Od deviatej do piatej

Na tenhle film jsem narazila omylem ve chvíli, kdy v jednom filmu padl dotaz, zdali viděl film Od devíti do pěti a o čem to bylo :) A odpověď zněla, že je to o ženský s velkýma kozama :D Tak jsem na to byla zvědavá :) Trojice žen, která v té době slavila obrovský úspěch každá na své scéně - to je bravurní kombinace. Je to sice šílené, hodně emancipované a sem tam úsměvné. Jane Fonda s účesem ke stropu, Dolly Parton se svým typickým úsměvem a Lily Tomlin s chladnou hlavou jako vždy :) Je to úsměvný snímek se zajímavým plánem, kde všechno pluje pozvolna, jak si hlavní hrdinky přejí. Co se mi líbilo, že jejich snové vize o tom, jak vyřídit svého šéfa nebyli jen na pár sekund, ale na několik minut a klidně se tam zkouřili a přecpali vším možným u sebe v obýváku :) 35 let starý film, všechny jsou ještě s námi na světě a dá se na to koukat :) S určitým nadhledem :) (03.04.2015)

Hrozil jsem se opravdu moc, co si na mě přítelkyně přichystala. O to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že se jedná o naivně roztomilou (jen občas trapnou) komedii, jejíž nevinný začátek se postupně pěkně zvrtne v napínavou podívanou. Několikrát jsem se dokonce i upřímně zasmál... jediné Jane Fonda to s tím šíleným oblečkem a účesem slušelo. (19.03.2009)

I'm no fool. I've killed the boss, you think they're not gonna fire me for a thing like that? Mám takový pocit, že s se již tolik nenosí, aby film byl vtipný a poučný zároveň. Ještě méně vídávám, aby se tvůrci odhodlali k risku a obsadili herce proti svému typickému charakteru, ve svých hereckých stylech nesourodé. Máme tady poněkud ztracenou Jane Fondu, v problémech single matky utopenou Lily Tomlin a ve své vůbec první herecké roli vystupující Dolly Parton. Pokud hledáte ikonické trio, můžete s tím přestat, právě jste ho našli. Ono nebýt těchto tří skvostných hereček (a samozřejmě nesmím opominout ani skvělého Dabneyho Colemana jako sexistického, egoistického, prolhaného, pokryteckého bigota), kterým jdou jak komické momenty, tak i ty tragické, film by nejspíše vyšuměl a byl by zapomenut. Jenže my je máme a tak film nejenže nepostrádá potřebné grády, ale je zachována i hlavní myšlenka - tedy ukázat nerovnost muže a ženy v každodenním životě. Bohudík i bohužel, film ani po více jak čtyřiceti letech od své premiéry neztratil ani jedno, ani druhé. I'm no girl. I'm a woman, do you hear me? I'm not your wife - thank God - or your mother...or even your mistress. I am your employee and, as such, I expect to be treated equally, with a little dignity and a little respect! (22.05.2022)

Slušná spíše dámská záležitost, která ničím nepřekvapí, prostě si jen tak plyne, vypouští průměrné hlášky a najednou skončí a skončí sice přesně tak jak jsem čekal po americku, ale pobavilo mě to. Výhodou jsou slušné herecké výkony hlavních představitelek a jejich šéfa. Docela to ušlo a zaplnilo to místo v neděli odpoledne, ale na více jak 2* to není. (15.03.2009)

Od devíti do pěti, nebo taky od osmi do čtyř, to je totiž pracovní doba, kterou musí trávit sekretářky v práci se svými šéfy. Jeden z nich je opravdu vypečený. Tři ženy se takovému šefovi postavily a vznikla z toho velmi příjemná komedie. Ke které jedna z hlavních představitelek nazpívala i úvodní píseň. Mám na mysli country zpěvačku Dolly Parton. Film mě vždycky zaručeně pobaví. (27.10.2008)