Nočný bežec

Oblíbené schéma hektické noci (Zběsilý útěk, Rozsudek noci, Očista 2) naroubované na mafiánskou kostru Carlitovy cesty, doplněné o podivné digitální přechody mezi jednotlivými lokacemi (chápu jejich smysl - zjednodušení orientace - ale vizuálně mě spíš rušily) a příběh dvou přátel, kteří si musí jít po krku. Má to tempo, dovolí to postavám udržet si důstojnost až do konce a i v akci má Jaume Collet-Serra pevnou ruku. Škoda, že scénář rezignuje na vlastní motivy a pouze vykrádá a jde po vyšlapaných cestičkách. Ano, je to určitá forma jistoty, naprosto ale absentuje možnost něčím překvapit. Což je škoda už pro fantastické herce, kteří umí prodat i ty nejlacinější fráze. Především přímé rozmluvy Liama Neesona a Eda Harrise by s přehledem utáhly celý film. Solidních 75% pro poctivé, i když neoriginální chlapské drama. (15.04.2015)

Finále béčkovo predvídateľné, moralizovanie príliš neuveriteľné. Ale ide o zábavný akčňák, kde dôchodcom veríte každý úder i nenávistný úškrn. Gangsterský pohľad na spravodlivosť je cool, film má menej hlúposti, ako to bolo pri NON STOP, ale aj menej dravosti ako napr. pri EQUALIZER alebo 96 HODÍN. Okolo 70-tich percent sa to pohybuje a má to viac zmyslu než pokračovania KURIÉRA, takže mierne nadhodnotím... (05.07.2015)

Tak se nám Lájem zase vrací do polohy, která mu poslední dobou cinká nejvíc a sedne mu jako penis mezi půlky Džastýna Bíbra. Polohy vypelichané, drsné kvočny s nějakým tím výcvikem z masokombinátu, která klove na všechny strany, když si chce někdo náhodou udělat z jejích miminek vaječinu. Tentokrát nám chytil noční běhavku a může se posrat z toho, aby ochránil svého Robocopa před záporákem s lidskou tváří, hodným strýčkem Edem, který je jako obvykle pro negativní role příliš sympatický, až si člověk není jistý, ke kterému z těch dvou důchodců vůbec přilnout. Výsledek však zas až tolik k posrání není a fenomenální řežbě „Sebraná“ sahá i na špičkách stěží po koule. První polovinu tvoří klišoidní, střevarvoucí drama, nacpané hlubokomyslnými irskými moudry, které má vše pro dokonalou peristaltiku – zhrzeného dedyho, utápějícího svá traumata v Džejmisnu, uvědomělého synáčka s morálním kodexem svatého Patrika a katalogovou karibskou rodinkou včetně dvou čokoládových holčiček, opuštěného černouška, díky Patrikovu koučování na správné cestě z ghetta směr vysoká škola, a férového gengstra Oukorleoneho, jenž hrdě vzdoruje albánskému heroinu. Ve druhé polovině jsou tyto dávivé ingredience rozmixovány na světlehnědou hmotu, která tvoří pozadí vcelku unylé a příliš dlouhé hoňky dvou gerontů, při které náš odhodlaný a netrefitelný dedy způsobí genocidu Leprechaunů v půlce Ňujorku, aby se dobelhal až do patetického finále, plného molových houslí a rodinných hodnot. Působilo to na mě tak trochu, jako když dívce se zdánlivě perfektníma kozama konečně rozepnete pušapku a směrem k otylému pupíku se nekompromisně vyvalí páreček nevzhledných, vydojených vemen. Vy to však nevzdáváte a v honbě za estetikou odhodlaně postupujete níž, kde na vás k vašemu velkému zklamání vybafne čerstvě vykuchaný netopýr. Ti otrlejší si třeba i zamrdají, avšak za umělecký dojem pak musí nutně udělit hodně špatnou trojku. (19.05.2015)

Pro mě teda setsakra poctivá kriminálka s parádně nastíněnými vztahy mezi postavami. Mám rád filmy, kde jsou starý pardálové nuceni se navzájem postřílet kvůli děckám, i když byli celej život kámoši. Je to správně akční a k tomu atmosféra deštivýho New Yorku. No prostě lahůdka. Liam Neeson je ze začátku správně zkrachovalej, ale pak se z něj opět stane badass. (27.09.2015)

Já si nemůžu pomoci, ,,štěněčí oči" Neeson na mě působí coby akční hýrou cirka tak, jako babička Boženky Němcojc. Při každé jeho eskapádě se zatajeným dechem očekávám, odkud mu vypadne jaká protetika, kdy si dá pauzu na anacid či zdali mu při vysedání z vozu nevykouknou plenkáče. Zkrátka a dobře - trošku mi jeho obsazení filmy diskvalifikuje z ranku ,,akční", přesouvá je do kategorie ,, hravé příhody gerontoalkoholika s kardiostimulátorem" a činí ze mě již od úvodních titulků skeptického šťouru. Musím však přiznat, že jako Noční běžec (pokud pominu, že by nedoběhl ani koněspřežku, sejmulo by ho jakékoliv nehendikepované třináctileté děcko a zvukaři se nadřeli, když ze stopy filtrovali skřípot jeho artritických kloubů) ušel. A ani fakt, že jsem byl opět! posrán příběhem fotra, co své fotrování nezvládl, to celé pod tři nesundá. (17.11.2015)