Rytmus v patách

"Co jste to za člověka?!" "Já jsem komunista komteso!"                                                                                                  Chjo ... Pan Škvorecký má rád jazz, já mám ráda jazz, ale nesedí mi pan Škvorecký. Uznávám, že dobře píše, leč je mi nesympatické jeho alter ego Danny Smiřický, který bohužel vystupuje ve všech jeho dílech. Tuto literární předlohu neznám. Abych nebyla nespravedlivá - atmosféra se myslím vyjímečně povedla, muzika šlapala jak měla, i ten zástup ulízaných se dal vydržet (Dyk, Kotek Klus, Meduna) potěšila Tonya Graves, holkám to vůbec neuvěřitelně slušeno (akorát jsem měla potíže rozernat Bereniku s Marikou). Ale jo, za ten jazz, který to vytáhnul nahoru dám čtyři, i když výhrady mám. Hlasová výbava a herecký projev Bereniky Kohoutové v jejích 18 letech bere dech. (30.09.2014)

Úžasně vystižená atmosféra, spousta něžných scén svědčících o tom, že za kamerou stála žena, vynikající hudba, sympatičtí mladí herečtí představitelé, smutný příběh a bolestné vyznění, to vše ve mně zanechalo hluboký umělecký zážitek. Doufám, že se naleznou finanční prostředky a paní Sedláčková natočí Zbabělce, to bude literárně-filmová událost nejvyššího stupně. (02.08.2010)

I když si příliš nelibuji v dějových kompozicích typu "vzpomínáme na mládí", i když je Vojta Dyk příliš "neodolatelný" Danny Smiřický, i když by se tam dalo najít mraky nedokonalostí, film si mě získal. Baví mě objevovat méně známé peripetie hlavní linie Škvoreckého díla. Baví mě hudba Olomoučáka Emila Viklického, baví mě interakce herců, které jinak nemám, mírně řečeno, na piedestalu (Kotek, Kohoutová). Baví mě tancující Tomáš Klus :) Kromě jaksi uceleně dobrého dojmu musím vyzdvihnout také všechny jazzové scény. Jsou tak geniálně živelné, kontrastující se zbytkem filmu (stejně jako ve skutečnosti radosti mládí kontrastovaly s těžkou dobou). Tohle zkrátka jo, přátelé. Zbývá se zeptat, kdy už konečně Andrea Sedláčková rozhýbá ty Zbabělce? (31.07.2012)

Škvoreckého literární alter ego dostalo v novém televizním filmu tvář Vojtěcha Dyka a nutno uznat, že ten mu vtiskl charisma známé z knižních předloh. Dany Smiřický se v pohnutých osudech volně kopírujících Škvoreckého curriculum vitae retrospektivně vrací do období 50. let, kdy ho na jedné straně okouzlila jeho známá literární láska jazz, ze strany druhé ho však sevřel nově nastupující totalitní režim...a tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady. Jestliže se převážná část náchodských (potažmo Čechů) za války projevovala coby zbabělci, po válce je možné charakterizovat je opět úplně stejně, možná ještě trochu hůře... Adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára se ujala Andrea Sedláčková a není to pokus úplně špatný, i když k dokonalosti mu schází mnohé, třeba větší exprese a naléhavost. Ocenit lze ale vynalézavost a formální experiment s titulkovým ,,poznámkovým aparátem" a jím definovanou mnohoúhelností pohledu. V kontextu české televizní tvorby je Rytmus v patách jistě slušný nadstandard... Podobné filmy a seriály: Prima sezona (14.03.2010)

Ztvárnění partnerských vztahů přiměřeně lyrické, podobné příběhům Prima sezony, jen už Danny není tím nemotorným gymnazistou. Zobrazení politické atmosféry 50. let z pozice mladých hrdinů je vypovídající. Parádní hudební, potažmo taneční čísla. Kamera je líbivá (pohledy do zrcadla), ale paradoxně uškodí v závěru, kdy pohlíží na odsouzenou Geraldinu, která má ale obličej upravený, jako by chystala na čaj o páté a ne na 4 roky do cely... “Jste vy vůbec člověk?“/ „-Já jsem komunista, komteso.“ V roličce René Licátka se mihl Tomáš Klus. Zdařilá adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára. (14.03.2010)