Réžia:
Max OphülsScenár:
Howard KochKamera:
Franz PlanerHudba:
Daniele AmfitheatrofHrajú:
Joan Fontaine, Louis Jourdan, Mady Christians, Marcel Journet, Art Smith, Carol Yorke, Howard Freeman, Erskine Sanford, Irene Seidner, William H. O'Brien (viac)Obsahy(1)
Dopis neznámé je nejlepší z Ophülsových amerických snímků a jeden z nejvýznamnějších filmů, které v USA ve druhé polovině 40. let vznikly. Ve své době byl však vinou nesprávně zacílené reklamy recipován jako „ženský film“, což mu uškodilo kriticky a ve výsledku i komerčně. Ophüls v retrospektivách vypráví příběh lásky, která nikdy neexistovala. Stefan Brand je klavírní virtuos a miláček žen, jenž své nadání pohřbí v povrchním bohémství a jehož svůdnické úspěchy nemohou zastřít neschopnost milovat. Teprve dopis, který dal filmu název, odhalí prošedivělému elegánovi vše obětující lásku, s níž se osudově minul. Režisér se se svým mužským hrdinou v nemalé míře identifikoval a dodal filmu sebekriticky autobiografický nádech, jaký v předloze Stefana Zweiga nenajdeme. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (32)
Hollywoodsky romantický opus a predsa má tak ďaleko od hollywoodskeho žánrového rukopisu. Max Ophüls vložil do látky nesporný vklad európskeho silného vizuálu s všadeprítomnou silnou drobnokresbou hlavných postáv. Film je kvalitný nielen výberom hercov ale i po technickej stránke. Jedna z určite najlepších romantických drám, ktoré boli natočené. ()
Dopis od neznámého muže: Má drahá Joan Fontainová, miluji tě od té doby, kdy jsem tě spatřil jako nedochůdče v Hitchcockově Rebecce. V té době jsem si stále ještě myslel, že ta věc v trenýrkách je pouze na čúrání, což dokládá, že má láska je zcela ryzí a čistá. Ani netušíš jak bezmezně trpím, když tě na plátně objímají ti uhlazení všiváci, kteří jsou mnohem hezčí a démoničtější než já. Tvůj neznámý cinefilní ctitel ()
Zdá se být už tradicí, že každý rok začínám filmový festival v Karlových Varech nějakou tou světovou klasikou a že po jejím skončení skáču nadšením; myslím však, že to letos nebude jen proto, že mám všeobecně staré filmy ráda. Letter from an Unknown Woman má totiž - přiznejme si, že na staré filmy trochu netypicky - i poměrně silný příběh a dějový spád, zkrátka se pořád něco děje, příběh se posouvá kupředu a kvůli mistrně zvládnutým černobílým záběrům se na vše moc dobře kouká. Jedinou výtku tak ze své strany můžu mít k závěru, kdyby totiž tvůrci nezačali retrospektivně opakovat záběry a vše tak nějak rychle utnuli, pohnul by se mnou tento tragický příběh začínající dopisem s větou: "V době, kdy tyto řádky čteš, jsem už asi mrtvá," mnohem více. I tak se ale pro žádný film, který jsem v poslední době (a možná kdy) viděla, nehodí více označení "charming". [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] ()
Ojedinělý a jedinečný projekt propojující klasický Hollywood se starým kontinentem. Rozhodně jeden z těch filmů, které nešetří emocemi a pro svoji rafinovanou strukturu (či zacházení s detaily) si zaslouží opakovanou projekci. Pozorný divák si jistě všimne několika rysů upomínajících k Leanovu "Poutu nejsilnějšímu" (klavírní doprovod, režie, retrospektiva vyprávěná z pozice ženy, nenaplněná láska, motiv odjíždějícího vlaku…). 9/10 ()
Nádherný příběh o tom, jak je snadné zastoupit lásku něčím jiným. Naše paměť je svinstvo a hraje si s námi, ale to jen proto, že mi sami ani nechceme, abychom si všechno pamatovali. A tak dokážeme zapomenout i na to důležité. Celkem snadno, což tenhle film ukazuje s neskutečnou laskavostí. Láska je něco, co se nedá snadno zlomit, něco, co nedokážeme popsat, ale co tu je. Tohle je krásné poselství a v krásném podání. ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (10)
- Japonský režisér Hideo Nakata, autor například filmů Kruh (1998) a Temná voda (2002), považuje Dopis neznámé za "nejlepší film, jaký byl kdy vůbec vyroben". (Morien)
- Mady Christians (ktorá hrá Lisinu matku) sa narodila vo Viedni. (Bilkiz)
- Pieseň, ktorú Brand hrá, kým ho Lisa počúva vo svojej izbe, je Lisztovo "Un sospiro". (Bilkiz)
Reklama