Farba citov

Zajímavé téma, přestože jsem čekal trošku něco jiného, byl jsem mile překvapen. Není jednoduché natočit takový snímek, přesto to režisér zvládl dobře. Délka v tomto případě vůbec nevadí a to se divím. Herecký výkon Octavia Spencer a zasloužená nominace na Oscara. I další role byli skvěle zahrané, na plný počet mě přesto neuchvátil. Pokud získá Oscara za nejlepší film, nezlobil bych se.. 8/10 = 85% (26.02.2012)

Uff. No nemyslím si, že by lidstvo mělo znát své dějiny jen proto, aby se vyvarovalo opakování těch nejhorších chyb, ale i z důvodu prostého nezměrného podivení se nad tím, co se kdy a kde mohlo běžně dít. I třeba relativně úplně nedávno - v půlce minulého století a na úplném vrcholu tehdejší civilizace. Tak o tom je první hodina a půl. Co se zbytku týče... Dlouho mě nic nesebralo tak jako ta výjimečně lidská poslední půlhodinka. A udělat správnou věc, to chce hold někdy vážně tu největší odvahu na světě. A nemyslím to jako klišé. (05.05.2013)

Plné hodnocení nakonec o fous uteklo. The Help je film s velmi silným příběhem a s námětem, který hrál v historii Spojených států významnou a nepěknou roli, ale přesto si myslím, že se to dalo zpracovat ještě mnohem silněji a filmařsky nápaditěji, než jak nám předvedl Taylor. Ten snímek má přitom všechno, od brilantních herců počínaje přes Newmanovu harmonickou hudbu a skvělou výpravou konče, ale přesto je jaksi chudý a značnou část z těch 140 minut se jen tváří jako strhující lidské drama, než aby jím doopravdy byl. Připadalo mi trochu, jako kdyby režisér myslel při natáčení více na pány akademiky, než-li na obyčejné diváky, a jede podle pevně stanovených a v Hollywoodu velmi oblíbených osnov. Ale na druhou stranu mu to krásně funguje a v tandemu se všemi úžasnými herečkami je jeho snaha dojmout a zapůsobit vážným námětem téměř stoprocentně účinná, alespoň tedy já jsem se po pomalejším rozjezdu jeho vyprávění dokonale přizpůsobil a jak se všechny charaktery začaly krásně vybarvovat, byl jsem doma. Bohužel očekávané završení mě poněkud zklamalo a pod návalem klasického sentimentu a až moc naivního moralizování jsem jen nešťastně zasténal. I přes všechny chyby a slabší chvilky totiž bylo rozjeto na další nezapomenutelný snímek, který jen pohledem do tváře hlavní hrdinky dokáže rozbrečet i dřevorubce...Škoda. 4,5* (20.12.2012)

Český název je diagnóza. Přesně tak, černobílý svět, až do té míry, že pokud by člověk chtěl rýpat, mohl by psát cosi o politické korektnosti přecházející do invertovaného rasismu: bělošky jsou hloupé, povrchní, neschopné citového i praktického života. Černé služebnictvo připomíná jakési super-ego, moudré, laskavé, hloubavé, rodičovské, zastávající všechny funkce, jež sociálně "nadřazeným" schází. Zajímavé je i to, kdo ve filmu není "rasistou" - vedle hlavní hrdinky jsou to postavy buď enormně blbé (Celie) nebo nemocné (stará Holbrooková), nebo absentující (muži, zřejmě... někteří). Je jasné, že to není tvůrčí záměr, že Tate Taylor sledoval bohulibé cíle, ale jak nás učí historie - černobílé světy občas mimoděk podvracejí sebe samotné, až přílišnou snahou po jednoznačnosti (viz můj oblíbený socrealismus). Černobílé světy si vyžadují i značně konzervativní formu, usedlé charaktery a velmi omezenou schopnost reflektovat problémy. Tenhle film nereflektuje podstatu rasismu, ale spíš zjednodušenou snahu současné "bílé" civilizace kultivovaně pojmenovat staré křivdy. Není pochyb o tom, že kdyby byl tento fenomén zjednodušitelný na úroveň, na jaké ho zobrazuje Taylorův film, byl by dávno vyřešený. Ale beru Černobílý svět takový, jaký je - v jádru příjemná, kultivovaně natočená pohádka o souboji dobra se zlem, opentlená něčím z brevíře mouder našich babiček a artritickým sentimentem. Díky epizodě s hovnem, snaze o trochu drsnější momenty a docela příjemnému tempu hodnotím o hvězdičku víc než usmrkanou sentimentální Havaj Děti moje. V jádru jde ale o zcela totožné typy filmů. Sestrojené k sebe-vykupitelskému dojetí a otupělému zapomnění. Kulturní symptom. (22.01.2012)

Film útočí na naše slzné kanálky a dotýká se ožehavého tématu rasové nerovnosti a právě kvůli tomu je tudíž lehce nadhodnocen. The Help je sice dojemná a přitom zábavná podívaná z Jihu, kde v šedesátých letech měly barevné služebné oddělenou toaletu a ještě se předpokládalo, že za to budou vděčné, každopádně bych řekla, že nám to bylo naservírováno i tak ještě celkem "zjednodušeně". Což je docela ošemetné, protože rasová nenávist je složité téma na potýkání a rozhodně ji nejde smést ze stolu vydáním jedné knihy. Trochu mi připadalo, jakoby se tvůrci báli rozjet to naplno a vykreslit to více realisticky. Škoda. Každopádně i tak se jedná o silný snímek se skvělými hereckými výkony ;Emma Stone má před sebou slibnou kariéru a Bryce Howardovou už si nejspíš nadobro zaškatulkuju jako prvnotřídní mrchu:-)Někde se tu mihl názor, že téma rasismus ve filmech už předem slibuje úspěch. Souhlasím, ale i tak trvám na tom, že Černobílý svět je třeba vidět a jedná se o kvalitní podívanou (jen jsem z toho nepadla na zadek jako ostatní). Slabší čtyři hvězdičky. Eat my shit! (23.02.2012)