Dopis neznámé

Miluji Joan Fontaineovou a tohle je jeden z nejkrásnějších a zároveň, nejsmutnějších filmů, který jsem kdy viděl a ještě mnohokráte uvidím. Rozhodně doporučuji shlédnout, nebo ještě lépe si sehnat, tu vyčištěnou verzi, které tím pádem už nic nechybí k naprosté dokonalosti, absolutně nic. I když (jako v př.Jany Eyrové 1943), je i tento klenot příliš bolestivě krátký. Dlužno též podotknout, že tento film byl v r.1992 vybrán pro zachování v Národním Filmovém Registru za intervence Kongresové knihovny, jako - kulturně, historicky a esteticky významný. (28.08.2018)

Zdá se být už tradicí, že každý rok začínám filmový festival v Karlových Varech nějakou tou světovou klasikou a že po jejím skončení skáču nadšením; myslím však, že to letos nebude jen proto, že mám všeobecně staré filmy ráda. Letter from an Unknown Woman má totiž - přiznejme si, že na staré filmy trochu netypicky - i poměrně silný příběh a dějový spád, zkrátka se pořád něco děje, příběh se posouvá kupředu a kvůli mistrně zvládnutým černobílým záběrům se na vše moc dobře kouká. Jedinou výtku tak ze své strany můžu mít k závěru, kdyby totiž tvůrci nezačali retrospektivně opakovat záběry a vše tak nějak rychle utnuli, pohnul by se mnou tento tragický příběh začínající dopisem s větou: "V době, kdy tyto řádky čteš, jsem už asi mrtvá," mnohem více. I tak se ale pro žádný film, který jsem v poslední době (a možná kdy) viděla, nehodí více označení "charming". [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (03.07.2010)

Hollywoodsky romantický opus a predsa má tak ďaleko od hollywoodskeho žánrového rukopisu. Max Ophüls vložil do látky nesporný vklad európskeho silného vizuálu s všadeprítomnou silnou drobnokresbou hlavných postáv. Film je kvalitný nielen výberom hercov ale i po technickej stránke. Jedna z určite najlepších romantických drám, ktoré boli natočené. (25.01.2024)

Nádherný příběh o tom, jak je snadné zastoupit lásku něčím jiným. Naše paměť je svinstvo a hraje si s námi, ale to jen proto, že mi sami ani nechceme, abychom si všechno pamatovali. A tak dokážeme zapomenout i na to důležité. Celkem snadno, což tenhle film ukazuje s neskutečnou laskavostí. Láska je něco, co se nedá snadno zlomit, něco, co nedokážeme popsat, ale co tu je. Tohle je krásné poselství a v krásném podání. (08.10.2014)

Dopis neznámej je mimoriadne precítená melodráma rozhrania 19 a 20-teho storočia, v ktorom púta na vzťah rozdielnych tried a ktorá neprekvapujúco ani nevedie k šťastnému koncu. Prostredníctvom listu (ako nosného rozprávača) sa oddáva repetitívnemu popisu emócií, nálad a optiky zaľúbenej Lisy (Joan Fontaine), ktorá časom prišla o všetky ilúzie o svojom vysnenom mužovi a jej príbeh je tak perfektnou časopriestorovou konšteláciou údelom trpiacej a túžbami nenaplnenej mladej ženy. Od načúvajúcich nôt susedovho klavíra, po následnom stretnutí splnených snov až po zaťažkávajúcom prekonávaní samoty a nemohúcnosti. Atmosférou tento Ophülsov vyvážený snímok pripomína Jezebel a intenzitou dýcha na chrbát Carného Deťom raja. A povzbudil do opätovného zhliadnutia, niekedy, po rokoch... (01.03.2016)