Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $100,119║Tržby Celosvetovo $63,616,000▐ Druhá diel je už prevažne o politických ťahoch, policajný machináciach, nie je už tak dravý a akčný ako predchodca ale aj tak má miestami príbeh dobré grády, občasná akcia opäť účelová. /75%/ (11.11.2012)

Po parádní jedničce jsem se do dvojky nehrnul, jelikož měla být hodně o politice. A ano je hodně o politice a první politická část mě tak nějak trochu nudila a spíš jsem se těšil na akci. Když už nějaká ta akce přišla tak stála za to. Druhá polovina je už méně nudná, ale stále byl nějaký úsek, kdy jsem se prostě nudil. Konec to všechno zachránil, protože až tam jsem dostal celkovej pohled vlastně na celej film a celé zkorumpované město. Pro mě byla jednička 5*, dvojka je sice víc propracovaná, ale pro mě míň záživná. (21.04.2012)

Skvělé pokračování. Hlavně technicky je to zvládnuté ještě lépe. Dostala mě scéna jak si kluci kopou fotbal a nad nima vyletí vrtulník a po schodech mašíruje BOPE a střílí dealery. Vizuálně perfektní. Jinak se film, ale zaměřuje na výše postavené zloduchy, než jsou kápové ve favelách. Slumy totiž přebrala policejní milice s podporou vlády, která tam rozjíždí mafiánský praktiky a vybírá výpalný. Přestřelky tam jsou stále, ale větší boj se odehrává v kanclech u odpolsechů a v soudní síni. Ale je to skvělej film. (13.03.2011)

Smutné, že se Padilhova radikální kritika systému okamžitě směšuje s fašismem a dalšími nelibými ismy. Tropa de Elite 2 je přesně ten typ akčního filmu, který v mainstreamové produkci je tak neuvidíme - že je systém zkurvený říká na plnou hubu, ukazuje to do detailu a jde tak daleko, že to nakonec nezamete pod koberec jako výplod vyšinutého hrdiny (Ctihodný občan), ale stojí si za svým plnou vahou své mocné vizuální muskulatury. Ta je greengrassovsky namakaná a ještě vycizelovanější než v případě jedničky. Neduhy jsou stejné: Padilha je brilantní stylista, ale horší vypravěč, takže kadence dialogů a příval informací jsou k zadušení a člověk nevládnoucí portugalštinou se v tom topí. Jinak ale po všech stránkách dotažený film, který je mi sympatický už tím, jak tvrdý a nesmiřitelný je. Spíš než fašismus se mi místy vkrádal pojem anarchie. Stejně jako v případě jedničky nemám s tím filmem jediný problém, už proto, že to, co vidíme, není občas v plné souladu s tím, co nám Nacimiento jako hlavní hrdina a vypravěč bručí ve voiceoveru. Netuším, do jaké míry film souzní s realitou současné Brazílie, ale nedělám si iluze, že by to byl jen a pouze radikální podvrh. Známe své Pappenheimské. (21.03.2011)

Brutálně silný zásek do hloubky totalitarismu maskovaného za populistickou demokracii prolezlou korupcí. Padilho opouští ve své podstatě jednoduché schema prvního dílu (tedy drogové kartely vs. pár nezkorumpovatelných) a vydává se na chaotický led politického thrilleru ve kterém se nedá věřit nikomu a ničemu, a systematické a přímočaré potírání zločinu už není řešením problému, protože problémem se stal samotný systém. Tam kde v prvním dílu se dochází k závěru že tvrdá ruka "fašistického" přístupu je v určitých podmínkách nezbytná, tam přichází jeho pokračování s poznatkem že nasazení tvrdé ruky se míjí zamýšleným účinkem, když ji ovládá nemocná hlava - a pak musí ke slovu přijít záchvěv všebortící anarchie který ji setne. Nevzpomínám si na film který by ve svém společensko-kritickém přesvědčení byl tak nesmlouvavý, brutálně přímý, a při tom i striktně racionální a nesporný. A nevzpomínám si ani na film který by inteligentní, komplexní a dokumentárně angažovaný příběh dokázal spojit s tak natřískanou akcí, že i hollywoodské akční blockbustery blednou závistí. 9/10 (09.10.2011)