Červená Sonja

,,TAKŽE ŤA MÔŽE MAŤ LEN TEN MUŽ, KTORÝ SA ŤA POKÚSI ZABIŤ. TO JE LOGICKÉ." __ Pokračovanie obľúbených fantazy príbehov 80-tych rokov z pera pulpového Roberta E. Howarda, ,,otca" slávnejšieho Conana. Sám Howard bol citovo veľmi nevyrovnaný človek, závislý od svojej matky a napriek tomu, či práve preto vytváral hrdinov opačných kvalít. Aj napriek tomu, že príbuznosť s Conanom je tu veľmi blízka, Červená Sonja mu v mnohom nesiaha ani len po členky. Veľká chyba tkvie v tom, že hlavnej úlohy sa chopila červenovlasá feministka, ešte k tomu v podaní neuveriteľne mizernej herečky, ktorej kariéra chvalabohu skončila rovnako rýchlo ako začala. Ak by som mal vybrať najlepšieho herca z filmu, je to pravdepodobne Paul L. Smith ako Falcon, samotný Schwarzenegger tiež nie je až tak zlý, pôsobí viac kultivovanejšie a menej barbarskejšie ako v Conanovi, čo má však robiť, keď vinou príšerného scenára sa mu dostávajú do úst neskonalé voloviny (,,JE MŔTVA. MY SPLNÍME ÚLOHU.")? Bridget Nielsen je podľa mňa asi najhoršia herečka pod slnkom. Za úlohu Sonji obrdžala prestížnu a v jej prípade aj dosť výpovednú Zlatú malinu za najhoršiu novú hviezdu, ktorú dostala tiež za úlohu v Rocky 4, kde predviedla azda najhorší výkon, aký som kedy vo filme videl. Ešte by bolo určite veľmi zaujímavým zistením, čo priviedlo Ennia Morriconeho k zloženiu hudby k tomuto filmu? Po dlhšom čase som sa ho rozhodol pozrieť hlavne kvôli hudbe a je treba povedať, že Poledourisov hudobný sprievod sa Morriconemu prekonať nepodarilo. Keď u Conana v úvodných titulkách hrdinský duní Anvil of Crom, v Červenej Sonji by som Kalidorov motív hrdinským ani na chvíľu nenazýval, prišiel mi veľmi tichý a minimalistický a skôr by sa viac hodil k inému filmu, lepšie sú potom jednoduché vedľajšie motívy. Každopádne hudba je tým najlepším z celého filmu. 1.5* (18.06.2008)

Typická fantazy, které už tu a tam a skorem pořád ublížil zub času, a která má mnoho negativ, scénářem počínaje a příšernou Brigitte Nielsen konče (a Arnolda nevyjímaje, v té době se asi spíš než studiu herectví věnoval kulturistice, ostatně při těch scénách, kdy drží na zádech několik tun, tady vypadá snad nejlépe). Zajímavý rozpor nacházím ve vyznění soubojů - zatímco sekačky jeden versus mnoho jsou přeplácané, i se značnou nadsázkou naprosto nerealistické a v podstatě až uboze parodické, jeden proti jednomu s klasickými meči je jiný kafe a je to vlastně ten hlavní důvod, proč dávám tomuhle jinakshitu takhle ďábelsky vysoké hodnocení. Druhým důvodem je Morriconeho hudba, tomu chlapovi je úplně jedno, jestli skládá pro film desetiletí nebo pro propadák. Jo, a ten malej skrček byl takovým malým závanem (i když silně stylizovaným) originality, kterej taky Jahola spíš potěšil než popudil. (25.07.2008)

Chápu, že producenti chtěli těžit ze vzedmuté fantasy vlny, kterou vyvolal Barbar Conan, ale měli si k tomu vybrat mnohem lepší scénář. Falkon a princ Tarn měli sloužit jako komická dvojice (rozmazlenej princ a hodný hromotluk), problém je v tom, že princ je hysterickej fagan, kterej by potřeboval občas pořádně přetáhnout řemenem, jeho neustálé řvaní mne dost iritovalo. Pokud jeden z dvojice nefunguje ten druhý už to nezachrání, což je opravdu škoda, když Falkona hraje Paul L. Smith, kterého známe z filmů Šimon a Matouš. Brigitte Nielsen opravdu nikdy nebude herečkou (natož dobrou), což zde jenom potvrzuje v době kdy ještě neměla silikonová ňadra. Arnold zde opět hraje udatného bojovníka Conana, který se akorát jinak jmenuje. Již v době kdy sem film shlédl poprvé, jsem nechápal jak Sonja dokáže bojovat s Kalidorem na férovku (feministky musejí mít radost). Sandahl Bergman si pamatujeme z Barbara Conana, jako hrdinovu družku Valerii, na rozdíl od amerických kritiků si myslím, že odvedla dobrý výkon. Na režisérskou stoličku usedl tehdy devětašedesátiletý klasik, jenž má na kontě nejen velkofilm Barabáš, ale hlavně natočil Conana Ničitele a nebyla to jeho vina, že film nepřekonal svého předchůdce. Hudbu dostal na starost klasik filmové hudby Ennio Morricone, ani on však nedokázal překročit stín vržený prvním Conanem, ale na jeho obranu je nutno podotknout, že výsledek své práce neměl plně pod kontrolou a taky nedostal tolik času, jako Basil. Souhrnem lze výsledek označit za slabšího Conana, film má dobré souboje, pěkné lokace, pěknou hudby, někdy moc extravagantní kostýmy (častý neduh italských fantasy filmů), rozdílné herecké projevy, podprůměrný scénář, který ani tak zkušený filmař jako je Fleischer nemůže zachránit. Je to škoda, že to tak dopadlo, ale přesto mám na film příjemné vzpomínky. (12.05.2004)

Chudák Arnold, tohle si po Conanovi nezasloužil. Hrát druhý housle za Bridgitte Nielsen, která v roli bojovnice je až trapná, neni zrovna nejlepší stav. Ale Arnold tam sám o sobě byl docela dobrej, jenže příběh je naprosto debilní a když obsadili do hlavní role ženu, tak samozřejmě zaporák musela být taky žena a to bylo to nejhorší co se mohlo stát, ta byla snad ještě ubožejší než Nielsenová a její rádoby drsný kecy byly spíš směšný. A o soubojích se snad ani zmiňovat nebudu, to byl taky děs a bída, ještěže to tam zachraňoval Arnold jinak by to dopadlo asi nejhůř jak by mohlo....No jo kurva, je to tak, stejně na to vždycky čumim (08.01.2006)

Jako malé se mi Rudá Sonja hrozně líbila a dokonce jsem podle ní dostala občasnou přezdívku. Dnes okouzlení vyměnil údiv (jak jsem to mohla tak zbožňovat???) a pobavený úsměv nad toporností herců, přihlouplými replikami, nevzrušeným oháněním se mečem, lacinými kostýmy a kung-fu spratkem, který by zasloužil nařezat (což se ve filmu nakonec bohužel nestane). Jednu hvězdičku dávám za hudbu Ennia Morriconeho, druhou z nostalgie. (19.09.2007)