Niet inej cesty

Oficiálny text distribútora je podľa môjho názoru trochu zavádzajúci, keďže v prípade filmu Niet inej cesty sa nejedná o klasický životopisný film. Ľudovít Štúr je síce hlavnou postavou filmu, ale dej filmu skôr ako jeho život opisuje revolučné udalosti z rokov 1848 – 1849, hlavne ozbrojené povstanie Slovákov proti politike Pešti. Film je čiernobiely a je nakrútený v širokouhlom formáte. Je druhým kolibským filmom režiséra J. Zachara, tým prvým bola komédia Zmluva s diablom, ktorú nakrútil rok pred tým. Snímka zrejme vznikla pri príležitosti okrúhleho (120. výročia), ktoré uplynuli od ozbrojeného povstania Slovákov v roku 1848. V tomto revolučnom roku sa odohráva aj iný kolibský titul nakrútený v roku 1968 – Bielikovi Traja svedkovia. V hlavnej úlohe Ľudovíta Štúra sa predstavil Štefan Kvietik, jeho lásku Adelu Ostrolúcku si zahrala Emília Vášáryová , jej otca, grófa Ostrolúckeho stvárnil František Dibarbora. Ivanovi Rajniakovi sa ušla postava J. M. Hurbana, v menšej úlohe J.V.Friča sa mihol český herec Josef Laufer. Exteriéry filmu sa natáčali aj vo Viedni, kde sa časť filmu odohráva. Film ma nenadchol, ale ani nesklamal, pri jeho sledovaní som mal pocit, že mám pred sebou učebnicu dejepisu. Ide o zabudnutý titul, ktorý tak trochu právom zapadol prachom. (09.02.2011)

"Ľudia majú radi mŕtvych hrdinov, živý sú na obtiaž..." Ťažko sa mi hodnotí film o Štúrovi, ktorý vám o Štúrovi nepovie dokopy nič. Kvietik mi nevadil, myslím , že to zvládol, len je väčšina zvyknutá vídať ho v úlohách tvrdých chlapov. Dobrá polovica filmu sa venuje Štúrovmu romániku a tá druhá skôr revolučnému roku 1848 a revolúcie ako takej. Prípravy do boja, pochody armád boli ok, v súbojoch a bojových scénach sú samozrejme rezervy veľké. Z filmu mám celkovo zmiešané pocity, pretože pôsobí trochu chaoticky akoby nevedel o čom chce vlastne vypovedať. 60%. (22.11.2015)

Zbrojnoš přijde na ples. Orchestr okamžitě přestává hrát. „Was ist gescheen?“, zeptá se důstojník. „Revolution in Wien.“, odpoví zbrojnoš. Zasvěcená smetánka se začne na oko strašně divit a poulit oči. Nejvíc pan hrabě, který psal osobně k revoluci scénář. „Noviny zachovajte kým sa dá.“, propaganda musí pokračovat. (21.02.2020)

Těžkotonážní začátek snímku ani v nejmenším nepředpovídá děj, potažmo scény, kterými bude film vrcholit. Slovenský nacionalismus má v dějinách našeho dlouholetého bratra nepochybně své místo, i když se jeho tvář i myšlenky měnily. Máme zde obraz boje, mající přívlastky jako zoufalý, či marný ale rozhodně ne zbytečný. Režisér Zachar nepochybně sázel na jistoty. Charismatický Kvietik a překrásná Emília jsou jen začátek. Tím nejlepším, v této československé spolupráci (myslím tím česky mluvící herce a české tvůrce), kterou režisér ukázal např. i ve filmu Zmluva s diablom, je nepochybně účast Zdeňka Lišky. Pochod sedláků s vidlemi do své zkázy za doprovodu těžkých bubnů a jeho klasických chorálů, je fantastický. Nyní se doba projevuje, utrpení, bolest a smrt. Silné scény (některé nedoporučuji ochráncům zvířat) a neméně silné drámo na závěr. Velmi povedený pohled do historie sloužící i jako slušná dějepisná pomůcka. (24.11.2014)

Zatímco Češi v roce 1968 prakticky deinstalovali totalitní komunistický režim, zrušili cenzuru a v oblasti náhle neregulované kinematografie natáčeli jedno revoluční dílo za druhým, Slováci stále ještě historicky vězeli v době národního obrození a filmem bojovali svůj zpožděný boj za národní emancipaci. Civilizační prodlení a krásná hudba Zdeňka Lišky. (25.02.2014)