Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Darius KhondjiHrajú:
Owen Wilson, Rachel McAdams, Marion Cotillard, Kurt Fuller, Mimi Kennedy, Michael Sheen, Alison Pill, Adrien Brody, Sonia Rolland, Léa Seydoux, Kathy Bates (viac)Obsahy(3)
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (9)
Recenzie (1 344)
"Jo, vy jste surrealisti, ale já jsem normální chlap..." Strašně dlouho jsem si myslela, že mě ten film bavit nebude. Protože Woody si z těch hrozných povrchních hloupých lidí dělá sice dělá srandu, ale naprosto vážně mě nutí se na film o nich dívat a to pořád nějak nemůžu rozdýchat. Jenomže potom nám odbijí hodiny, ono se to zlomí a film je najednou zábavný. Ale... stejně mám pořád v hlavě jakési pochyby a jednou půjdu možná s hodnocením níž. A nepůjdu. ()
Popocházení a posedávání po Paříži, jak ji vidí Allen, je v prvé řadě příjemné. Naštěstí bez nesnesitelné nasládlosti a s ochotou přiznat, že líbivý žánrový povrch jen skýtá útočiště šavlozubé mrše jménem život. Vyznání lásky bývalému intelektuálnímu a uměleckému středobodu Evropy si počínaje pohlednicovou předehrou říká o srovnání s Manhattanem, natočeným ovšem v době, kdy byly Allenovy vtipy vybroušenější a poznání, k nimž docházel, skeptičtější. Společné mají oba filmy schopnost přimět vás vzít tenhle idealizovaný portrét velkoměsta za svůj a konkrétně v tomto případě po skončení projekce zasněně pronést „Paris, je t'aime“. Owen Wilson se do Allena „přehrál“ nečekaně hladce, v souladu s rozesmívacím potenciálem své tváře ubral na intelektualismu a přidal na – rozumně krocených – grimasách. Oproti průtokovým romantickým komediím je Půlnoc v Paříži uvědomělejší a stylem umírněnější (herci se v dlouhých záběrech hezky nachodili), pouze zesílila mé obavy, že Allen buďto definitivně rezignoval na snahu natočit ambicióznější film s více významovými vrstvami a promyšlenější narací, nebo mu jednoduše došly náměty rozpracovatelné nad rámec milé anekdoty. 80% Apendix: Nejvíce pobavilo setkání se surrealisty (kouzelně excitovaný Brody) a ujištění, že Buňuelovi trvalo strávit výchozí situaci Anděla zkázy zhruba stejně dlouho (cca 30 let), jak bude pochopení jeho satiry trvat nepřipravenému divákovi. Zajímavé komentáře: DaViD´82, FlyBoy, Vančura ()
Výborný feel-good film a asi nejlepší celovečerní reklama na Paříž, mnohem lepší než Paris, I love you. Ta pozitivní energie z toho úplně čiší a Woody Allen už dlouho nepředvedl tak hravou a nápaditou režii s vynikající atmosférou Paříže. Owen Wilson navíc do této "allenovské" role skvěle zapadl a vlastně všichni herci si zde najdou chvilku, kdy zazáří. Teda až na Rachel McAdams, která mi zde přišla překvapivě hodně otravná, i když to byl možná účel, ale scény s ní jsem většinou spíše přetrpěl. O to víc mě potom ale Woody se svými nočními procházkami potěšil. ()
Nádherné v celku a ještě krásnější v detailech. Asi po prvních třech minutách jsem si říkal "a doprdele to bude sračka" a když se objevily závěrečné titulky, chtěl jsem na celý kino řvát, že není spravedlivé, že musí některé filmy končit, protože já sem v tom filmu chtěl zůstat, zvyk jsem si, že si s Owenem před půlnoci stoupnu v jedný zapadlý pařížský uličce, počkám až pro mě přijede jeden krásnej čtyřkolovej veteránskej fešáček a dám si panáka s Hemingweyem, nebo na svých rtech ucitím polibek od překrásné Marion a nebo předám Buñuelovi deník komorné, který jsem našel na půdě, třeba by to pro něj moh být dobrej filmovej námět :-) Tohle není jen tak nějaký obyčejný film, tohle je nádherná magická přitažlivost, oslava bohémství a nejsvůdnější pařížské svádění v dějinách filmu. ()
Rozhodně ne lepší než některá slavná díla Woodyho Allena, jenže pořád mnohem vtipnější než 90% toho, co se normálně pod označením komedie dostane do kin. Ze subjektivního úhlu pohledu mi navíc velmi sedělo i zasazení do 20. let, ke kterým chovám podobně vřelý vztah jako hlavní hrdina. A tato úměra 'čím více máte rádi dobu Cola Portera či Ernesta Hemingwaye, tím bližší vám bude Půlnoc v Paříži' platí nejspíše i obráceně; vtipy jsou totiž většinou postaveny na charakterech, díle nebo názorech historických osobností, které filmem projdou, a pokud člověk slyší slovo 'surrealismus' poprvé v životě, velký úspěch se očekávat nedá. Shrnuto, podtrženo: Woody Allen natočil v některých momentech možná scénáristicky lehce nedotažený film (především cestování časem by u š'touravého diváka vyvolalo množství otázek, protože ať už Gil v minulosti udělá cokoliv, přítomnost je neustále stejná), pořád je ale Půlnoc v Paříži jedna z nejpříjemnějších komedií, co jsem v kině za poslední rok viděla. A to rozhodně není málo. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Galéria (40)
Zaujímavosti (25)
- Rachel McAdams (Inez) si ve filmu zahrála s Michaelem Sheenem (Paul), se kterým začala během natáčení chodit. (Greg)
- Woody Allen v Paříži již dříve natáčel snímek Všichni říkají: Miluji tě (1996). (Nancy...)
- Film zahajoval festival v Cannes v roce 2011. Je to již druhý Allenův film, kterému se dostalo této pocty. Prvním byl Hollywood v koncích (2002). (žvanimírek)
Reklama