Win Win

Paul Giamatti zde ztvárňuje to, na co jsou u něj diváci zvyklí. Trochu hajzlíka, ale jinak maximálního sympaťáka s menším bříškem, se kterým byste ihned zašli na pivko. Jak už ale prozrazuje název filmu, neustále se snaží ve všem vyhrát. Jenže pak se k němu nastěhuje kluk, který by mohl být na první pohled otravný sígr s dobrým srdcem, ve skutečnosti je však mnohem dospělejší, má to v hlavě srovnáno a v lecčems se chová morálněji i než Giamattiho postava. Oba pak vytvářejí dvojici, které musíte fandit. Win Win je tak filmem, který vás zahřeje už jen tím, že někde tam jsou lidé, kteří si prostě zaslouží happy end. (11.11.2011)

Indie produkce má mnohé do sebe, nemusí předvádět bombastickou výpravnost, neboť jí netřeba tolik hledět na komerční stránku věci, nemusí být za každou cenu cool a mohou v ní hrát i normálně vypadající herci s postavami a tvářemi, jaké znáte z vašeho sousedství. Navíc disponuje značnou měrou svobody a tak se může vyslovovat k aktuálním problémům a dotýkat se bolavých míst (americké) společnosti. Režisér Thomas McCarthy je specialista na malá komorní dramata a jeho třetí film není jiný, takový lidský, příjemně melancholický, často i humorný, ale přitom v podstatě bolavý. Ač se tu většina komentujících vyjadřuje ve smyslu, že jde vlastně o sportovní film, jsem jiného názoru, neboť Win Win je čisté sociální drama. Sport hraje jen okrajovou roli a možná slouží jen jako oslí můstek k uvědomění si, že i v životě je důležité bojovat a snažit se vyhrát. (Mimochodem, oficiální text distributora píše cosi o wrestlingu, což je buď projev lživé reklamy nebo prosté omezenosti, snad každý by měl poznat, že jde o zápas v řecko-římském stylu.) Pochválit lze vynikající a přesný casting, většina rolí je typově přesně obsazena, tahounem je samozřejmě Paul Giamatti, jehož charisma loosera je zjevně platné univerzálně a dá se říci, že si na něm postavil kariéru. Ono se dá celkově konstatovat, že filmy Thomase McCarthyho jsou obecně plné looserů, přičemž Win Win není výjimkou. Po Přednostovi a Nezvaném hostovi tedy McCarthy natáčí další skvělý pozvolna plynoucí film..a je to dobře...kam také v tomhle světě chvátat... (30.11.2011)

McCarthyho jednoznačne najdiváckejší film a pre mňa sklamanie 46.MFF KV. Na rozdiel od The Station agent a The Visitor, ktoré ho vďaka dokonalej symbióze silného príbehu a práce s hercami zaslúžene vystrelili na autorské výslnie, je chyba Win Win v príbehu podsúvajúcom modelové situácie tak typické pre americké rodinné filmy (a feel good movie), ktoré nemám rád. Herecky absolútne (Alex Shaffer je objav), pocitovo naopak absolútne neuspokojivé. (07.07.2011)

,,VŠICHNI DĚLÁME HLOUPÉ VĚCI“...... /// Stres z práce, rodina, peníze. Mike je chlápek ve středních letech, kterýmu do života vstoupí důchodce Leo a jako bonus se přidá jeho vnuk. Komedie? ,,Oh Shit!“ Všechno to začalo lstí kvůli patnácti stovkám (měsíčně). Končí to zase těma prachama. To uprostřed je ,,malej“ film o (těch prachách), štěstí, neštěstí a věcech, o kterých se tu nemluví, ale všichni je cítí. Film, o kterým se špatně píše (text distributora nechť toho je důkazem). Nemá čím oslnit, ale příznivci nezávislejch snímků si můžou splnit dalšího ,,bobříka“. (Třeba.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych zápasit (na žíněnce) s Darth Vaderem. 2.) Příchod dalšího člověka by naši rodinu obohatil. 3.) Thx ,,NickySloter“ za to, že přeložil tenhle ,,nudnej“ film. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (17.08.2011)

Loni poměrně opěvovaný snímek z KV, letos příjemná oddychovka, která se dle mého ovšem snaží na pilu tlačit až příliš mnoho. Mám z toho takový dojem, že balancování mezi dramatem a komedií je pouze úmyslně vyhrocená snaha dělat z počinu vážnější dílo, než kterým je. Je to místy zábavné, vkusné, jenže pro mě takové: aby neurazilo. Tak já taky neurazím. (12.07.2012)