Vojnový kôň

Spielberg ve svém nejnovějším filmu dokázal proč ho máme všichni tolik rádi. Neexistuje nikdo kdo by dokázal tímto stylem odvyprávět příběh. Určitá nevyváženost ve filmu je cítit, hlavně v době kdy se přesuneme na bitevní pole a počet postav začíná narůstat. Prvních 45 minut se mi i přes klíšovitost líbilo hodně, poté už jen některé vybrané scénky. Jako celek ovšem film funguje spolehlivě. Steven není žádným nováčkem, takže zde máme všechny jeho poznávací znaky jeho tvorby. (06.04.2012)

Tohle je pro mě dost speciální film a musím říct, že jsem si ho opravdu vychutnal. Spielberg natočil tuhle pohádku po svém a tak nějak jako by každý výjev vypadl z plakátu. Několik scén ale vyčuhuje neskutečným způsobem. Průjezd bojištěm je nejpůsobivější scénou filmu, i díky hudbě Johna Williamse. Někdy, ale polovinu dobrého pocitu z filmu udělá někdo vedle vás. (27.02.2012)

Půjdu proti proudu, ale můj problém s Válečným koněm není, že by to byl "hollywoodský barvotiskový spielbergovský doják", ale že takový ve výsledku vůbec není. On takový chce být; popravdě až moc; je tak i natočen, ale v jádru mu chybí základ všech těchto filmů - emoce. Tady je to pouto Alberta a Joeyho tak odfláknuté; a tak rozmělněné v minipříbězích na jedno brdo; že mi nakonec byli úplně ukradení oba dva a spolu s nimi i celý film. Ten ostatně měl být buďto mnohem kratší (a jen o těch dvou) či to měla být regulérní minisérie, kde co epizoda to pořádně rozpracovaná jedna ta zdejší desetiminutová anabáze. (15.01.2012)

Za neuvěřitelně silnou scénu v zákopech, kdy vyčůraný koník spojí dohromady cesty osudu dvou mužů na opačných stranách fronty, přihazuju hvězdičku. A vůbec - ono je opravdu mistrovství natočit dvouhodinový slepenec několika příběhů, jimž dominuje stejný hlavní hrdina, tak, aby diváka ani na minutu nenudil. Kýč až na půdu, ale přesto smekám, pane S. (14.06.2012)

Ještě mnohem víc nesnesitelný film, než jsem si vůbec troufnul dopředu předpokládat. Technicky samozřejmě v pořádku, ale dialogy je utrpení poslouchat, hlavní postavy nesympatické (všechny, přičemž ten hlavní teenage vidlák nejvíc), hnacím motorem příběhu jsem buďto náhody, nebo demence jeho postav a celé je to tak nechutně ušmudlaně patetické a kýčovité, že se mi z toho až zatočila hlava. Myslím, že ve skutečném životě se všude kolem nás odehrává spousta silnějších příběhů, takže tak nějak netuším, proč by měl mít někdo potřebu dojímat se nad tím, jestli se jedna kobyla znovu shledá s jedním nesympatickým mladíkem, nebo ne. A jako ... pokud se ve vážně míněném filmu zvíře vědomě a cíleně (!!!) obětuje, aby pomohlo svému zvířecímu kamarádovi, a lidi to tvůrcům žerou a dojímají se tím ... tak je na tomhle světě něco sakra špatně. Už dlouho mě něco takhle nevytočilo, dvě hvězdy za technickou stránku věci. Spielberg už bohužel není zárukou kvalitního zábavného mainstreamu. (13.01.2012)