Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka

Seriál jsem nesledoval a na film narazil náhodou v telce. Musím říct, že mě ihned zaujal výron čarodějova učně Krobota a Vetchého prchlivý vesnický Eda. I seriozní Sobota překvapil a velmi. Pořád jsem čekal, kdy začne koktat jak debil a nic. Nakonec z toho byl pohodový film ze současné české vesnice, kterou sice tak prožitou nemám, ale trochu přeci jen jo a skvěle mi to korespondovalo s realitou a musím tak hodnotit kladně. Jen mě mrzel ten veterinář. Že jde o blba, bylo očividné, proč tedy musel ještě místo "r" říkat "j"? Aby to umocnil? Ale ne... To už bylo poněkud přepálené. Pokud je ale toto jediná výtka, film je pořád v pohodě. Idea příběhu, že Krobot odmítne srdce dárce, jelikož se jedná o orgán fanouška nenáviděné Slávie, mi přijde fakt dobrá. Nezbývá, než dohnat ztracené a podívat se i na seriál. (12.10.2015)

Oproti seriálu je zde trochu méně zábavy, ale všechny známé postavy "fungují" skvěle a Pepik Hnátek mezi ně zapadá obdivuhodně přesně, i přes svou obsesi. Abych zde neomílal dokola to všechno, co už sdělili jiní, omelu dokola jen to, že jde určitě o jeden z nejlepších českých filmů posledních nejméně pěti, ale spíše deseti let. Krásných 85%. (06.04.2013)

Pjequel s Kjobotem. O čutání, kde o tu kopanou vlastně nejde a to ani v djuhé lajně. Lidová „ne-zase-až-tak-moc“ komédie, kde „lidová“ není synonymem pjo fekálnost, pokleslost a bujanství jako u Tjošky. Kdyby si Pjušinovský zbytečnou malou domů v závěječné dvacetiminutovce, kdy to ztjácí tah na branku, nepodjazil nohy, tak... Ale jakýpak copak. Pjostě dobjý! Jen ti Slávisti zase budou bječet. (30.03.2012)

„Proč ten chlap neumřel v zimní přestávce. Takhle přijdu vo podzim!“ Jsem moc rád, že tenhle „fanouškovský“ film vznikl. „Prodloužený“ čas s oblíbenou skvadrou oceňuju. Před zhlédnutím jsem sice měl trochu strach z nastavované kaše a nehodícího se ukotvení, ale zcela zbytečně, tvůrci zajeli do těch správných kolejí a „poetiku“ původního seriálu se jim podařilo zachovat takřka úplně. I když je pravda, že film zhořkl a humoru trochu ubylo, za to je o dost černější (s čímž jsem neměl žádný problém). A to s velkým přispěním hlavní „akvizice“ snímku, tedy excelentního Krobota, kterému byla role ušita přímo na tělo (nedokážu si na jeho místě představit nikoho jiného). Jeho Hnátek je podobný samotnému filmu, tedy stejně zábavný jako tragický (myšleno smutný, kvalitou je na úrovni seriálu). A (znovu) se vydařil i konec, žádné slzavé údolí se (naštěstí) ani trochu nekonalo, naopak pobaví. „Ale…něco mě štve daleko víc.“ – „Co?“ – „Ty mě štveš! Vytváříš tady to…negativní atmosféru!“ – „To snad dělám celej život, ne?“ (13.07.2016)

Vztahy skrz fotbal. Takhle upřímně jsem se v kině (a na českém filmu) nesmál už dlouho. A taky jsem dlouho čekal na snímek z prostředí českého venkova, který by neměl jen první plán (Muži v říji toto naplnili jen částečně.) Lehká sinusoida ohledně hutnosti děje a humoru, to je snad jediná výtka, pro hraje nečekaný konec a například využití vtipu s přejezdem k smysluplné pointě...film je srozumitelný pro znalce i neznalce seriálu a je to dílo tvůrce, který jasně ví, co chtěl vytvořit. Díky, Jane Prušinovský! Quo vadis? :-) (17.04.2012)