Gravitácia

Když jsem si kupoval v Imaxu lístky na Gravitaci, bylo to proto, že jsem chtěl svým očím dopřát co nejlepší porci vizuálna. A ano stalo se. Některé záběry považuju nejen za úžasný (máme krásnou planetu, co ? ), ale i za naprosto geniální (rozbítí stanice, oddálený záběr na Sandy s Georgem v nekonečném vesmíru ). Ovšem Gravitace krom toho dodala daleko silnější složku, emoce, stačí jediná věc, vžít se do role Sandy což se povedlo velmi brzo, od chvíle kdy padala do vesmírna jsem se několikrát přistihl, že mám sklony fyizicky držet palce a to už se dlouho, předlouho žádnýmu filmu nepovedlo. Já si troufnu říct, že tenhle film se brzo zapíše mezi nejvýznamější filmy 21. století. Má v sobě strašně moc síly, která přitahuje divákovu pozornost až do posledního záběru a Sandy je naprosto užásná: Jsem hrozně rád, že na tu kritiku a zlatý maliny odpověděla takovýmhle způsobem, teď už si asi málokdo troufne říct, že Sandra Bullock je špatná herečka. Tahle vesmírná intenzita mě totálně posadila na prdel a otevřela hubu. Nádhera a dokonalost. (05.10.2013)

Tak i tam nahoře v nekonečném tichu platí Murphyho zákony... Přímočaré či chcete-li nedějové, minimalistické a přesto tak grandiózní. Gravitace je nesporně dechberoucí technická (r)evoluce; již jen ty lahůdkové hrátky s kamerou či (ne)přítomností zvuku, to se nedá popsat a to co Cuarón dělá pro 3D či práci se zvukem je bez diskuze novátorské. Ovšem k čemu by to bylo, kdyby to zároveň nebyl dobrý film a šlo pouze o vypiplanou režijní exhibici? Ano, k ničemu. Jenže ono to je nejen dobré, ale přímo výtečné, intenzivní i nebývale strhující a plně funkční po emoční stránce. A to nikoli Sandře navzdory, ale z velké části právě díky ní. A též díky Cuarónovi, Lubezkimu a Priceovi a... A prostě máte-li se aspoň trochu rádi, tak si tento (v rámci možností) realistický malý velký počin dopřejte v Imax projekci; stojí(te si) za to a zároveň vám to dá pádnou odpověď na otázku "proč v době kdy každý druhý má doma sestavu domácího kina o parametrech lepšího sálu" stále ještě chodit na filmy do skutečného kina. Je to jako stát pod skutečnými pyramidami oproti jejich fotce v časopise; tedy neporovnatelné. (03.10.2013)

Dá se to lehce sestřelit pro jednoduchou zápletku, která si nebere za cíl nic většího, než předvést co nejintenzivnější survival story. Ale funguje to. Pokud se vám líbilo dějově podobně ploché, ale audiovizuálně strhující Sunshine, nebudete mít s Gravitací sebemenší problém - profilace postav je tu stejně matná a ani příběh není z nejzajímavějších. Naštěstí tu není žádný násilný žánrový přechod a co je nejlepší, Cuarón je opravdový mistr orientace v prostoru během akce. To, co předvádí během deště meteoritů, je jednoduše strhující a hodné zařazení do přednášek filmových škol. A emoce? Já se naladil, ale jde bez debat o nejslabší a nejklišoidnější část filmu. Coby celek ve mě každopádně Gravitace rezonuje zatraceně silně (nepochybně i zásluhou výborného soundtracku) a po dlouhé době jde o 3D, které má smysl. (25.09.2013)

Strhující film, kde se roviny technologické revolučnosti, spektakulárního blockbusteru, fyzicky intenzivního napětí i osobního dramatu dokonale vyvažují a symbioticky utvářejí dokonalou podívanou. "Gravitace" uhrane právě tím, jak dokáže zprostředkovat úžas a uctivou hrůzu z vesmíru, ale současně také do tohoto prostředí zasazuje ryze lidský příběh o vnitřním znovuzrození, které se odehrává přes postavení se vlastním bolestem a přetavení popírané a sžíravé ztráty v posilující melancholické truchlení. V reflexích snímku se mimo jiné opakuje otázka, zda je adekvátní ho označovat jako sci-fi. Na jednu stranu je pravda, že na rozdíl od děl tradičně asociovaných s tímto žánrem se "Gravitace" neodehrává v budoucnosti, na jiných planetách, ani nebosahuje žádné fantaskní prvky. Ovšem co do obsažených motivů ho prostě nelze klasifikovat jinak. Sice má pramálo společného s futuristickými ekvivalenty pohádek, westernů či romantických dobrodružek jako "Star Wars" i "Star Trek", jenže takovéto příběhy jsou pouze jednou podskupinou sci-fi. Naopak druhá obsahuje díla, která kladou důraz na vztažení člověka vůči vesmíru, který relativizuje tradiční hodnoty a koncepty lidské existence. Právě vyzdvihnutí těchto motivů i výrazné tematizování spektakularity vesmíru, ale také scenáristická licence stran vědeckých či reálných aspektů odlišuje "Gravitaci" od fikcí vztahujících se k reálnému cestování do vesmíru ala "Apollo 13", kde vesmír je v zásadě pouhou kulisou. V "Gravitaci" je naopak prostor i akce do něj zasazená jednou vekou metaforou pro vnitřní drama zdejší hrdinky, které zase recipročně udává dramatický rámec pro zobrazovaný spekákl. (31.03.2014)

Problémem tohohle filmu je, že jste rychle vhozeni do katastrofy. Úvod žádný a tak kromě tíživého pocitu, že by jste to nechtěli zažít na vlastní kůži a bezmocnosti, která se stupňuje, je Vám vlastně jedno, jak to s hrdinkou dopadne. Vizuál krásný, pár výborných scén, ale jak tady všichni popisují emoce, mě tedy chyběly. Škoda. Ale Sandra mile překvapila!! (13.12.2013)