Réžia:
Max OphülsScenár:
Howard KochKamera:
Franz PlanerHudba:
Daniele AmfitheatrofHrajú:
Joan Fontaine, Louis Jourdan, Mady Christians, Marcel Journet, Art Smith, Carol Yorke, Howard Freeman, Erskine Sanford, Irene Seidner, William H. O'Brien (viac)Obsahy(1)
Dopis neznámé je nejlepší z Ophülsových amerických snímků a jeden z nejvýznamnějších filmů, které v USA ve druhé polovině 40. let vznikly. Ve své době byl však vinou nesprávně zacílené reklamy recipován jako „ženský film“, což mu uškodilo kriticky a ve výsledku i komerčně. Ophüls v retrospektivách vypráví příběh lásky, která nikdy neexistovala. Stefan Brand je klavírní virtuos a miláček žen, jenž své nadání pohřbí v povrchním bohémství a jehož svůdnické úspěchy nemohou zastřít neschopnost milovat. Teprve dopis, který dal filmu název, odhalí prošedivělému elegánovi vše obětující lásku, s níž se osudově minul. Režisér se se svým mužským hrdinou v nemalé míře identifikoval a dodal filmu sebekriticky autobiografický nádech, jaký v předloze Stefana Zweiga nenajdeme. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (32)
(1001) Neuvěřitelně moderně působící snímek. Ještě také krásný, střídmý, smutný, výmluvný. Miluji třeba to, jak často jsou v obraze přítomná zvířata - andulky v bytě, na ulicích toulavé kočky, v zahradě domácí psi, husy a holubi na náměstí a potom samozřejmě koně všude v ulicích. Jak se kamera pohybuje konkrétním prostorem. Jak se Joan Fontaine dívá na Louise Jourdana (který zemřel dříve tohoto roku, na Valentýna, v 93 letech věku). A způsob, jakým Louis Jourdan nevidí Joan Fontaine. Naprosto výjimečný film, nejen ve své době, ale i ve všech ostatních, a zejména potom v žánru melodramatu. ♥ ()
Zdá se být už tradicí, že každý rok začínám filmový festival v Karlových Varech nějakou tou světovou klasikou a že po jejím skončení skáču nadšením; myslím však, že to letos nebude jen proto, že mám všeobecně staré filmy ráda. Letter from an Unknown Woman má totiž - přiznejme si, že na staré filmy trochu netypicky - i poměrně silný příběh a dějový spád, zkrátka se pořád něco děje, příběh se posouvá kupředu a kvůli mistrně zvládnutým černobílým záběrům se na vše moc dobře kouká. Jedinou výtku tak ze své strany můžu mít k závěru, kdyby totiž tvůrci nezačali retrospektivně opakovat záběry a vše tak nějak rychle utnuli, pohnul by se mnou tento tragický příběh začínající dopisem s větou: "V době, kdy tyto řádky čteš, jsem už asi mrtvá," mnohem více. I tak se ale pro žádný film, který jsem v poslední době (a možná kdy) viděla, nehodí více označení "charming". [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] ()
Nádherný příběh o tom, jak je snadné zastoupit lásku něčím jiným. Naše paměť je svinstvo a hraje si s námi, ale to jen proto, že mi sami ani nechceme, abychom si všechno pamatovali. A tak dokážeme zapomenout i na to důležité. Celkem snadno, což tenhle film ukazuje s neskutečnou laskavostí. Láska je něco, co se nedá snadno zlomit, něco, co nedokážeme popsat, ale co tu je. Tohle je krásné poselství a v krásném podání. ()
Dopis neznámej je mimoriadne precítená melodráma rozhrania 19 a 20-teho storočia, v ktorom púta na vzťah rozdielnych tried a ktorá neprekvapujúco ani nevedie k šťastnému koncu. Prostredníctvom listu (ako nosného rozprávača) sa oddáva repetitívnemu popisu emócií, nálad a optiky zaľúbenej Lisy (Joan Fontaine), ktorá časom prišla o všetky ilúzie o svojom vysnenom mužovi a jej príbeh je tak perfektnou časopriestorovou konšteláciou údelom trpiacej a túžbami nenaplnenej mladej ženy. Od načúvajúcich nôt susedovho klavíra, po následnom stretnutí splnených snov až po zaťažkávajúcom prekonávaní samoty a nemohúcnosti. Atmosférou tento Ophülsov vyvážený snímok pripomína Jezebel a intenzitou dýcha na chrbát Carného Deťom raja. A povzbudil do opätovného zhliadnutia, niekedy, po rokoch... ()
Ojedinělý a jedinečný projekt propojující klasický Hollywood se starým kontinentem. Rozhodně jeden z těch filmů, které nešetří emocemi a pro svoji rafinovanou strukturu (či zacházení s detaily) si zaslouží opakovanou projekci. Pozorný divák si jistě všimne několika rysů upomínajících k Leanovu "Poutu nejsilnějšímu" (klavírní doprovod, režie, retrospektiva vyprávěná z pozice ženy, nenaplněná láska, motiv odjíždějícího vlaku…). 9/10 ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (10)
- V roce 1949 byla vytvořena třicetiminutová rozhlasová hra založená na filmu. Joan Fontaine a Louis Jourdan si v ní zopakovali svoje hlavní role. (Morien)
- Vo filme je Lisa minimálne o niekoľko rokov mladšia ako Stefan Brand. V skutočnosti je Joan Fontaine staršia ako Louis Jourdan. (Bilkiz)
- Na začiatku filmu má Lisa 16 a hrá ju Joan Fontaine, ktorá mala v čase natáčania 30 rokov. (Bilkiz)
Reklama