Farba citov

60. léta, Mississippi, to byly časy: Afroameričané ještě byli negři, od otroků to dotáhli na služebnictvo a bílí zaměstnavatelé oplývali takovou laskavostí, že pro své služky a zahradníky nechávali stavět dokonce i speciální barevné záchody! V této osvícené době popisuje chůva a služka Aibileen životní příběh svůj i několika dalších žen. Ano, žen - homo sapiens s bimbasem totiž hrají v "The Help" zcela zanedbatelnou roli. Před lety jsem bývala velmi citlivé dítě, později slečna s vyvinutým sociálním cítěním: u každého filmu, ve kterém se ubližovalo minoritám, jsem se spravedlivě rozhořčila a bylo mi stydno za mou pleť pracovnice z vápenky. Ovšem osobně zažívaná česká multikultura v praxi postupně změnila můj postoj a momentálně je dost těžké dojmout mě osudy ubohých diskriminovaných menšin. Obvykle tato snaha o citové vydírání nejen vyjde naprázdno, ale rovnou drtivě narazí na zeď zvanou "nesnáším asociály a parazity!" Jsem teda docela překvapená, že "Černobílý svět" vytloukl z antipakážové mentální bariéry pár cihel a dokázal mé smýšlení udržet ve správné, politicky korektní rovině, tedy stranit ponižovaným černoškám a pro bělošky mít převážně pohrdání a odpor. Čekala jsem drtivější finále, méně cukrkandlové, více tragické, a místy by neškodilo zabrousit hlouběji pod povrch, také přiznat nějaká negativa nejen bělochům... přesto mi tenhle film udělal radost, koukalo se na něj vyloženě příjemně. "Eat - my - SHIT!" 75% (20.03.2012)

Mám to stejně jako POMO. Na tento film jsem se podíval spíše z "povinnosti" a nečekal jsem nic. Na konci se mi ovšem chtělo až brečet a to jsem "starý" cynik. The Help je opravdu skvostný film, který stojí na brilantních hereckých výkonech všech žen v hlavních či vedlejších rolích. Bylo zvláštní vidět Bryce Dallas ve vyloženě záporné roli, ale zhostila se jí parádně, Emma Stone si zde nakročila (teda alespoň doufám) k serióznějším filmům, protože ona na to má (tu rebelku jsem jí sežral i s navijákem a jako dezert jsem si dal časopis Udice, jak by řekl Kryton z Trpaslíka) a Octavia Spencer byla jednoduše skvělá. Normální ženská, přirozený výkon a hodně zasloužený Oscar. No a Viola Davis… ta má prostě smůlu. Poprvé jí Oscara vyfoukla Penélope, podruhé Meryl… tak snad napotřetí to vyjde. To nic nemění na tom, že podala brilantní výkon. Jinak co tu všechno čtu o tom, že bílí jsou tu špatní a černoši hodní a že tenhle film pozitivně diskriminuje… nevím, ani jednou mě to během filmu nějak nevadilo a ne, tohle není pozitivní diskriminace. Nastudujte si laskavě něco z velmi nedávné historie USA (tak půl století tomu platilo to, co bylo ukázáno ve filmu, oddělené vchody pro barevné, o záchodech ani nemluvě.) Takže asi tak. Film mě posadil na zadek a já vím, že i přes jeho délku, jsem se nenudil a rozhodně jsem ho neviděl naposled. 100 %. (05.03.2012)

Námět skvělý, pro Ameriku uvědomělý. Herci perfektní, jen ta Emma Stone mě svým účesem zklamala. Ale to je jedno. Všechno moc hezky funguje a já bych nemusel mít sebemenší důvod dávat míň, jak čtyři hvězdičky. Samotné hodnocení tu mimochodem mluví za vše. Nicméně na to, jak vážný námět je, mě film dokázal zaujmout jen v několika scénách, které si o vážnou situaci opravdu koledovaly. Všechno ostatní se mi nesmírně protivilo. Ta šílená doba v USA, to nepochopitelné utlačování. Mělo to sílu ve všech ohledech, ale nedokázal jsem si na ty lidi zvyknout...a to i přesto, že předvedli úžasné výkony. (07.02.2012)

Uff. No nemyslím si, že by lidstvo mělo znát své dějiny jen proto, aby se vyvarovalo opakování těch nejhorších chyb, ale i z důvodu prostého nezměrného podivení se nad tím, co se kdy a kde mohlo běžně dít. I třeba relativně úplně nedávno - v půlce minulého století a na úplném vrcholu tehdejší civilizace. Tak o tom je první hodina a půl. Co se zbytku týče... Dlouho mě nic nesebralo tak jako ta výjimečně lidská poslední půlhodinka. A udělat správnou věc, to chce hold někdy vážně tu největší odvahu na světě. A nemyslím to jako klišé. (05.05.2013)

Tento politicky korektní film mě naprosto minul. Možná to bylo tim, že jsem u toho doma v obýváku přestrojoval komplet celý dveře od Peugeota 405ky, což je tak kurevská práce, že bych snad radši nějaký snobský krávě uklízel barák a vařil jídlo, takže jsem nějak ty služky ani nelitoval. Já teda beru, že bejt negr (pardon, afroameričan) v 60. letech na jihu USA asi nebyla žádná procházka růžovym sadem. Nicméně tohle byla akorát hloupá agitka o černobílym světě (tady se překladatel tentokrát nechtěně trefil) s totálně černobílejma postavama, kde černoška = hodná, sympatická, moudrá, prostě samý klady a proti tomu běloška = zlá, hysterická slepice a totální píča. Mimochodem v tom filmu byly v podstatě jenom ženský postavy, což působilo taky poněkud divně. Nějak jsem myslel, že v 60. letech všechno řídili muži a ženský jen poslušně přitakávaly, ale tady to vypadalo jak nějakej feministkoland. A tak člověk sleduje, jak ty hodný černošky musej posluhovat těm zlejm běloškám a jak je tim pošlapávána jejich důstojnost. A to v podstatě trvá celejch 140 minut, aniž by to dospělo do nějakýho rozuzlení. Hvězdu dávám akorát za to, že se celkem povedla ta stylizace 60. let. Jinak jsem moc nepochopil, proč někomu vadí, když černoška použije jeho hajzl, ale na druhou stranu mu nevadí, že se mu hrabe v jídle. (10.02.2013)