Réžia:
Richard FleischerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Stephen Boyd, Raquel Welch, Edmond O'Brien, Donald Pleasence, Arthur O'Connell, Arthur Kennedy, Barry Coe, Ken Scott, James Brolin, William Redfield (viac)Obsahy(2)
Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem… (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Od momentu, kdy jsem zjistil, že se hlavní vojenská instituce ve filmu jmenuje "Kombinované miniaturní obranné síly" jsem to tak trochu přestal brát vážně. Film se s vědou moc nepáře, a je spíš přehlídkou nádherných psychadelických scénérií, ať už ve formě kulis nebo barevných projekcí. Ty patří spíš do doby první série Star Treku, ale i tak je na co se dívat. Mnozí v tomto filmu vidí odraz Podivuhodných cest Julese Verna. Krom objevitelského tématu neprozkoumané krajiny, k tomu přispívá i zkušená režie žánrového Richarda Fleischera, který 12 let před tím natočil pro Disneyho 20 000 mil pod mořem. ()
Bol raz jeden život v hranej podobe. Námet o miniatúrnej ponorke v ľudskom tele je stále fascinujúci, ale tentokrát už filmu strašne škodí jak triková, tak vedecká zastaralosť, keďže drvivá väčšina filmu je založená na vizuálnom stvárnení vnútra ľudského tela. Ale triky dnes už neobstoja. Ani príhody, ktoré z fungovania tela vyplývajú dnes už nepôsobia dvakrát uveriteľne. Určite by sa dalo vymyslieť kopa napínavejších problémov, ktoré by posádka musela vyriešiť. Mimo skúmania tela a už film prakticky žiadnu inú poriadnu zápletku neponúka. Aj ten záškodník veľký priestor nemá. Posádka je načrtnutá stroho. Klasické jednorozmerné typy. Takže celkovo to je dnes už len priemer a aj taká Pixarovka Inside Out ponúka zaujímavejšie znázornenie ľudského vnútra. 6/10. ()
Ideologií zatížená "taškařice", která má svým vyprávěním ze všeho nejblíže k tradici Verneovských "voyages extraordinaires" - skupina vědců v neznámém prostředí, plném tajuplných nástrah, kterým musí projít především za pomoci vlastní intelginece a technického vybavení. Metafyzika se tu rozpouští v (pseudo) vědeckých argumentech ("Práve vstupujeme do lidské mysli..."), nebo lépe řečeno je nahrazena metafyzikou novou, vzešlou právě z obdivu k čiré technologii. Věda jako dobrodruh nového věku. ()
Víc se mi líbil komediální remake Innerspace, ale zajímavé, hlavně výtvarné, pojetí zde bylo. Jenom, ehm, stupído elementy vyprávění trochu přetloukaly ty populárně naučné, nebo jak to říct... Myslím, že CGI zase o generaci pokročila a je na čase to natočit opravdu seriozně realisticky... (což se ostatně podle všeho chystá). ()
Je to už dávno, co jsem to viděl v kině u hotelu Koruna v Břeclavě o prázdninách. Nicméně mám silný zážitek z fantastické cesty v cévním řečišti lidského těla při likvidaci krevní sraženiny v mozku. Bylo to krásné, romantické, sci-fi a působivé. Sračka natočená nedávno. Nanosonda se to tuším jmenuje není nic jiného, než plagiátem zajímavé myšlenky. ()
Galéria (97)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zaujímavosti (16)
- Isaac Asimov prohlásil, že filmový scénář má řadu logických chyb a dostal povolení je při přepisu do paperbacku předělat. (Terva)
- Režisérovi Richardu Fleischerovi se při práci na filmu velice hodila krátká lékařská příprava, kterou absolvoval na vysoké škole. (ClintEastwood)
- Původní příběh se odehrával v devatenáctém století a měl být jakýmsi verneovským dobrodružstvím. Harry Kleiner, který napsal předlohu, zachoval z povídky podle Otto Klementa a Jerome Bixbyho jen myšlenku miniaturazice a přesunul děj do studené války. (Epistemolog)
Reklama