Réžia:
Wesley RugglesKamera:
Edward CronjagerHudba:
Max SteinerHrajú:
Richard Dix, Irene Dunne, Estelle Taylor, Nance O'Neil, Roscoe Ates, William Collier Jr., George E. Stone, Stanley Fields, Edna May Oliver, Judith Barrett (viac)Obsahy(1)
Film, natočený podle stejnomenného slavného románu Edny Ferberové, líčí typický úsek z americké historie - osidlování Divokého západu koncem 19. století. Yancey Cravat (Richard Dix) a jeho žena Sabra (Irene Dunne) přicházejí do Oklahomy, aby tu založili noviny. Po počátečních obtížích jejich podnik začne vzkvétat. Když vláda povolí osidlování nové země, dobrodruha Yanceyho už nemůže v městě nic udržet. Jeho manželka sama dál řídí noviny, on však vyrazí znovu na cestu. Na novém působišti se vrhne na politiku a posléze je dokonce zvolen jako senátor do Kongresu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (11)
Jedná se v podstatě o klasický bildungsroman, kdy sledujeme jednu rodinu, která se rozvíjí a stárne na Divokém západě, jenž prochází hodně zásadními změnami. Snažíme se pak prostřednictvím této rodiny pochopit dějiny. Asi jsem westernový typ, protože tohle dramaticky-politicky-sociální pojetí mě moc nebavilo. ()
Více než dvouhodinové rodinné drama s prvky westernu o založení státu Oklahoma. Vadily mi tam ty velké časové skoky, díky kterým byl příběh (sám o sobě ne špatný) hodně zkratkovitý a epizodický a nedržel příliš pohromadě, dále mě dost štvalo nelogické jednání některých postav a k nikomu jsem si nevytvořil žádný velký vztah. ()
Vážna problematika Američanov koncom 19. storočia a nevyhnutné osídľovanie, ktoré ale kazí zaobchádzanie s nevinnými obyvateľmi. Z tohoto hľadiska sa tvorcovia držali laťky. Táto filmová adaptácia je ale vyslovene veľmi veľmi priemerná, ale s krásnymi obrazmi na komparzistov a dobové okolie s pár žánrovými pozlátkami. Komorné momenty sú ale rozvlákle a nezáživné (samozrejme až na výnimky-koniec napríklad). Max Steiner dáva na začiatku a na konci jednu zo svojich kultových westernových kompozícií a zachraňuje "cool feeling". U mňa zatiaľ bezpečne najslabší oscarový film - 55-60% (je to až k neuverenie, aké klasiky boli úplne ignorované akademikmi a čo s prehľadom víťazilo). Ale opäť sa to dá pozerať z inej nadšeneckej perspektívy, kde bude divák kvitovať zaslúženého oscara (opäť raz vec názoru). ()
Cimmaron je další ze zapomenutých oscarovek. Nabízí klasický americký příběh rozvitý do období 1889-1929 a sledovaný z pohledu jedné rodiny. Je to v podstatě totéž co Cavalcade z roku 33, akorát zasazený do amerických reálií. Musím uznat, že první půlka z Divokého západu má něco do sebe, takové to budování městečka od počátku je výborné, je tu i jedna přestřelka. Ale jinak je to vlastně drama převlečené za western, řeší se tu práva indiánů nebo žen a navíc hlavní hrdina se chová jak totální idiot (odejde si tu na pět let, tu na dýl). A hlavně je to moc dlouhé, průměrně zahrané, natočené. Drama roku 1931, leč v porovnání s pár filmy z téhož roku bych Cimmaronu zlatou sošku rozhodně nedal. ()
Cimmaron jako příběh dobývání země a budování nového města sleduje několik důležitých postav, z nichž nejpodstatnější je Yancey a jeho manželka Sabra. V první části převládá dominance muže, který je spravedlivý, čestný a nekompromisní. Má svůj sen a jde si za ním. Když myslí, že je něco správné, postaví se proti všem včetně vlastní rodiny. Jeho touha něco dokázat je natolik silná, že ho odhání od ostatních a nakonec jeho postava téměř nenávratně mizí. Asi od poloviny nabírá na důležitosti jeho manželka Sabra, která se neustále vyrovnává s manželovou nepřítomností, stará se o rodinu a syna Cimarrona a ve výsledku hlavně na jejích ramenech stojí rozvoj města a kultury. Je zajímavé vidět vývoj takto silné hrdinky, kdy závěr je věnován jí. ()
Reklama