Fantastická cesta

Kdybych tento film viděl v době, ve které vznikl, tak možná bych napsal něco jako: "Výborný film. Je neuvěřitelné, jak jsou v dnešní době ty efekty přesvědčivé. Pokud to takhle půjde dál, tak je možné, že na přelomu roku 2000 budeme moct cestovat i na měsíc! K tomu Raquel Welch jako třešnička na už tak výborném dortu." Bohužel jsem to viděl až dnes, takže to pro mě bylo spíše utrpení. Dávám dvě hvězdičky, jednu za Raquel, která fakt byla kočka, druhou za tak zábavnou chybu, že SPOILER!!! v jeho makovici zapomněli tu ponorku, takže když se zvětšila posádka do své normální výšky, tak ten maník byl už asi tuhý… :-) A uživatel dobytek to vystihl přesně. (13.06.2009)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Kdysi to byla asi bomba, ale dnes mne cesta v miniponorce do cév pacienta po technické ani trikové stránce až tolik nenadchne. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=3o8vsU0Dw-4 (19.04.2010)

Spolu s Planetou opic jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů z 60. let. Nádherné dobrodružství se skvělým nápadem jako je cesta do lidského těla a i po letech s naprosto špičkovými efekty. Podobný námět tu byl tuším jen 2x a Vnitřní vesmír je zkrátka trošku jiný styl filmu, aby se to dalo srovnávat. Žádné zbytečné vedlejší dějové linie, žádná romantika, žádné zdržovačky, jen čisté dobrodružství. Pět hvězdiček a sci-fi roku 1966. (20.04.2014)

Zábavné a občas místy drsné dobrodružství od režisérského chameleóna Richarda Fleishera. Přestože si z tehdy technicky progresivního snímku zub času pořádně ukousl, efekty zůstávají stále parádní, Raquel Welch navždy krásná a technologie zmenšování je pořád ještě utopie. Děj i díky hodinové šibeniční lhůtě pádí nesnesitelně rychle dopředu a filmu tak nechybí napětí. Celkový dojem dotváří vynikající hudební doprovod. Mezi nejlepší sci-fi snímky 60. let se Fantastické cestě zařadit nepodařilo, nicméně fanoušky žánru rozhodně nezklame. (19.09.2011)

Jako malou mne film fascinoval, byl to jeden z prvních, které jsem viděla a zanechal ve mně hlubokou stopu. Putování lidským tělem a vše uvnitř ve mně vzbuzovalo bázeň a nadšení, měla jsem pocit, že nic tak fantastického jsem ještě neviděla. Jenže je to skoro čtyřicet let a film nějak vyčpěl, nedávno jsem si říkala, proboha, co jsi na tom viděla. No právě, uběhlo těch čtyřicet let, to je ono. Pro dnešní děti už nesledovatelná pohádka, ba ani pohádka, těžko zařadit.Ale za ten tehdejší zážitek... (13.06.2008)