Farba citov

Černobílý svět plný barevného humoru, ale i nezkreslených citů, které vás dojmou. Většinou se ve filmech jedná o hrdiny mužského pohlaví, ale tady jsou všechny hlavní i vedlejší postavy něžného pohlaví, které so rozhodli promluvit otevřeně o vztazích mezi služkou a paní domáctnosti. Kus americké historie, které je poznamenáno v dalčích generacích amerických občanů. Jsem rád, že se jednou do roka takový snímek objeví v kinech. (29.01.2012)

Lepší telenovela, která prostřednictvím řady odlehčených epizod (ani jedna scéna nedává naplno zakusit, jak vážná situace na jihu byla) přiživuje mýtus o progresivní mladé generaci, jež ze Spojených států udělala v 60. letech lepší zemi. Příběh s velkým srdíčkem je napěchován v hermetické bublině zprostředkovávající uvězněným figurkám soudobý socio-politický kontext pouze televizí a rádiem. Film odmítá vzít na vědomí, co se dělo v reálném světě, stejně jako bílé paničky svým služebným odmítaly přiznat status plnoprávných lidských bytostí. V popírání existence fuj fuj věcí je ještě důslednější než podobně zjednodušená Precious, oproti které The Help pro jistotu nabízí sympatickou bílou hrdinku k identifikaci. Těší mne snaha natočit ženský film, byť melodramatický jen momenty, ne celkovou strukturou, a respektuji potřebu očistné podívané, jež ponižující porážku mění v hrdé vítězství, ale přijmout zploštění závažného historického tématu na skoro rodinnou zábavu s veškerou ideovou zvráceností koncentrovanou do jediné ultra-mrchy, mi přijde vrcholně konformistické. 55% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Baxt, Tanner (26.01.2012)

Silný příběh v neskutečně lehkém a nadýchaném hávu, který dokáže dojmout, ale i rozesmát. Líbivý vizuál falešně zakrývá fakt, že pod povrchem to proklatě bublá a místy se zdá, že se na place poflakoval i Sam Mendes, který Taylorovi přinejmenším našeptával, kde zatlačit na pilu a kde naopak ubrat plyn. Skutečné "Stepfordské paničky" žijí ve městě Jackson - Mississippi. (18.01.2012)

Ano, je to přesně taková ta korektní, ušlechtilá oscarová sázka na jistotu, v níž se snad všechny černošské postavy svou lidskou (lidovou?) moudrostí vyrovnají největším filosofům všech dob, ale co nadělám, moc se mi to líbilo. Ve sto čtyřiceti šesti minutách má film spád, je zábavný, dobře zahrraný, zrežírovaný i napsaný. Příjemné pokoukání, ale na Oscarech asi budu stejně fandit někomu jinému. (02.12.2011)

Film roku je pre mňa nepochopiteľne odignorovaná Jane Eyrová, ale hneď po nej nasleduje tento film. Tak ľudsky napísaný a zrežírovaný kúsok som nevidela už večnosť. Príbeh - vkusne a precízne zaaranžovaný do Ameriky, sužovanej rasovou neznášanlivosťou - umocnený vynikajúcim hereckým ansáblom (Emma Stone, Viola Davis,...), ktorý korunuje dokonale odporná Bryce Dallas Howard. Už dlho som nenahliadla do tohto cukrového amerického života, lemovaného peknými domčekmi, skrývajúcich pokrytecké vzťahy a falošné priateľstvá. Úchvatná dobová atmosféra, skvelo napísané postavy, z ktorých vás každá istým spôsobom strhne, množstvo emocionálnych scén či prekrásna obrazová estetika. Už som prestávala veriť, že v dnešnej cynickej dobe, plnej odosobnených chladných scenárov, niekto nakrúti niečo tak odzbrojujúco krásne a ľudské. (12.01.2012)