Prestreté

ježiš, to je tak strašně skvělé! Modrá uklidňuje, mám ráda knihy, především encyklopedie a největší osobní vztah mám ke dvoum květinám. Bakety, vánoční kaktus po babičce a geniálně tupý Vydra a chytračící Boušková. Miluju vítací sestřihy. Myslím, že se na to nedokážu nedívat. Neberu to osobně, že bych byla blbá, protože to já vim, že nejsem. (03.04.2010)

Hodnocení se vztahuje ke dvěma dílům. Ti lidi, co se v těch dílech vyskytli, by si víceméně zasloužili facku. Tolik blbých keců za takovou chvíli jsem už nějakou dobu neslyšel. A ty jejich tzv. "hodnocení". Škoda slov. Doufám, že už nikdy nebudu tomuto odpadu vystaven. Před tím jsem měl ještě nějakou náladu, ale toto mi ji srazilo na bod mrazu. (01.04.2011)

Tak buď jsme opravdu národ dutých kebulí, nebo platí teze, že se do televizních estrád hlásí přednostně nižší vrstva planktonu. A není rozhodující, zda si před kamery zaskočí přivydělat k popelařině, nebo demonstrovat dekadentní nevkus zbohatlíka. Nikdo mi totiž nenamluví, že zde jde především o kulinářské umění. Voayérské oblézání soukromých prostor žranec čvaňhajícího zoufalce mluví za vše. Zajímala by mě velikost onoho drobku z koláče, který si poctivě zapisuje recepisy a neprská pouze odsuzující věty na adresu soutěžících maminek, týnek, staromládenců a gayů. Já to tedy nejsem. Hodnotit mohu pouze z hlediska samce, který své partnerce dopřává několikrát týdně až trapnou volnost v manipulaci s ovladačem. Jako úlitbu zase ona toleruje mou tendenci dabovat ústřední postavy vlastními, příhodnými texty, od čehož však překvapivě ustupuji. Přes mé vulgarismy totiž zaniká lidová moudrost, distribuovaná Vydří rodinkou, což - a to snad uznáte - je škoda. Ony poetické bláboly, které snad sepisuje sám Alby Reichel, hutně dotvářejí atmosféru amatérského dokumentu na téma kretenismus v české společnosti. Hvězdu dávám za fakt, že mohu každý všední večer pokřikovat na svou milující rákosku že je PROTŘENO. Dělám to cestou z hajzlu. (24.05.2012)

Ačkoli nejsem zásadně pravidelný divák, několik okamžiků této buranské stupidity mi neuniklo, takže jsem se uvolil celému světu sdělit svůj názor na tento výkal psa baskervillského. Za prvé, já si vážím jídla a to prosím i neodborně uvařeného, tudíž bych si nedovolil křivit xicht nad talířem. To, jak hodnotí někteří trapní ledvinokamenní paskřivci, se přesně trefilo do vkusu dnešní hnusné rozežrané a jídlem plýtvající doby/světadílu. Pakliže v dnešní době existují místa, kde skutečně lidé nemají co jíst, u nás se ohrnuje nos. A já trpím averzí ku všem, kteří mají hubu plnou "Mě to nechutná!, Ta rýže je převařená, sejra málo uleželej, chleba nedopečenej", atd. Že si prolezou barák skrz naskrz jako červotoči proužkovaní záchodovou mísu nevyjímaje, to je taky gól. Vyvolení hadr. A k tomu komentář Bouškové a Vydry a je vymalováno, páchnoucí konzumní průjem teče, jen to mlaská...Ovšem za díl s Kazmou pět hvězd! (07.10.2011)

Dnes jsem navštívil v nemocnici svou nebohou matku. Nebohá být musí - zdravotnické služby jsou sice na úrovni a objektivní nález uspokojivý, je však nucena sledovat tuto a jiné zhůvěřilosti, což se neblaze projevuje na jejím psychickém stavu. Ještě štěstí, že ji už propouštějí. +++++ Dík okolnostem, jež tu nehodlám rozebírat, jsem musel absolvovat návštěvu za běhu prakticky celého Prostřena! Tak moc jsem tím trpěl. Tak moc. Marně jsem na otázku moderátora: "Kdo by chtěl více vědět o (jméno jsem po freudovsku vytěsnil?" odpovídal: "Já tedy rozhodně ne." Dozvěděl jsem všechno o té osobě, jejíž ňadra byla rámem obrazovky nepojmutelná. Všechno. +++++ Povšiml jsem pak si zajímavé věci. V devadesátkách, když se poprvé objevila reklama v podobě přerušitelky různých pořadů, bych něco takového považoval za nemožné. Ale stalo se. Když v půlce přetrhl Prostřeno blok reklam, seznal jsem, že se mi nesmírně ulevilo, pookřál jsem a užíval si jejich invenci, profesionalitu a relativní neinvazivnost. Reklama je pro mě ode dneška svatá. Svatá! +++++ Zážitek byl odpadový a mít jich víc, udělil bych jej. Ale dokud mě milosrdný osud šetří dalších dílů, nehodnotím. (02.03.2017)