Gravitácia

Člověk versus Příroda/Vesmír. To, na co J.C. Chandor ve svém snímku Vše je ztraceno nepotřebuje téměř ani jedno slovo a úplně si vystačí s pouhou silou obrazů, Alfonso Cuarón musí přece jen trochu víc popisovat slovy. A to se Gravitace paradoxně odehrává v otevřeném vesmíru, ne na pouhém otevřeném moři. Vizuálně asi krásnější než Chandorův film, prožitkem a sdělením ovšem neskonale vzdálenější. A to raději nemluvím o přírodních zákonech, ty v Cuarónově alternativním sci-fi místy asi neplatí... A z čeho v Hollywoodu vyrábějí ty nezničitelné skafandry, co přežijí i výbuch kosmické stanice? Tuhle technologii by rozhodně měli poskytnout NASA. PS: Fenomén západní emancipace nemilosrdně drtí všechny mužské hrdiny a nechává přežít jen silnou ženu. (08.01.2014)

Ja vlastne ani nevim. Na jednu stranu tu je naprosto perfektni vizual, skvela kamera i hudba a skvele hrajici Bullock a Clooney, kterej si tady strihnul asi jednoho z nejvetsich sympataku svy kariery. Na druhou stranu, dejove to je misty predvidatelny a ackoliv chapu, ze se Cuaron nesnazil tocit nejaky Star Wars, ale v ramci mezi realistickou podivanou, tak to proste nema tolik deje, aby se tim dalo vyplnit 90 minut, coz je v podstate navic pro sci-fi dost kratoucka stopaz. Nerikam, ze bych se nudil, jen to je proste napinavy jen misty a obcas tu je trochu vata a par logickejch kiksu, ktery to stazi. Celkove lepsi 3*. (04.01.2021)

Tohle není jen tak nějaká gravitace, tohle má tah, sílu a nekonečnou přitažlivost jako černá díra. A když po neuvěřitelných 15ti minutách bez jediného střihu překonáte horizont události, čas se definitivně zpomalí - časoprostor kolem se hroutí... Brilatní technický kousek, který posouvá hranice opravdu o notný kus dál, Bullock fascinující, Clooney výborný. Víc netřeba psát, je nutnost Gravitaci né vidět, ale zažít... filmový zážitek roku! 100 miliónů dolarů(rozpočet)/652 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (23.12.2013)

všechny kritiky, které jsem dosud četl, se neustále táží po realismu filmu a jen některé a jen ve druhé či třetí řadě vnímají i jeho estetickou dimenzi. přijde mi přinejmenším pozoruhodné, že umělecký skvost formátu Cuarónovy Gravitace inspiruje své diváky pouze k hledání podobných, řekněme, zajímavostí a k diskuzím nad podružnými technickými aspekty. ne, že by snad otázka realismu právě u tohoto filmu byla sama o sobě triviální. zároveň je ale třeba mít na paměti, že nebývalý důraz na realismus (i při takto nadsazeném ději) je pouze prostředkem, který pomáhá navýšit "tíži" (v druhém smyslu slova původního názvu - závažnost) zdánlivě komorního, přitom významem přímo epického příběhu o duševních, intelektuálních i tělesných schopnostech člověka či přímo hranic jeho možností čelit nejzazší výzvě - nekonečnému vesmíru. ex astris scientia, říká odvěká moudrost a zjevné souvislosti mě nutí vnímat Gravitaci jako jakýsi epilog Kubrickovy 2OO1: Vesmírné odyseje, kde se nový, znovuzrozený člověk, dosud pouze svinutý fetus, po zkouškách těla i duše vrací na rodnou planetu zdánlivě oslaben a přeci posílen střetem s nekonečností tam venku, znovu jako by se učil chodit a novýma očima si prohlíží neznámou krajinu kolem sebe, přesto nachází síly se (znovu) vzpřímit a odchází poznávat nový svět... (08.12.2013)

Nikdy bych neřekl, že na začátku otevřu hubu, abych otráveně predikoval něco jako "Co ta orbitální kunda bude sama v tom vakuu těch devadesát minut asi tak dělat?" a po hodině a půl ji zcela vysušenou zavřu se slovy "To byla ale totálně úžasná pičovina!". Satelit Sandra 1 si jen tak obíhá, dělá na orbitu kotrmelce, uhýbá před vesmírným bordelem a bravurně řídí vše, na co dopadne, od Astry po Hotberda, až z toho Němcům vypadává porno, aby závěrem v nějakém čínském sráči náhodně namačkala pár kostek Mahjongu a ............ Nebudu spojlerovat, ale mít to hevyend, napálím pět. Vizuálně naprosto strhující hovadina, která mě ovšem přikovala do křesla a přinutila půl druhé hodiny nezlobit! (09.12.2013)