Ťah pešiakom

V časech, kdy Američané mohli táhnout Minutemanem na e6 a Rusové SS-18 na a7 (a výsledkem by spíš než remíza byl oboustranný mat), přišlo v Reykjavíku něco komornějšího, co mělo přeměřit svaly uprostřed studené války. I když mohli Bobby Fischer a Boris Spasskij položit své pinďoury na šachový stolek a ten, kdo by shodil svého krále, by byl vítěz, utkali se nakonec na 24 jistě vzrušujících partií.. Těžko říct, jestli bylo autorským záměrem, že divák fandil klidné síle, co umí sportovně ocenit soupeře a ne psychotickému paranoikovi, který užití teorie a paměti nad 64 políčky dovedl k dokonalosti, ale co vím jistě je to, že i do filmu o šachu lze nacpat nějaký náboj, originální přístup či autenticitu a to se Zwickovi přes sicilskou obranu bílými moc nepovedlo. V nabízejícím se srovnání s Howardovou Čistou duší dostávají šachy od matematiky docela na frak.. (26.09.2016)

Další "šachový film" a další, z šachového pohledu, blbost skoro po všech stránkách. Vypisovat je nebudu, k ničemu to není, jen pro kohokoliv, kdo si s šachovnicí tyká a dokáže odehrát partii naslepo, doporučuji o tomto filmu ani na okamžik neuvažovat, není to film pro vás. Pokud jde o faktickou stránku věci, i tam film dostává řádně na frak a kohokoliv šachové historie znalého nakrkne. Pokud jde o film samotný, ani zde se nemá Tah pěšcem (v originálně Oběť pěšce) čím chlubit. Na rozdíl třeba od Rivalů, kteří si taky s fakty a reáliemi příliš hlavu nedělají, ale jako film nabídnou poměrně slušnou podívanou, zde ta podívaná prostě chybí a není zde nic, opravdu nic, čím by snímek zaujal. Možná tak excentričnost a pošukanost hlavní postavy (průměrný Maguire) může někoho zaujmout, ale to je na dvouhodinový film dost málo. Kromě toho je ta excentričnost a pošukanost hnaná do extrému, protože tak jako ve filmu se Fischer nechoval (o čemž svědčí jak dokumenty o Fischerovi a o zápasu samotném, tak spousta šachové literatury). V žánru filmového šachu doporučuji zatím jediný opravdu kvalitní šachový film Grossmejster (SSSR, 1972) u kterého jsem jako hodně slušný šachista neviděl na šachovnici to, co bych při své úrovni vidět neměl (závěrečná vítězná kombinace), což od filmu z velmistrovského prostředí očekávám. I bez těchto chyb bych hodnotil film jako velmi slabý. (29.04.2017)

Vděčné téma studené války v krátkém sledu po druhé a stejně jako u spielberga formálně bravurní, tím víc, že to zwick (mistr rozmáchlých epických snímků) dokáže tak dramaticky rozehrát i kolem šachového stolku (!) jen zamrzí, že stejný prostor jako fischerovi, nebyl věnován i spasskému ..to by byla teprve partie ! (19.01.2016)

Čím je Steve Jobs pro hrané zdokumentování psychologického vztahu mezi otcem a dcerou, tím je Pawn Sacrifice pro filmový rozbor toho samého z pohledu potomka, vyrůstajícího bez svého rodiče. Není to sportovní thriller, slzopudná oscarovka ani typický zwickovský adrenalin. Prostě jenom zatraceně sugestivní drama. (25.02.2016)

O šachách vím jen, že kůň běhá do eLka a šachistama coby atletama pohrdám, ale Tah pěšcem je skvělý drama. Tobey jako arogantní psychouš zahrál úžasně, a přestože jde o americkej film z období studený války, příčetnej člověk si najde cestu spíš ke sportovnímu a sympatickýmu rusákovi Schreiberovi, kterej byl v roli Spasskyho prostě neodolatelnej. (26.05.2016)