Vojnový kôň

Steven Spielberg je jeden z nejlepších filmových vyprávěčů na světě a i tady po profesionální stránce není moc co vytknout, kde je ale co vytknout je příběh. Jako až do tý orby dobrý, ale co následovalo pak byl bohapustej slzostroj bez kapky myšlenky. Kůn, kterej se tváří, jak kdyby sepsal deklaraci nezávislosti rajtuje napříč válečnou evropou a zažívá jednu nelogiku za druhou. (31.12.2012)

Těžko říct, proč se Spielberg rozhodl natočit tak patetický film. Protože patos a cukrkandl jistě nejsou omylem, ale cílem. A přes všechny úžasné scény to u pátrání po smyslu toho všeho zůstává. Nejsem tak znechucen, jak jsem očekával, obzvlášť proto, jak rychle film uteče. Ale jinak není co víc říct. (15.01.2012)

Vedle Luhrmannovy Austrálie jeden z nejhollywoodštějších filmů poslední dekády. Snadno si dokážu představit, že by mě některé okatě dojemné či klišovité situace v podání jakéhokoli jiného režiséra dokázaly otrávit či nakrknout, ale Spielberg dokáže z každé minuty vytěžit maximum - ať už mluvíme o emocích nebo filmové estetice. btw. Rating PG-13 nijak nezabránil tomu, aby zde obsažené válečné scény patřily k jedněm z těch nejpůsobivějších, jaké kdy vznikly. 90% (24.02.2012)

Spielberg udělal to, co před x lety Cameron, když natáčel Titanic. War Horse je dějově nikterak objevná a vcelku klasická story, jenomže Steven na nás nepřímo pomrkává očkem a naznačuje, že takhle se dřív točily ty pravé velkofilmy stříbrného plátna a tohle byly ty skutečné emoce, které se v dnešní době příliš nenosí. Rovněž filmová estetika, kamera, nasvícení atd. nejsou rozhodně standartní, nazval bych je oldschool. Tedy ta zmiňovaná pocta staré škole. Jestli to ve výsledku funguje, to si musí určit každý sám. Pro ostřílené filmové harcovníky, milovníky tvorby věčného dítěte a starší populaci bude War Horse nostalgický únik ze všední reality. Pro zbytek asi jen zdlouhavá nuda, kterou půlka nazve jako patetickou. Spielberg natočil co chtěl a natočil to velice kvalitně a koukatelně. Scéna kůň vs ostnaté dráty strhující. (25.03.2012)

Spielberg proslul především jako režisér velkých výpravných podívaných, jejichž technické zvládnutí je dokonalé a přesvědčivé. Současně však také jako tvůrce, který poměrně často nezvládá sentiment svých příběhů a čas od časů přímo spadává do kvalit, jejichž problematičnost čouhá z díla jako sláma z bot našich předků. VÁLEČNÝ KŮŇ je ve Spielbergově filmografii kdesi uprostřed. Stěží uvěřitelný příběh se místy pohybuje za hranicí věrohodnosti (jak dlouho mohl vydržet ve válečných podmínkách kůň od dělostřelců či závěrečná až kýčovitě působící scéna se zapadajícím sluncem a plesající rodinou), současně však neztrácí svou supraindividualistickou integritu. Zatímco BÍLÝ TESÁK je výtvorem Londonovy fantazie, medvěd, talisman statečných polských vojáků, dobývajících Monte Cassino, který dopravoval nahoru přes nejnebezpečnější úseky výbušniny i munici, je nezpochybnitelným historickým faktem. Bohatá doprovodná galerie lidských hrdinů poněkud vyvažuje až příliš se vlekoucí první polovinu filmu. A sentiment, doprovázený skutečným citem, nás nutí nezapomínat na tento ne zcela tuctový film z pomezí lehkého a "těžkého" žánru kinematografie hraného filmu. (23.02.2012)