Policejní divize Rampart

Nebylo to nic přelomového, to určitě ne, ale aby se hodnocení pohybovalo průměrně pod třemi hvězdičkami? To zase ne. Celý film docela slušně utekl a divák se mohl kochat zajímavým (ač přece jen generickým) příběhem jednoho průměrného člověka, se kterým si osud nehezky pohrál. Žádný klenot, ale průser taky ne. 75% (25.01.2017)

Upřímně nesnáším tyhle nezávislý rádobyumělecký mrdy, kdy si o sobě tvůrci myslí nevím co, cítící se být artovými bohy a ve výsledku pak natočí takovou, ale opravdu takovou sračku, že se nejedná skutečně o nic jiného, než o totální ztrátu času, kdy onen snímek, jako právě Rampart, nepřináší nic jiného než nudu, nudu a zase jen nudu. Tentokrát je to ovšem o to smutnější, že pan Moverman měl k dispozici poměrně slušný scénář a námět a především luxusní obsazení, ovšem jak s tím vším naložil, tak vlastně i to si zaslouží jistý obdiv, neboť to zazdít takovým způsobem, to smekám. A jak jsem již zmiňoval, mohou za to podle mě jen umělecké ambice pana režiséra, touha natočit a zpracovat ono téma a příběh jiným, netuctovým způsobem, kterým se chtěl zavděčit jistému cílovému publiku, kdy tedy sice nevím, jak moc se mu povedlo, onu diváckou obec přesvědčit, ale běžný divák to prostě nemůže dát bez újmy na duševním zdraví. Bohužel, onen nesnesitelný styl zpracování je tu navíc tak dominující, že přebije i veškerý zbytek, co se ve snímku děje a vyskytuje, tedy zápletku, herecké výkony, atmosféru, emoce, to vše kvůli tomu dře, drhne, nepůsobí, nefunguje. Spousta zbytečných, nicneříkajících keců, střídané naopak dlouhými záběry na hledící, mlčící obličeje, jedno lepší než druhý, k tomu různé mimózní kamerové filtry, tuny zbytečných scén a postav, a jako třešnička na dortu totálně uťatý závěr, bez pointy, a to taky fakt žeru! Rampart je zkrátka chladný, vyumělkovaný blábol, se kterým není skutečně dobré se seznámit a zatěžovat se jím. (23.09.2017)

Těžko může mít tenhle film lepší hodnocení, když se postavy nikam neposouvají, nevyvíjí se, stagnujou a zůstavají na místě. A spolu s postavama je to dost podobný i s dějem - místo příběhové sinusoidy by se tady dala v podstatě nakreslit jen přímka, která nemá začátek ani konec a je rovná. W. Harrelson je suverénní a zkušenej, charismatickej herec, kterej to umí víceméně odehrát sám, ale stejně to nic nemění na tom, že je scénář neuvěřitelně plochej. Ano, je to drama a tam těch zvratů většinou nebývá tolik, ale tohle bylo opravdu málo na to, aby si to zasloužilo nadprůměr. (04.01.2014)

Ono to asi opravdu má vypadat jako seriálový Shield. Podobné záběrování - tj. pohyblivá kamera, věci „překážející" v záběru, střídavé sledování postav buď ze značného odstupu (přes ulici, skrz okno) nebo naopak z detailů jejich tváří. Ale zatímco Shield se díky tomuto režijnímu vedení stával „intimním" pohledem do života špinavých poldů a jejich rodin a zároveň nás vrhnul přímo do centra akce a klidně nás nechal hezky zblízka ochutnat chodník, Rampart se o to jen snaží a všechny postavy přitom sledujeme z dvoukilometrové vzdálenosti a nikdy nám do nich tvůrce nedá ve skutečnosti nahlédnout. A natočené je to naprosto strašně. Nekoukatelné. (01.05.2012)

Moverman v divizi zlých poručíků Abela Ferrary a Wernera Herzoga. Nesledujeme proces rozkladu, to nihilistické peklíčko ústředního dinosaura je konstantní. Mění se jen postavy kolem a to v rozsahu rezistence vůči působení paranoiou trpícího Davea Browna. Rudnoucí Harrelson ho dává neuvěřitelně, fungují i vedlejší role (Larson, Foster), škoda jen, že kamera, která má vnést syrovost a autentičnost tím, jak experimentuje s úhly, rotuje či snímá přes předměty, na sebe strhává až příliš pozornosti. „I want you to know, I never hurt any good people.“ - „What about us?“ (17.06.2020)