Der blaue Engel
The Blue Angel
The Blue Angel
Réžia:
Josef von SternbergKamera:
Günther RittauHudba:
Friedrich HollaenderHrajú:
Emil Jannings, Marlene Dietrich, Kurt Gerron, Rosa Valetti, Hans Albers, Reinhold Bernt, Eduard von Winterstein, Roland Varno, Carl Balhaus, Gerhard Bienert (viac)Obsahy(1)
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (97)
Podle mého názoru je Modrý anděl i dnes stále moderní dílo. Je to zejména kvůli nadčasové zápletce a také kvůli hereckým výkonům, které lze u dvou hlavních představitelů opravdu s čistým svědomím nazvat geniálními. Tleskám tomu, jak "filmově" se oba herci v počátcích éry mluveného filmu vypořádali se svými postavami. Nalezli přesně tu správnou polohu herectví, bez divadelního přehrávání, která pasuje ke zvukovému filmu. Upocený gymnaziální profesor i extrémně sexy kabaretní zpěvačka působí plasticky. A ostatní postavy jsou také úžasné, tichý klaun, ředitel kabaretu, jeho manželka jsou symbolem dna, do kterého se profesor řítí. I tyto bytosti kdysi možná žili důstojné životy, aby se z nich staly pochybné existence. V tomto panoptiku zopěvačka Lola důstojně září, jakoby nedotčená úpadkem okolí. Film je navíc krsáně dozdoben nádechem německého expresionismu, což dodává magickou atmosféru doby ()
Marně se Jannings po válce oháněl soškami Oscara, důkazy věrného sloužení Hollywoodu (odkud odešel s nástupem zvuku). Jeho poklonkování goebbelsovské propagandě v 30. letech nemělo být až do hercovy smrti zapomenuto. Stejně jako se nechá profesor (Ne)Řád svést Lolou, podlehl Jannings nacistické ideologii. Nevěřím, že ta byla ve své době stejně sexy jako Marlene. I bez vědomí této paralely mezi uměním a životem je fascinující sledovat Janningsův herecký výkon, proměnu z důstojného muže dobrých mravů v pološíleného klauna bez špetky důstojnosti. Apendix: film byl simultánně natáčen v německé a anglické verzi (kde Rath učí angličtinu a Lola je hostem z Ameriky), později vzniká ještě verze francouzská. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, NinadeL ()
Že je poslední zhruba čtvrthodinka hodně silná, o tom se snad nedá pochybovat. Já bych se ale nebál zpochybnit kvalitu filmu jako takového. Je sice přelomové, že herci tu zde prakticky v začátcích kinematografie nedělají přehraná gesta a grimasy a uličky města a hra světel a stínů jsou udělané pěkně, ale neomlouvá to docela nudnou první hodinu, ve které se prakticky nic neděje. Takový ten velice laskavý a vkusný humor mě nebavil. Navíc, jak už tu psalo několik lidí, na herectví Marlene není nic zvláštního, zpívat také příliš neumí a i když je krásná, pořád to není třeba taková Audrey Hepburn. Resumé: Velice kvalitní a velice dobrý snímek, ale kdyby skončil o čtvrt hodiny dřív, nejspíš by po něm dnes nikdo neštěkl. Nebo aspoň já ne. ()
Modrý anděl Josefa von Sternberga měl posílit hvězdný statut z Hollywoodu navrátivšího se Emila Janningse. Tento žijící velikán z filmů jakými byla Madame DuBarry, Anna Boleynová, Tragédie lásky, Poslední štace, Kabinet Voskových figurín, Tartuffe, Faust nebo Poslední komando, se necítil zcela pohodlně v anglicky mluveném filmu a měl tedy svým hromovým hlasem vtrhnout na plátna německých kin jako profesor Neřád. Řád - neřád v přepisu vynikajícího románu Heinricha Manna z roku 1905 (přenesen do roku 1925 a následně do současnosti 1929) měl strhnout publikum svou vypiplanou interpretací, která se v nelíčeně syrovém pojetí kochá nad úpadkem maloměšťáctví. Ale nestalo se tak, veškerou pozornost a zájem na sebe strhla Rosa Fröhlichová zvaná Lola Lola, ona příslovečná lampa, kolem které se neřádské můry třepotaly v předsmrtelných křečích zaviněných neukojitelnou touhou po jejím světle. A přece to bylo směšné, veškeré zvažované herečky, včetně Brigitte Helmové, smetla Marlene Dietrichová. Tato nikoli neznámá femme fatale, ale umělkyně již dobré tři roky hrající hlavní role nejen ve filmu, ale také na divadle a v kabaretu. Zásadní průlom v její kariéře, po (ne)smělých začátcích a následné pauze kvůli mateřství, nastal společně s vídeňskou produkcí Café Elektric a po té již zcela suverénně pokračovala v démonizování vlastního typu vampa, který definovala. Von Sternberga očarovala v divadelní hře Dvě kravaty, mimo jiné také pro to, že hrála německy i anglicky a s Modrým andělem bylo od začátku počítáno jako s dvojprodukcí. Měla být jen vějičkou v sólové kreaci Janningse, v porovnání s ním měla nízký plat, ale nic zřejmě nedokázalo zastavit tu energií překypující star, vedle niž se Jannings během jediného večera stal řadovým hercem. A skutečně, Marlenin huronský smích, kterým Emila počastovala, když jí v roli nabídl sňatek, mu ve skutečném životě prozradil, že její příští zastávkou je Paramount a on, že si smí zůstat nadosmrti v Ufě... denn das ist meine Welt, und sonst gar nichts. Na dalších pět let si připoutala Joe von Sternberga k sobě, dokud se od něj nenaučila vše. A Jannings si šel svou vlastní cestou králů Pausolů, pruských králů, Ohm Krügerů a Bismarcků. Jak je tedy možné, že v takto sepjatém boji se našlo místo ještě na další výborně zahrané úlohy Kurta Gerrona, Hanse Alberse a Rosy Valetti? Takové zkrátka bylo prostředí hostince Modrý anděl, který na rozhraní literární adaptace, kammerspielu, expresionismu a part talkies ovládl masy jen proto, aby byl během následujících let bujícího nacizmu zavržen a po jeho porážce opětovně nalezen. Marlene na odkazu své první spolupráce s Joeem postavila svůj americký mýtus, který až dnes je plně respektován v celé šíři spolupráce dvou géniů. A proto vnímejme tento filmu v kontextu Výmaru i Hollywoodu, bohatě se nám za to odvděčí. / Mimochodem, pokud vás zajímá kopie, kterou archivuje NFA, má sice roztomilý překlad, ale je zkrácená, obraz nestojí za nic a úvodní titulky v ní chybí. Takže projekce v Ponrepu se nemůže stát vrcholem kulturního zážitku. () (menej) (viac)
První německý zvukový film, odrazový můstek k mezinárodní slávě Marlene Dietrichové. Zároveň počátek spolupráce s režisérem Sternbergem, která dala světu ještě několik vynikajících filmů. Pro mne je to jeden z klenotů kinematografie, jehož síla výpovědi přetrvala dodnes. Nešťastný osud puritánského gymnazijního profesora Immanuela Ratha, je odstrašujícím příkladem dnes stejně jako v minulosti. Puritánství a zásadovost se postupně změní díky okouzlující Lole v pokrytectví, bezradnost a nemoc. Profesorův příběh nám otevřeně říká, že každý muž může lehce najít svou femme fatale. Janningsův výkon v této roli je naprosto strhující. Není sporu o tom, že právě jeho postava a její vývoj jsou hlavním tématem, kterému se kamera věnuje. Navzdory tomu se role Dietrichové stala hlavní postavě zcela rovnocennou a v některých ohledech jí dokonce překonala (pěkný nohy). Závěrečné vystoupení Dietrichové, kdy sedí obkročmo na židli a zpívá Falling in Love Again, v kontextu se závěrečným Janningsovým křečovitým obětím katedry, zcela jasně vypovídá o tragice setkání dvou odlišných světů. 95% ()
Galéria (75)
Zaujímavosti (22)
- Navzdory rozšířené pověře nebyla Marlene Dietrichová vybrána do role Loly kvůli své slávě. Ve skutečnosti nebyla v roce 1930 známou herečkou a společně s několika ostatními herci a herečkami z herecké akademie se zúčastnila klasického konkurzu. Režisér Josef von Sternberg požadoval, aby si každá uchazečka do role Loly připravila "rozvernou písničku". Dietrichová byla tak nervózní, že se na casting dostavila bez písně. (CrypzzXD)
- Dochoval se záznam z castingu Marlene Dietrichové. Marlene si v něm stěžuje na mizernou hru doprovázejícího pianisty a zazpívá dvě písničky, z nichž jedna je "You're the Cream In My Coffee." (CrypzzXD)
- Za druhé světové války byly v Německu zakázány všechny filmy s Marlene Dietrich včetně Modrého anděla. Navzdory osobním prosbám A. Hitlera odmítla pracovat ve své vlasti a činit pronacistická prohlášení, která od ní požadoval. (Zetwenka)
Reklama