Panství Downton

Místy až dickensiánsky naivní černobílý scénář, kde je postava buď tak hodná, až to bolí, nebo taková svině, že jí přejete, aby ji sračka po poli honila, zcela vynahrazují úžasné herecké výkony a báječná atmosféra staré dobré Anglie. Skvěle zobrazené rozdíly života v zámku a podzámčí, stejně jako nenápadný civilizační vývoj, který pozvolna uvolňuje zavedené tradice a způsobuje třenice mezi starou a novou generací. Dobře se na to kouká – když místy vypnete potřebu neustále analyzovat chování hlavních aktérů a snahu pochopit, jak někdo může být tak neskonale naivní, a přesto nadále existovat, tak se na to kouká ještě líp. (17.01.2012)

Snad protože je mi začátek dvacátého století odjakživa ve filmové či seriálové řeči něčím nevysvětlitelně blízký, snad protože Julian Fellowes dokáže tvořit charaktery tak, že jim od pilotního dílu fandím z plných sil, snad protože můžu některé z nich téměř nenávidět a po příchodu postav nových právě ty staré objevovat v nových rovinách a žasnout nad vývojem jejich charakteru. Snad pro to všechno je tohle velkolepé panství snovým, uplakaným, rozesmátým a zkrátka dokonalým místem, které mi ve všech labužnicky vypulírovaných šesti sezónách přijde snad nejpřitažlivější seriálovou lokací. Od nejmenších každodenních starostí po světovou válku. Od hlavy rodu po nejposlednější služku. Láska na první pohled. (09.10.2017)

Prozatím určitě nedokážu ocenit kvality seriálu (stav po shlédnutí 1. série). Nejakčnější scéna je ta, kdy jeden turek podá pod nebesy takový výkon, že mu vypoví hercna. A to je vlastně vše, jinak se dočkáme desítek rozhovorů na jedno a to samé téma - dědictví, taky si vyslechneme spousta otázek služebnictva typu: "Co vám je?" a jako odpověď vždy zazní: "Ale nic, bude to dobré." A tak dále a tak dále. Čím déle se seriálem probírám, tím mi jsou postavy protivnější a z většiny obyčejné rozhovory a sondy do mikrovztahů začínají nudit. Každý se s prominutím "sere" do všeho, čímž konverzačka bobtná a bobtná. Na příběh je nabaleno opravdu hodně vaty, která sice dokresluje atmosféru a dobu, ale v tolika dílech často jen rozmělňuje děj. Trefou do černého je aristokratka v podání Maggie Smith nebo Elizabeth McGovern. Nikdy jsem neměl rád filmové adaptace Jane Austen a tohle se jim bohužel dost podobá...uvidíme časem... EDIT: po 4. sérii: ubrečené, samý patos, natahované jako hodiny němčiny, z většiny naprosto nereálné a nevěrohodné. A taky mě štve styl natáčení - všimněte si, že potenciálně silné a zajímavé rozhovory jsou utnuty. Samozřejmě víme, co si ty postavy řeknou, ale není přesně to, kam by měl seriál směřovat, přijít s opravdu silnými scénami plnými opravdových emocí? Jenže tady to zjevně nefunguje... (19.11.2020)

První série je zajímavá hlavně vzhledem k tomu, že kromě britsky vysokého standardu zpracování a produkce, dobře vykresluje styl života vyšších i nižších vrstev společnosti a také obrovské změny, jímž v první polovině 20. století toto uspořádání prošlo. Bohužel s přibývajícími epizodami 2. a hlavně 3. série už jakoby neměli scénáristé co víc říct a popisované události stále více připomínají tuctový romantický seriál. Zatímco zpočátku mě Donwton Abbey upřímně bavilo, se třetí řadou už jsem měl vztek, že jsem se na to vůbec začal koukat, protože některé zápletky jsou už hodně slabé, nadbytečné a díly jsou plné vaty, což je přesně to, co na seriálech nemám rád. Čtvrtou řadou už si čas krást nenechám. (12.08.2013)

Seriál podobného ražení jako byla Sága rodu Forsytů, tudíž perfektní ve všech směrech. Tento má však navíc lehký humor, jehož největší nositelkou je zde samozřejmě Maggie Smith. A ačkoliv je tato dáma s promínutím stará jako Jeruzalém, její charisma je odzbrojující. Její mimiku by měli studovat všichni ti rádoby herci, kteří umí sotva mluvit. Zato stará veteránka Maggie dokáže pouhým pohybem tváře vyjádřit to, co jiní ani slovy neumí. Nemám žádné výhrady, je to natočené s lehkostí, vkusem, poctivě a hlavně se to nechce zavděčit všem. Navíc je to laskavé a intriky tu nejsou na prvním místě. Nedivím se, že se v Británii tento seriál stal v minulém roce nejúspěšnějším. Vražd už totiž bylo dost! (11.01.2012)