Niet inej cesty

Sloboda, rovnosť, bratstvo, to sa v uhorských podmienkach premenilo na politické intrigy. Ako si štúrovci v úvode na hrade Devín sľúbili, že budú celkom oddaní svojmu spoločnému záujmu a nevyruší ich od toho žiadna žena, matka ani milenka, tak hlavnou myšlienkou filmu bola práve láska Ľudovíta a Adely. Zvyšok, ako politika a skutočné bojové scény, sa mi zdal druhoradý a priznám sa, že ma nebavil. Preto aj slabšie hodnotenie, že sa vo filme nepodarilo pritiahnuť pozornosť na to podstatné, čo Štúr robil. Liškova hudba bola majestátna, ako vždy, a pomaly jej prichádzam na chuť. Výborné herecké obsadenie sa mi zdá trochu nevyužité, ale nemusim byť ani Ľudovít, aby som sa na prvý pohlad zaľúbil do filmovej Adely. –––– Kto chce žiť, nesmie sa trápiť. Aj žalosť srdca je choroba. A možno najhoršia. –––– Čo idú robiť? – Chrániť nás. – Niekto nás napadol? – Ešte nie. Ale keď budú tak vykrikovať, niekto nás určite napadne. (31.10.2015)

Zatímco Češi v roce 1968 prakticky deinstalovali totalitní komunistický režim, zrušili cenzuru a v oblasti náhle neregulované kinematografie natáčeli jedno revoluční dílo za druhým, Slováci stále ještě historicky vězeli v době národního obrození a filmem bojovali svůj zpožděný boj za národní emancipaci. Civilizační prodlení a krásná hudba Zdeňka Lišky. (25.02.2014)

Těžkotonážní začátek snímku ani v nejmenším nepředpovídá děj, potažmo scény, kterými bude film vrcholit. Slovenský nacionalismus má v dějinách našeho dlouholetého bratra nepochybně své místo, i když se jeho tvář i myšlenky měnily. Máme zde obraz boje, mající přívlastky jako zoufalý, či marný ale rozhodně ne zbytečný. Režisér Zachar nepochybně sázel na jistoty. Charismatický Kvietik a překrásná Emília jsou jen začátek. Tím nejlepším, v této československé spolupráci (myslím tím česky mluvící herce a české tvůrce), kterou režisér ukázal např. i ve filmu Zmluva s diablom, je nepochybně účast Zdeňka Lišky. Pochod sedláků s vidlemi do své zkázy za doprovodu těžkých bubnů a jeho klasických chorálů, je fantastický. Nyní se doba projevuje, utrpení, bolest a smrt. Silné scény (některé nedoporučuji ochráncům zvířat) a neméně silné drámo na závěr. Velmi povedený pohled do historie sloužící i jako slušná dějepisná pomůcka. (24.11.2014)

Život jedného tvorený z čriepkov života mnohých. Film veľmi zaujímavo zachytáva motivácie, túžby, obavy i nepriamych účastníkov revolučného diania- aby starenke vojaci nezničili variaci sa lekvár, revolúcia kazí business ženám ulice, hrajúci sa chlapci napodobňujúci vojenskú kapelu, žena kritizujúca vojakov spievajúcich po nemecky prepletajúca slovenčinu nemeckým "ach so", rabujúci povstalci, pomsta vojakov, nedbalosť polície o situáciu, tá má prácu za každého režimu, skaza revolúcie očami Štúra... Čriepky životov je však občas náročné pospájať do deja, porozumieť premenám- prečo revolucionári bojovali s či proti Maďarom a Rakúšanom. Táto náročnosť, zložitosť vyznať sa v postavách spolu s úsilím pochopiť hutné dialógy však našťastie spôsobili potešenie vďaka zaujímavej zápletke.___ Rozmýšľala som, prečo bol film zakázaný. ( Pár vždy platných výrokov: "Moc uznáva iba poslušnosť, slepú poslušnosť bez myšlienky." "Či to vždy tak bolo, že sa okolo politiky motalo toľko pochybných existencií?" "A nech sa naši ľudia neukazujú v uniformách. Mám rozkaz, aby Ríša vyzerala, ako slobodný štát.")___ Nezvyčajná atmosféra podporujúca zápletku, vizuálna pôsobivosť i opakujúce sa krásne hudobné motívy zanechali hlboký zážitok. (25.02.2016)

Zbrojnoš přijde na ples. Orchestr okamžitě přestává hrát. „Was ist gescheen?“, zeptá se důstojník. „Revolution in Wien.“, odpoví zbrojnoš. Zasvěcená smetánka se začne na oko strašně divit a poulit oči. Nejvíc pan hrabě, který psal osobně k revoluci scénář. „Noviny zachovajte kým sa dá.“, propaganda musí pokračovat. (21.02.2020)