Not the Messiah: He's a Very Naughty Boy
Réžia:
Aubrey PowellHudba:
John Du PrezHrajú:
Eric Idle, Michael Palin, Terry Gilliam, Terry Jones, Carol Cleveland, Neil Innes, André JacqueminObsahy(1)
V roce 1979 obrátil Monty Pythonův Život Briana biblický příběh vzhůru nohama. Nyní autoři muzikálu Spamalot proměnili dnes již klasickou hudbu k nepoznání! Připravte se na komediální mistrovské dílo Copak je to za Mesiáše?, které kombinuje nezapomenutelný humor nejslavnějšího filmu Monty Pythonů s majestátní velkolepostí symfonického orchestru. Nepromarněte příležitost stát se svědky jedinečného a neopakovatelného představení, v němž se na jednom pódiu po dlouhé době setkali kmenoví členové Monty Pythonova létajícího cirkusu Eric Idle, Michael Palin, Terry Jones a Terry Gilliam. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (34)
Kdybych měla klobouk na hlavě, tak bych ho asi smekala celých 110 minut. Kdo asi není znalec Monty Python nebo aspoň neviděl film život Briana, tak to asi nebude stejně cítít. Každopádně chválím skvělý výběr zpěváků, neubrali na "kráse" příběhu, vtipu apod. ... doplnění velkým orchestrem a všechno kolem bylo třešničkou na dortu. Lépe oslavit 40. výročí založení skupiny nemohlo být ani vymyšleno. ()
Komediální oratorium inspirované M.P.: Život Briana..... Sólisté, obrovský sbor, orchestr BBC, občasné zpestření ,,dědkem“ M.P. (oni se neurazí) a muž jménem Brian, který přišel na svět ve špatnou chvíli na špatném místě. To je jako by u nás někdo vzdal poctu Divadlu J.Cimrmana. Jejich nejslavnější hře…….. (dosaďte si sami). Umělecká hodnota VELIKÁ! Ale dívat se na to nedá! Sorry! Je jedno, že jsem fanatický obdivovatel ,,muže jménem Brian“. Tenhle jistě velmi zajímavý nápad jde kapku mimo mě, ale jistě si své publikum najde nejen v Británii. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím co je ORATORIUM. 2.) Od Monty Python sjedu všechno, i kdyby se tam mělo jen zpívat. 3.) Dokážu opěvovat cokoliv, třeba botu. 4.) Byl jsem zrozen při opeře (a dokážu při ní i zemřít). ()
Pythonové věděli, že jenom opakovat scénky, které zná každý nazpaměť, by skončilo průšvihem, a protože Life of Brian je především namířen proti bigotním strážcům čistoty, kteří vykastrují a sterilizují jakýkoliv příběh, hudbu, knihu, film, historii i náboženství, aby pak stáli s klackem v ruce a mlátili každého, kdo nechce přijmout jejich verzi, rozhodli se, vzhledem k prostředí, zvolit kód hudební. A ten mix těch všech hudebních žánrů a směrů je opravdu geniální a vysmívá se všem těm patetickým slavnostním koncertům a počest toho a toho oslavence (v Česku v nich už po dlouhá desetiletí vyniká Karel Gott), a ač nechává prostor pro vzpomínky, ač musí pochopitelně zaznít Always look on the bride side of life, není jen odleskem staré slávy, ale svébytným hudebním převedením filmu. ()
Průvodkyní večerem je paní Betty Palinová. Na jevišti se sejdou čtyři členové Monty Pythonů. V první řadě sedí vedle sebe asi deset povědomých mr. Gumbyů s kapesníky na hlavách. Hudba burácí, sbor zpívá, sbor se plazí před Pánem, dolézá za Brianem, zpívá ve chvílích, kdy vůbec zpívat nemá. A taky bečí. Eric Idle imituje Boba Dylana. Terry Jones vystupuje coby římský horník, Terry Gilliam je zase (i díky svému proslovu) rozhodně nejdůstojnějším protagonistou celé téhle bláznvé věci. Always look on the bright side of life zní neskutečně. Do toho všeho se občas přimíchají skotští dudáci, mexičtí trumpetisté, pastýřka Carol Cleveland se zpívajícími ovečkami a nechybí ani Pilát / dřevorubec doprovázený sborem kanadské jízdní. To přece nemohlo dopadnout jinak než pěti hvězdami!___P.S. Graham s Johnem mi na pódiu ovšem chybí. A zatímco toho prvního omlouvá smrt, kde se hergot flákal Cleese? Že by se jeho chůze opět o něco zešvihlila? ()
Bože, ty jsi tak veliký. Tys ze všech největší. Pane jo. Ty jsi ale kus. Přeživší Monty Pythons (ovšem překvapivě bez Cleese) dostali chuť zavzpomínat si, jaký byl Bůh frajer a nejspíš i šprýmař pohrávající si s Životem Briana, proto oprášili tuhle klasiku, kterou rozezpívali, přidali mexikánce, gospel, Boba Dylana, speciální hosty, ovce, reprodukovaný sex i drvoštěpa, a v téhle podobě ji naservírovali nadšenému publiku v londýnské Royal Albert Hall. Sice jsem se nekrčil v přítmí sálu mezi všemi těmi rozesmátými diváky, ale ze záznamu jsem se bavil úplně stejně jako oni. A jelikož ctím heslo, že vždycky je lepší brát život z té lepší stránky, tak jsem si to doma užil s kapesníkem na hlavě coby praštěný pan Gumby .. ()
Reklama