Muži v nádeji

Vejdělek, Renč nebo Poledňáková... všichni v poslední době točí naprosto identické pohádky pro dospělé. Značka - aby vše bylo oku libé. Herečky/panenky, pokojíčky jak ze žurnálu a nějaký ten děj, aby byl důvod ty panenky v těch pokojíčkách často převlékat. V tomto případě přidáme i trochu té vnitřní Prahy a výsledek je hotov. A vám se to snad nelíbí? (19.10.2014)

"Takže podle tebe by bylo nejlepší, abych ji podváděl a lhal jí? Jako ty Martě?" "No, zkusit bys to mohl." ___________ V mnoha ohledech typicky sexistická, ale zároveň naramně optimistická feel-good dramedie, která splnila svůj primární účel: a to pobavit. Duo Polívka/Macháček je k nezaplacení. (24.01.2017)

S těmi vlivy je to ošidné, vážně. Za ta léta metodického sledování filmů už znám svoje oblíbené publicisty, se kterými se většinou shodnu, tak radši před návštěvou kina nic moc nečtu a snažím se udělat si neposkvrněný, pouze svůj názor (i když v dnešní době informací je to v podstatě nemožné.) Takže tohle bude hodnocení mezi Kamilem Filou a Ondřejem Vosmíkem: je sice pravda, že diváci chodí na filmy, kde hrdinové konají věci, se kterými se diváci nemusí ztotožnit, horší je, pokud osobnost samotného režiséra tématem snímku prostupuje víc, než je zdrávo. Pak se dostáváme na tenký led toho, jak takové umělecké dílo působí. Jo, kdyby aspoň drželo pohromadě! Jenže po úvodu do děje a postav následuje SMRT. Už dlouho se v české kinematografii opakuje zápletka, kdy tvůrci nechají někoho umřít, buď proto, že pak by už vyprávění bylo o ničem, anebo proto, že zkrátka onu "člověčinku se srdíčkem" (kdo tuto někdy přisuzoval Hřebejkovi, měl by se nechat vyšetřit) učité okruhy diváků vyžadují bez ohledu na cokoli. Jiří "Nomen Omen" Vejdělek natočil svou erotickou fantazii (telefon v posteli a kalhotky ve vlasech), v níž také muži podvádějí (ne, že by takoví nebyli) a ženám stačí drahé kabelky (ne, že by takové nebyly) a na šedesátníka letí Jitky Čvančarové, protože ho hraje Bolek Polívka. Ani realita, ani romantika, mezi smrtí pár vyvedených vtipných situací, které ale jen dokreslují prázdnotu toho všeho. A proč se vlastně z různých důvodů vůči tvůrcům i jiným divákům nevymezit? Dělá to Tetsuo, dělá to každý, to, že je někdo razantnější a má argumenty, není jeho problém. Takže, abych to uzavřel nějakým osobnějším přístupem k látce, kdybych měl doma Petru Hřebíčkovou, na nějakou Évu Vicu bych se mohl víte co :-D --- 30%. (27.09.2011)

Pan Vejdělek se rozhodl kout železo dokud je žhavé a přišel s "mužským" pohledem na věc (?). Je to sice znovu pohodová komedie, ale tentokrát jsem se tolik nebavil. Vše relativně dobře probíhalo až do cca 45. minuty (stejně jako u Žen v pokušení), kdy se tvůrci rozhodli pro naprosto nesmyslný dějový zvrat, který se podle mě do filmu vůbec nehodil a díky němu se většina té příjemné a nezávazné atmosféry vytratila. Nástup postavy z minulosti, dění v restauraci, natvrdlost Ondřejovy ženy + fraška v podniku Max (nebo jak se jmenoval) už šly tak nějak mimo mě a tentokrát to na 4* nebude. Svým způsobem nejspíš pravdivé moudro: "Nakonec...není důležitý za kterou ženskou chlap běhá, ale ke který se vrací." sice pobaví, ale stejně jako celý film tak nějak více či méně obhajuje nevěru, nebo ji alespoň nepovažuje za nic vážného a spíše ji zlehčuje, což mi z morálního hlediska, i když je to jen nenáročná komedie, příliš nesedí. (28.01.2012)

Jiří Vejdělek by potřeboval pořádný scénář, Bolek Polívka by potřeboval pořádnou nešaškovskou roli... Jiří Macháček by potřeboval pořádnou facku. Muži v naději dovedli šablonovitost postav, kterou jsem v Ženách v pokušení ještě snesl, do absurdně amorálních rozměrů, které jsem nevydržel - muže ukazují pouze jako hloupé idioty, ženy zase jako hloupé "coury" (slušnější výraz mě nenapadá). Dobrých vtipů je pomálu, blbých až hanba, a poselství, že nevěra je fajn a vyřeší všechno, stojí za pendrek. Podle dobře se bavících diváků se nicméně zdá, že vejdělek tohoto snímku bude slušný, a já se skoro bojím co přijde dál. Děti v bezvědomí? (18.08.2011)