Gravitácia

Tak i tam nahoře v nekonečném tichu platí Murphyho zákony... Přímočaré či chcete-li nedějové, minimalistické a přesto tak grandiózní. Gravitace je nesporně dechberoucí technická (r)evoluce; již jen ty lahůdkové hrátky s kamerou či (ne)přítomností zvuku, to se nedá popsat a to co Cuarón dělá pro 3D či práci se zvukem je bez diskuze novátorské. Ovšem k čemu by to bylo, kdyby to zároveň nebyl dobrý film a šlo pouze o vypiplanou režijní exhibici? Ano, k ničemu. Jenže ono to je nejen dobré, ale přímo výtečné, intenzivní i nebývale strhující a plně funkční po emoční stránce. A to nikoli Sandře navzdory, ale z velké části právě díky ní. A též díky Cuarónovi, Lubezkimu a Priceovi a... A prostě máte-li se aspoň trochu rádi, tak si tento (v rámci možností) realistický malý velký počin dopřejte v Imax projekci; stojí(te si) za to a zároveň vám to dá pádnou odpověď na otázku "proč v době kdy každý druhý má doma sestavu domácího kina o parametrech lepšího sálu" stále ještě chodit na filmy do skutečného kina. Je to jako stát pod skutečnými pyramidami oproti jejich fotce v časopise; tedy neporovnatelné. (03.10.2013)

Vesmírná sci-fi bych z hlediska diváckých atrakcí rozdělil na ty, která se snaží zaujmout kreativitou, šílenými nápady a světy plnými fantazie a na ty, která vzbouzí divácký zájem skrz realističnost a skrz to, že se vlastně snaží být "science fiction" co nejméně. Gravitace patří do té druhé skupiny, využívá exotické a divácky atraktivní prostředí vesmíru a uvádí v něm příběh, který "se klidně může stát". Na jednu stranu tato skutečnost vtáhne diváka více do děje, přinutí ho prožívat osudy protagonistů s nejvyšší možnou mírou intenzity, jenže na stranu druhou více zvýrazňuje drobné nedostatky v realističnosti (konkrétně zde drobné zkreslení fyzikálních zákonů), které bychom ve filmech typu Star Trek, Sunshine apod. vůbec neřešili. Tím však výčet záporů Gravitace končí, jinak se jedná o takřka dokonalý thriller! Ta atmosféra, napětí a z nich pramenící nefalšovaný emocionální prožitek jsou TAK neuvěřitelně silné, že vás roztříští silou vesmírných trosek letících 80 000 km/h. Gravitace má velice lidské vyznění, ať už jde o žoviální (a velmi sympatické) povídačky Kowalského, emocionálně zabarvené reakce Stoneové, tak čistě o fakt, že snímek podtrhává lidskou bezmocnost v širokém vesmíru - a to bez potřeby epických katastrof, nepředstavitelných vzdálenosti, či nadpřirozena. Ani ve Vetřelci, či nikde jinde nebyl vesmír vykreslen tak hrozivě a nebezpečně jako zde... Alfonso Cuarón to dokázal, jeho bravurní režie a naprosto úžasná práce s kamerou pozvedla Gravitaci do nebes, až na oběžnou dráhu... 10/10 (08.10.2013)

Na nejbližší pocitový dojem útočí Cuarón dokonale, ale po odeznění prvního bezprostředního nebezpečí musí nevyhnutelně zpomalit a jen nárazově dramatizovat. A v tu chvíli mě poprvé trklo, jak dokonale sestrojenou vesmírnou atrakcí Gravity je. S přiměřeně očekávaným dějovým vývojem, s výtečnou hereckou dvojicí a s výbuchy, nárazy a nehodami jako zaslouženým vrcholem. V každém vygradovaném katastrofickém momentu jsem se cítil jako na té nejvyšší horské dráze v momentě, kdy se soustava skoro zastaví, aby se vzápětí vrhla střemhlav dolů. Což je sice ve své podstatě zlehka prvoplánové, ale nic to nemění na tom, jak je audiovizuální stránka úžasná a že když Alfonso předhazuje další úchvatnou chvíli, není to zbytečné opakování, ale spíš zasloužené chvástání. Survival space-trip mě tedy snad i vzhledem ke své očividnosti nedostal úplně na lopatky, ale díky formě a očividnému poselství o síle lidské vůle mu jeho úspěch musím přát. (18.10.2013)

Gravitace je jedním slovem geniální film. Geniální nápad, zpracování, herecké výkony a kolikrát i dech beroucí záběry. Alfonso Cuarón prostě dokázal, že se stále na scéně může objevit film, který může pokořit všelijaké filmové hranice čehokoliv. Skoro celý film se odehrává ve stavu beztíže a vytváří novou, pro mě dosud nepoznanou, atmosféru. I když uznávám, že IMAX by na tenhle film byl daleko lepší. Dokonce musím uznat, že tenhle film je po dlouhé době opět filmem, kde 3D má opravdu smysl. Jediný problém by mohl být v příběhu, který mně osobně vůbec nevadil. Teď trošku zaspoileruju, ale musím dodat, že film 127 hodin taky dokázal, že souhra všech náhod může vytvořit naprosto dokonalou oslavu života. Tak proč by to tak nemohlo být i tady. (16.10.2013)

Když jsem si kupoval v Imaxu lístky na Gravitaci, bylo to proto, že jsem chtěl svým očím dopřát co nejlepší porci vizuálna. A ano stalo se. Některé záběry považuju nejen za úžasný (máme krásnou planetu, co ? ), ale i za naprosto geniální (rozbítí stanice, oddálený záběr na Sandy s Georgem v nekonečném vesmíru ). Ovšem Gravitace krom toho dodala daleko silnější složku, emoce, stačí jediná věc, vžít se do role Sandy což se povedlo velmi brzo, od chvíle kdy padala do vesmírna jsem se několikrát přistihl, že mám sklony fyizicky držet palce a to už se dlouho, předlouho žádnýmu filmu nepovedlo. Já si troufnu říct, že tenhle film se brzo zapíše mezi nejvýznamější filmy 21. století. Má v sobě strašně moc síly, která přitahuje divákovu pozornost až do posledního záběru a Sandy je naprosto užásná: Jsem hrozně rád, že na tu kritiku a zlatý maliny odpověděla takovýmhle způsobem, teď už si asi málokdo troufne říct, že Sandra Bullock je špatná herečka. Tahle vesmírná intenzita mě totálně posadila na prdel a otevřela hubu. Nádhera a dokonalost. (05.10.2013)