Réžia:
Bořivoj ZemanScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jiří TarantíkHudba:
Julius KalašHrajú:
Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Waldemar Matuška, Vít Olmer, Květa Fialová, František Filipovský, Jan Skopeček, Vlasta Fabianová, Nataša Gollová (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Česká filmová parodie na brakové sešitové romány odehrávající se v ponurých šlechtických sídlech plných tajných chodeb, intrik a dávných tajemství. Příběh se "odehrává" v pražském Smetanově divadle, kde si během představení Bizetovy Carmen málo vytížený hudebník čte šestákový román, který má ukrytý mezi notami a prožívá s jeho hrdinou, Sirem Hanibalem Morrisem, neuvěřitelné dobrodružství. Dobrodruh Manuel Diaz je těsně před popravou osvobozen z cely smrti svými kumpány, Dixim, Mikim a Drummondem. Vypraví se do zámku Morrisville, kde se chystá svatba Sira Hanibala s krásnou Clarence. Nikdo z přítomných netuší, že krásná nevěsta dosud je Diazovou manželkou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (172)
60% - Člen orchestru si při opeře čte brakový román a prožívá tak příběh tak říkajíc na vlastní kůži. Podobné entrée bylo později použito i ve filmu Adéla ještě nevečeřela, i zde šlo o čtení pokleslé literatury za zvuků koncertní melodie. Fantom není špatný film, ale v porovnání se zmíněnou Adélou poněkud méně zábavný, i když i zde je nemálo gagů a vtipů. ()
Na paródie majú českí tvorcovia patent. A táto mala veľký potenciál, už len keď sa pozriem na obsadenie, nehovoriac o ďalších tvorcoch. Bohužiaľ, potenciál nebol využitý, aj keď pár dobrých hlášok sa našlo. Škoda, že som sa občas nudil, hlavne v pesničkách, a záver bol natoľko nevýrazný, že štyri hviezdy nie sú možné. –––– Je to velký zpěvák.– Ano. A ještě větší lotr. ()
Česká parodie na brak brakem není, leč motivů bylo přespříliš a většina jen tak nakousnutých. Některé gagy i role (zahradník zalévající v dešti, Fialová Květa, sluha a la Skopeček, sanatorium pro zlosyny atd.) však vypilované takřka k dokonalosti, ovšem Zeman není Lipský. Třeba zpěvohra se smrskla do několika docela unylých "matuškáren", samotný fantom neměl ducha a snad ani nemusel být, byť jako spoiler sir Hanibal byl Oldřich Nový samosebou neodolatelný. Spokojenost ano, ale jen lehce nadprůměrná. ()
A zase Bořivoj Zeman. Ze všeho, na co ten chlap sáhl, je cítit nadhled a šmrnc, a když si v hostivařských ateliérech přibral na pomoc ještě Vlčkův scénář s neskutečně promakanou výstavbou i vybroušenými dialogy, pravý prvorepublikový šarm Oldřicha Nového, hlas a dar sdělného pohybového herectví Waldy Matušky a všechny ostatní skvěle obsazené i okostýmované herce, vyšla mu z toho láskyplná rodokapsová parodie, která u mě pravým suchým anglickým humorem i (ne vždycky humornými, ale stejně sympaticky understated) střihovými rafinovanostmi, z nichž porůznu roztroušené mžikové záběry fantomovy tváře patří k těm nápadnějším, vyhrává nad Limonádníkem, Adélou i Schovankou, o vraždících drahoušcích, vražděných Jessiích a psu pana Foustky nemluvě. ()
Říkají parodie, ale zatraceně decentní parodie. Taková gentlemanská. A to i vzhledem ke skladbě herců, co se ve filmu objeví. Ta je totiž více než luxusní. Škoda jen, že jsem se tak nezasmál, jak jsem předpokládal, přitom už nápad hudebníka, co si krátí čas v orchestře čtením šestákových románů, je boží. Milé to nicméně v mnoha ohledech je. Má to pár naprosto neotřelých hlášek, co dokáží jednoznačně odbourat. Decentní je ale asi to nejlepší označení, co si tento film zaslouží. ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (5)
- Kniha, kterou čte v ději hudebník, má titul "Fantom Morrisswillu" a liší se tak od názvu filmu. (lausik)
- Píseň "Náměsíčník",jež hraje při scéně u trezoru, nazpíval sám Oldřich Nový o 23 let dříve ve filmu Čtrnáctý u stolu (1943). (HJ-FILIP)
Reklama