Carlos
Carlos - Der Schakal
Obsahy(2)
Carlos vypráví o životních osudech Ilicha Ramíreze Sáncheze, jenž byl po dvacet let nejhledanějším teroristou na světě. Mezi lety 1974, kdy se v Londýně pokusil zavraždit britského podnikatele, a 1994, kdy byl zatčen v Chartúmu, prožil několik životů pod mnoha pseudonymy a prošel si všemi spletitostmi mezinárodní politiky té doby. Kdo byl Carlos, jak se jeho propletené a mísící se identity propojují, kým byl, než se bezhlavě vrhl do svého nekonečného boje? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (58)
V prvom rade klobúk dolu pred Ramírezom, ktorému sa podarilo udržať ma pri živote a v napätí celých šesť hodín aj vzhľadom na to, že ani príbeh Carlosa a ani tento seriál tých šesť hodín neutiahne. Každý diel minisérie má svoje 'ups' and 'downs'. Našťastie tie 'ups' prevyšovali (za jeden spomeniem prepadnutie hq OPEC-u). Tri hviezdičky dávam len tvorcom za tú drzosť zbytočne tento príbeh naťahovať. ()
Ještě po skončení druhé části jsem chtěl Carlosovi (podobně jako Baader-Meinhof Komplexu) vyčítat takzvanou "romantizaci teroristy". Měl jsem totiž během sledování chuť stát se revolucionářem, v luxusních hadrech bojovat proti kapitalismu, kouřit doutníky, pít whisky a klátit krásné levičácké aktivistky. Ve třetím dílu ale Assayas Carlose doslova myšlenkově i fyzicky vykastruje tak, že na nějaké zidealizované představy opravdu není místo. Nejhorším osudem teroristy totiž není mučednická smrt, ale naprostá ztráta relevance, a nejpotupnější situací pro muže je, když mu přestane fungovat jeho nádobíčko. _____ Budu opakovat, co tu už bylo řečeno jinými, ale Carlos měl podle mě být buď dvou a půl hodinový film nebo deseti-dvanáctidílný seriál. Snažit se zmapovat dvacet let v pěti hodinách a v nich se navíc snažit uvést množství postav a zdánlivě nesouvisejících událostí, se dost dobře snad ani nedá. _____ Mesrine zůstává neohrožen. ()
330 vyčerpávajúcich minút dejepisu. Nabitých akciou, od človeka, ktorý si postavil kariéru na vyhýbaní sa jej. A vôbec to nie je na škodu. Assayasa rozoznáte podľa množstva krásnych žien, voyerskej kamery a výborného (a rôznorodého) pesničkového soundtracku. A keď príde na útoky je skoro až dokumentárne reálny, žiadne vybuchujúce fontány, ani rýchle strihy. Skôr tiché guľky odzadu do hlavy. Celé je to veľmi civilné (nedivím sa zrovnaniu s Baader Meinhof Komplexom), neustále sa striedajú lokácie a občas ani nepostrehnete, že sledujete archívne zábery. Ramirez vo svojej roli vynikajúci. Z tých 5 a pol hodiny je jeho súkromiu venovaná možno štvrtina, všetko ostatné je politika, plánovanie útokov a samotné akcie. Keď niekomu prišla nudná už tá na polovičnú stopáž zostrihaná verzia, nech ide sledovať Michaela Baya. 90% ()
Natočeno je to vcelku slušně, ale je to příliš dlouhé. Někdy se zachází až do přílišného detailu, přitom z filmu vyplývá, že Carlos nebyl žádná velká persona. V dnešních očích to byl spíše amatér. Z toho důvodu mu věnovat celý dlouhý film je trochu divné. Každopádně reáli zachyceny vjerně včetně dobové atmosféry. ()
Nebylo to vůbec špatné, zvlášť, když se jedná o televizní film. Nicméně z podobného soudku a ze stejného období mě víc zaujal Baader Meinhof Komplex. O tom, jaký Carlos byl nebo nebyl se dá spekulovat, stejně tak o jeho činech. Vše máme pouze z vyprávění nebo jsou to pouhé domněnky. Assayas tu Carlose ukazuje jak zbrklého, namachrovaného zabijáka, který je neustále peskován "nadřízenými". Jaká byla asi realita? ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (2)
- Režisér Olivier Assayas původně do seznamu doprovodných skladeb vložil písně skupiny The Feelies. Její členové ale protestovali proti jakémukoli spojování svých skladeb s terorismem. V důsledku toho bylo použito několik písní kapely Wire. (vangobseck)
Reklama