Kamera:
Josef HrušaHrajú:
Ivan Trojan, Nina Divíšková, Miroslav Krobot, Jiří Ornest, Martin Myšička, Klára Melíšková, Jaroslav Plesl, Pavel Šimčík, Lenka Krobotová (viac)Obsahy(1)
Ivan Trojan v hlavní roli komedie o člověku, který se rozhodl brát šílenství okolního světa jako inspiraci... Když v listopadu 2001 uvedlo Dejvické divadlo divadelní prvotinu známého filmového režiséra Petra Zelenky, stal se z ní rázem pražský hit, který vydržel na jevišti po mnoho let. Příběhy obyčejného šílenství se také rozletěly do světa, byly hrány ve dvanácti zemích, včetně USA, naprostým šlágrem se staly v Polsku, kde byly uvedeny v jedenácti divadlech. Příběhy obyčejného šílenství mají také dvě Ceny Alfréda Radoka. Staly se Hrou roku 2001 a umělecký šéf Dejvického divadla Miroslav Krobot získal za roli Otce v této inscenaci ocenění Talent roku. Výlučná autorská hra Petra Zelenky, mimořádně úspěšný titul Dejvického divadla byl také autorem v roce 2005 zfilmován. V polovině září roku 2009 po osmi úspěšných sezónách byla odehrána dvě poslední představení. Česká televize byla při tom. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (71)
První polovina divadelního představení je výborná - vtipná, příjemně humorná i přes určité podivnosti a hlavně postava Martina Myšičky je skvělá. Druhá polovina je bohužel spíše divná než vtipná, Myšička se vytrácí a postava Ivana Trojana se čím dál víc propadá do totálního nepochopení toho, co se děje kolem něj. Jeho otec v podání Miroslava Krobota to ještě trochu zachraňuje, ale postava Niny Diviškové je fakt strašná. Škoda, bylo tu zaděláno na víc než průměr. ()
Lepší než film. Jedinou drobnou vadu vidím v scénografii. Některá řešení mi přišla samoúčelná, rádoby pokus o experiment. Je však taky možné, že jsem je nepochopil. Jeden příklad: Proč musí Trojan být ve filmu pořád polonahý? Proč se musí pro telefon plazit někam na balkón? Rád bych se scénografa zeptal, co tím myslel. ()
Oblibě kultovní Zelenkovy hry rozumím, je plná hlášek, cool postaviček, nadsázky a absurdních situací, nicméně pokud ji srovnám se stejnojmenným Zelenkovým filmem, dám paradoxně přednost filmovému zpracování, protože je méně ambiciózní, je v něm méně motivů, snahy o velké umění, filozofování, absurdity a ujetosti. Je zkrátka tak nějak víc zasazená do reálného života je civilnější... Navíc někteří herci mi na divadle zkrátka nesedli, především pak Klára Melíšková. Základní trojice herců, která táhne jak divadelní, tak filmovou verzi, je ale famózní Ivan Trojan, Nina Divíšková a Miroslav Krobot. Chemie mezi nimi funguje na jedničku. Jinak divadelní verze pro mě byla jako na houpačce, některé momenty se mi líbily opravdu hodně a některé mě obloukem míjely. Celkový dojem: 65 %. ()
Defilé Zelenkových šílenců, ať už ze Samotářů, Knoflíkářů, Příběhů obyčejného šílenství, nebo třeba i Roku ďábla je fascinující... Mám je moc rád. Skoro všechny (úplně všechny přece jen ne, to bych byl dobrej úchyl)... A jsou stejně dobře šílení ve filmech i na divadle... "Myslíš, že to mám z chlastu? Přece jen bych s ním nerad musel přestat." ()
Dokonalý důkaz toho, že v programu ČT lze nalézt kvalitní materiál u kterého se dá vydržet s nadšením až do úplného závěru a to i s ohledem na více než dvouhodinovou stopáž záznamu. Petr Zelenka vytvořil moderní zábavnou podívanou z oblasti mezilidských vztahů, která mě padla do noty. Bez přehánění musím hodnotit jako geniální prostředek pro vyvolání bezmezného smíchu! Svěží divadelní představení na jevišti Dejvického divadla s pozoruhodným hereckým výkonem oblíbeného českého herce Ivana Trojana :-) ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Divadelní hra má stejný název jako kniha povídek „Tales of Ordinary Madness“ od amerického autora Charlese Bukowskeho. (sator)
- Jde o divadelní autorskou prvotinu Petra Zelenky a zároveň i jeho premiéru v roli divadelního režiséra. (Olík)
Reklama