Panství Downton

Tak trochu Gosford Park, tak trochu V zámku a v podzámčí, tak trochu Austenová, tak trochu sestry Brontëové, tak trochu černobílé, tak trochu Alexander Hemala a tak trochu hodně sarkastické i britsky suché jak sklenka (no, spíše flaška) extra dry ginu. To platí o první sérii. To druhá série je tak trochu Esmeraldou a více než co jiného tedy přeslazenou limonádou, která se v závěru stává nechtěnou fraškou zneužívající snad všechna klišé telenovel. Prostě parodie sebe sama. Čest zachraňuje až (ne)vánoční speciál 2011, který dává naději, že by se příští série mohla navrátit "ke kořenům". Což se sice potvrdilo především v linii "podzámčí. Ta "zámecká" zůstala z větší části v úvodu nechtěně směšná. Poté však i v ní dochází k razantnímu odrazu ode dna a celkově je tedy třetí řada opětovně vynikajícím starosvětským seriálem; což platí i o vánoční epizodě sezóny 2012, která věci sice posune více než celá sezóna, ale je to podáno strašně... Debilně. Čtvrtá řada pak standardu kvality předchozí série nevyhovuje; jednak jí bolestně chybí propojující hlavní linie či aspoň její náznak a poté je těch postav již příliš. A každé jsou věnovány díl co díl dvě až tři minuty na výslunní; u některých je to příliš málo a u jiných je to až moc. Bez ladu a skladu se skáče od postavy k postavě a mnohdy nic z toho, protože většina tím pádem nemá potřebný prostor. A nejvíce patrné je to ve vánoční epizodě sezóny 2013, kde je snad sto postav a... A nic z toho; žádné drama, prostě nic. Což ostatně platí i o celé páté řadě, která je již pouze kolovrátkovou nechtěnou parodií sebe sama a v níž se veškeré problémy řady předcházející spíše akcentují než řeší. PS: Navzdory zdařilému dabingu nemá smysl sledovat jinak než v originálním znění, které je tentokrát zcela nedílnou součástí. | S1: 5/5 | S2: 2/5 | S3: 4/5 | S4: 3/5 | S5: 2/5 | (27.02.2012)

Velice anglická, příjemně atmosferická nostalgie... Ke konci možná až moc velké melodrama a některé postavy jsou na můj vkus zbytečně černobílé (Thomas, O`Brien), ale jinak nemůžu jinak než doporučit. Když už pro nic jiného, jen pro své formální kvality (hudba, kostýmy) si tahle série vaši pozornost zaslouží. 80% 2. série: Nevidím větší důvod, proč měnit hodnocení, chvála i kritika zůstává v podstatě stejná - občas je to na můj vkus trochu moc sladká limonáda, ale většinu času si užívám velice povedeně vykreslené charaktery postav (např. veskrze rodičovské duo pana Carsona a paní Hughesové). Dialogy jsou kvalitní a pro cyničtěji založené jedince se stále najde dost důvodů, proč u téhle podívané vydržet. (08.02.2011)

Zlatý glóbus - cena (2) - 69. ročník (za rok) 2011 - *Nejlepší minisérie / TV film, 70. ročník 2012 - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli v seriálu, minisérii nebo TV filmu - Maggie Smith + nominace (5) - 69 ročník 2011 - Nejlepší herečka v minisérii / TV filmu - Elizabeth McGovern, Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Hugh Bonneville, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Maggie Smith, 70. ročník 2012 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Michelle Dockery (16.01.2012)

Snad protože je mi začátek dvacátého století odjakživa ve filmové či seriálové řeči něčím nevysvětlitelně blízký, snad protože Julian Fellowes dokáže tvořit charaktery tak, že jim od pilotního dílu fandím z plných sil, snad protože můžu některé z nich téměř nenávidět a po příchodu postav nových právě ty staré objevovat v nových rovinách a žasnout nad vývojem jejich charakteru. Snad pro to všechno je tohle velkolepé panství snovým, uplakaným, rozesmátým a zkrátka dokonalým místem, které mi ve všech labužnicky vypulírovaných šesti sezónách přijde snad nejpřitažlivější seriálovou lokací. Od nejmenších každodenních starostí po světovou válku. Od hlavy rodu po nejposlednější služku. Láska na první pohled. (09.10.2017)

Ve své podstatě je to klasická komorní britská záležitost odehrávající se v dobách velkých společenských událostí a změn, která je do značné míry postavena na vynikajícím herectví, krásném prostředí a typickém ostrovním humoru a jež dovoluje nahlédnout do spletitostí života členů jednoho šlechtického rodu a jejich služebnictva, do jejich zcela společných, ale také naprosto odlšných, starostí a radostí. A že je to vhled skutečně velice zajímavý a poutavý, poměrně věrohodně vykreslující propracované osudy obyvatel starého světa se všemi jejich klady, chybami, úspěchy a omyly, který se zdařile snaží ukázat, že i aristokraté byli a jsou jen pouhými lidmi jako jejich poddaní, kteří naopak mohli respektive mohou být často ještě více úzkoprsí než jejich páni nebo paní. Takto si představuji opravdovou historickou fresku, oživující svými barvami slávu epoch dávno minulých a umožňující v jejich atmosféře strávit alespoň chvilku svého drahoceného času. 100% (21.11.2013)