdělí Vatikán a hříšný Řím s jeho tajuplnými uličkami – povětšinou deštěm zkrápějícími, skrytými zákoutími a množstvím toulajících se čičinek, pro něž je Věčné město tím pravým rájem. (21.03.2011)