Réžia:
Xavier DolanScenár:
Xavier DolanKamera:
Stéphanie Anne Weber BironHrajú:
Xavier Dolan, Anne Dorval, François Arnaud, Suzanne Clément, Niels Schneider, Manuel Tadros, Benoît Gouin, Patricia Tulasne, Monique Spaziani (viac)Obsahy(2)
Částečně autobiografický příběh o sedmnáctiletém homosexuálovi Dolanovi, který začne být
posedlý svou matkou díky jejich bouřlivým vztahům v době, kdy objevuje tajemství dospělosti a
potýká se s prvními vážnými nástrahami života.
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen
nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto
iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a
zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který
ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy
umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (132)
Xavier Dolan v devatenácti letech usedl za režisérkou a scénáristickou stoličku a natočil J’ai tué ma mère. Tedy film, který je na jeho věk až příliš vyzrálý (a potvrzuje fakt, že stejně staří čeští "filmaři" natáčejí kýble hnoje zabalené do studentských filmů) a už tady Dolan nepopírá lásku ke Kar-wai Wongovi či Jean-Luc Godardovi. Dialogy jsou opět vybroušené, hudební složka brilantní, myšlenka filmu příliš pravdivá a Dolan "začíná" objevovat Pop-Art, který ještě více využije v dalších filmech. Jo a abych nezapomněl, emoce na každém rohu! ()
Na snímku je znát určitá nevyzrálost a z toho pramenící skutečnost, že Dolan ještě stále neměl v hlavě urovnány příčiny a následky svého vztahu s matkou a tudíž je neuměl ani pojmenovat a plnohodnotně převést na plátno, ačkoli se při svém mládí hodně snažil. Možná se mýlím a neuspořádanost jeho myšlenek je záměrem, pak ale film nemá téměř žádnou výpovědní hodnotu, snad jen, že čím jsme labilnější, tím větší spratky vychováváme a naše vystupování se tak odráží v potomstvu téměř zrcadlově (Hubert při hádkách vyjížděl úplně stejně, jako jeho matka). V jádru nebyla Dolanova zpověď nezajímavá, přesto bude jen další z řady průměrných variací na stejné téma a v mých vzpomínkách se vynoří pouze v podobě úvodního citátu Guy de Maupassanta. ()
Xavier Dolan je síce obrovský talent, môže byť na svoju robotu hrdý a som dosť zvedavý na jeho ďalšie kúsky, no zároveň je pekný hajzel! Nech ide do riti s tým, že toto sú problémy. Je ale evidentné, že absencia autority dokáže urobiť s emocionálnym vývojom dieťaťa divy. Každý mal problémy so svojou matkou, väčšie alebo menšie, no film s takýmto názvom by mal do rúk mladíka vsadiť aj vážny motív. Koniec len podčiarkuje môj názor, že s ním len pekne šlahala puberta a potreboval by len poriadnu bitku. Btw neuveriteľne precenené. A ten názov? Prosím vás... ()
Tomu se říká start snů. Xavier Dolan má před sebou velkou budoucnost. Nenávist není často ideální cesta, když něco nemáme rádi. Zrovna gay Dolan by pro to měl mít pochopení. Jenže si vybral variantu nenávist/potřeba milovat/tolerovat pořád dokola. Matku si těžko vyměníš, tak je snadnější si z chyb udělat zábavu, i když chápu, že jde hlavně o frustraci z chybějící autority v podobě otce. Film je formálně výbernej, Xavi překvapuje skvělými nápady a třeba snová scéna, kdy se marně snaží o sexy učitelku, ale jeho homo pudy jsou proti, je vynikající. Minimalistická, ale silná klavírní hudba harmonicky ladí s náladou snímku a ústřední dvojice hraje zcela uvěřitelně. Jen tak dál, mladý kládomilče. ()
Vzhľadom k tomu, že ide o Dolanovu prvotinu tak je to rozhodne pozoruhodný výkon, chalan má neskutočný potenciál. Hlavne keď uvážime, že si tu prakticky všetko robil sám. Po technickej ani hereckej stránke toho nie je moc čo vytknúť. Čo mi predsa len vadilo je pochopiteľná nezrelosť jednotlivých dramatických scénok, z hádok matky so synom sršala naivita a detinskosť a celkovo tomu chýbal nejaký hlbší zmyslel, nejaký nápad ktorý by snímku po dramatickej stránke pomohol hlavne v emotívnej a myšlienkovej rovine. Ono hodiť len tak do pléna pár citátov alebo filozofických výňatkov nestačí. Takto na mňa film pôsobil ako niečo v tom zmysle, že prišlo, odišlo a dobre sa na to pozeralo, ale nič viac v pozadí, len tma a prázdnota. 70/100 ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (6)
- Chlap, který ve filmu ukazuje Hubertovi (Xavier Dolan) a Antoninovi (François Arnaud) byt, je otec autora filmu Xaviera Dolana. (dwdb)
- Práva na uvedení filmu byla po premiéře prodána do více jak 20 zemí světa. (Wences)
- Xavier Dolan napsal scénář filmu ve svých 16 letech. (dwdb)
Reklama