Cosmopolis

Zatímco v NEBEZPEČNÉ METODĚ se hroutily veškeré hodnoty (společenské, ekonomické, rasové, národnostní ad.), v COSMOPOLIS se "bortí" samotný znakový systém, kdy slova a činy přestávají mít jakýkoliv význam, ať člověk analyzuje jejich gramatiku, syntax i sémantiku, jak chce. A nejvtipnější v této satiře na téma kyberkapitalismu je, že si sama velmi podvratným způsobem pohrává se svým znakovým systémem, resp. zažitými formálními a kognitivními konvencemi. Peníze sice nejsou narativizovatelné, jak pronese jedna z postav, ale vyprávění se může sestávat z trsů, které nejsou kauzálně propojené, nýbrž je mezini nimi paralelní a kontrastní vztah. Styl může tomu všemu dávat vnitřní řád, ale jelikož se stylistické vzorce neustále variují, budou na tom asi stejně jako prostata ústředního prota/antagonisty: asymetricky. Jeden z filmů roku, jimž se Cronenberg vrací na počátek své kariéry, konkrétně k SHIVERS, protože je zde samotná idea prezentována jako nejednoznačný virus infikující druhé. Do hlubin asymetrické prostaty v interpretačně-analytické kritice na Indiefilmu. (31.07.2012)

Psychického času zhruba čtyři hodiny záchodového filozofování, které Cronenberg místy shazuje, ale po většinu filmu jej prostě jen nechává monotónně znít, což je tak otupující, že zřejmě ztratíte chuť si jakékoli sdělení vyslechnout (třeba i sdělení, že nám nic sdělováno není). Pro potvrzení, nebo zpochybnění dojmu, že jde o nejplytčejší a nejméně atmosférický z Cronenbergových filmů, budu potřebovat druhé zhlédnutí, k němuž se ale během následujících mnoha týdnů stěží přemluvím. 50% (04.08.2012)

Více než hodinu je to vynikající stylovka s lákavě malátnou atmosférou a absurdními dialogy, kdy nikdo nikomu neodpovídá a pouze přednáší nejrůznější více či méně zábavné proklamace. Navíc výtečná Suschitzkého kamera, díky níž jsou i zdánlivě obyčejné záběry na vlasy Sarah Gordon velmi zajímavé. Poslední půlhodina je ale jak z úplně jiného filmu a doposud dobrý pocit dokonale zkazí. Giamatti se do takového snímku absolutně nehodí, navíc jeho výběr vzhledem k postavě, kterou hraje, je na Cronenberga až otřesně laciný a prvoplánový. Dvacet minut tam prostě blábolí s ručníkem na hlavě a dělá z jinak dobrého filmu jakousi béčkovou tragikomedii. Škoda, jinak by to byly čisté čtyři hvězdy. (31.05.2013)

Strašně divný film utopený v dialozích, které působily jako z jiného světa. Celá závěrečná sekvence s Paulem Giamattim mě přinutila vzdát se a vypnout mozek. Já vím, že jde o adaptaci knihy, ale stejně jsem měl pocit, že si Cronenberg při psaní scénáře šlehl notnou dávku LSD, protože aby v jedné větě se hovořilo o klesajícím juanu a asymetrických prostatách...? Fakt nevím, co si o tom myslet. Každopádně pochvalu si odnáší Robert Pattinson, který je ve své roli precizní a jeho výkon (hlavně na začátku) mě přesvědčil, že sledovat jeho hereckou kariéru bude zajímavé. (05.07.2012)

Z istej stránky je Cosmopolis ďalším náznakom režisérovho neumenia - príbeh vyrozprávaný diskusiami. Hudba tiež nieje nejak výrazná. Osobne oceňujem pár skutočne šokujúcich scén - hlavne s Ericovým ochrankárom alebo záver filmu. Respektíve záver akoby chýbal a aspoň to zvyšuje hodnotenie, lebo akoby celý film bol urobený len za to, aby záver šokoval. Ale to by ste pochopili iba ak ste už tento film videli. Ku podivu Robert Pattinson predviedol v ústrednej úlohe naozaj vierohodný herecký výkon. Možno jeho najlepšia postava. Cosmopolis si vyžaduje obrovskú dávku diváckej trpezlivosti a dôvery v príbeh. Zdanlivo nepodstatné detaily sa vo finálnej scéne zostrujú a Ericova postava dostáva zmysel. Vyjasňuje sa jej vnútorný konflikt. Mnohých sklame mimoriadne rozvláčny štýl rozprávania, nekonečné dialogické pasáže a nezaujímavý interiér limuzíny, ktorý si z filmu zapamätáte asi najviac. (07.09.2019)