Největší z Čechů

Váhám, jestli za tohle Sedláčka svatořečit, nebo vyškrtnout ze sledovaných. Na jednu stranu se přesně trefil do mého nevkusu, Plesla nemůžu vystát, Babčákovou jakbysmet, s Myšičkou (až na výjimku Občanského průkazu), Taclíka a Bareše taky zrovna nemusím. Ovšem výběr herců pro charakter postavy, kterou ztvárnili, je naprosto dokonalý a nelze mu nic vytknout (což ovšem tedy platí i o hereckých schopnostech výše jmenovaných). (08.08.2011)

Uznávám, že Sedláček patří asi mezi naše nejosobitější a nejnápaditější režiséry současnosti. Vybírá si originální témata a jeho filmy mě zatím vždycky dokázaly nějak oslovit. Bohužel, zrovna tomuto se to moc nepovedlo. Ocenil jsem pár hodně humorných scén, Sedláčkovu rýpavost a výborně napsané a zahrané postavy. Ovšem celkově mi to svojí atmosférou a pomalým tempem tolik nesedlo. I přesto ale pořád řadím Sedláčka mezi české režiséry, kteří rozhodně mají co nabídnout. 70% (20.05.2011)

Ano, i u nás se pořád točí kvalitní filmy. Škoda, že většinové publikum je nedokáže ocenit (nebo je to dobře?). Film o tom, jak se ztrácí iluze a jak je tvůrčí iniciativa a kreativita zašlapávána konzumem a s tím spojenou nabídkou/poptávkou. Kdo chce točit, musí se zaprodat a tím "ponížit" sám sebe... (01.06.2011)

První polovinu filmu jsem nevěřícně kroutila hlavou s takovým podivným úsměvem na rtech, druhou polovinu filmu jsem nevěřícně kroutila hlavou s takovým nevysvětlitelným smutkem v očích. ___ Lidé a jejich bizarnost. Lidé a jejich schopnosti. Lidé a jejich hodinky s vodotryskem - činnosti, dovednosti, které jsou absolutně irelevantní pro přežití v přírodě. Snad kromě umění protáhnout se malou dírou, utáhnout velký náklad a nacpat se v tučných časech pro časy hubené. Nakonec jsme svědky toho, že lidé asi skutečně mají blahobytný život, protože můžou realizovat i ty nejpodivnější zájmy. Přesto snaha o dosažení nejvyššího místa je svou podstatou bytostní a přírodní. A tato snaha i po těch tisíciletích civilizace nebo přesněji s jejich přispěním dodatečným tlakem civilizační konkurence je natolik silná, že jsme ochotní udělat cokoliv za pomocí čehokoliv, abychom nějak šplhli. Z čeho ta potřebnost vyplívá? Antropolog Mnislav Zelený Atapana bez okolků říká: "Být úspěšný, být slavný, být dobrý, být chytrý. To je to oč tu běží? Ale proč? Aby byl muž viděn, aby se o něm vědělo, aby získal větší prestiž, větší pole působnosti, větší imaginární teritorium pro svoji pohlavní aktivitu. Aby mohl šířit své sémě, své geny. Vše ostatní je totiž pomíjivé. ... Politika, kultura, výchova, etika, ekonomika jsou pouze naše konvenční a společenské hry, které by měly vést k původnímu cíli. Mnohdy tento cíl je už tak zastřen, že se ztrácí v nedohlednu a zastupují jej jiné aktivity." A publicista Vlastimil Marek, který tyto jiné aktivity nazývá civilizační omítkou, oprávněně dodává, že i pro ženy platí totéž - "základním pudem a hnací silou je rozmnožit se, tedy urvat nejsilnější spermie." (odkaz na články: http://www.caminos.cz/mnislav-zeleny-atapana-boj-o-vaginy-nebo-prijdou-sikmooci-mravenci // http://blog.baraka.cz/2010/12/skrabani-epi-a-ge-neticke-omitky/ ). Je nutné k tomu ovšem dodat, že civilizační "omítka" dnes natolik zesílila, že se stala samostatnou entitou, která lidem často zaměňuje nejen sexualitu, ale i vztahy k jiným lidem, to jest věci, záliby a činnosti jsou pro lidi příliš často jediným smyslem života. Skutečně největším. ___ Pro mne nejlepší český film poslední doby. (18.07.2011)

Pravidla lži zaujala, Muži v říji pobavili a Největší z Čechů nadchl, takže Roberta Sedláčka považuji za nejzajímavějšího tuzemského tvůrce, s jehož poetikou se vezu na stejné vlně. Snímek nevypovídá ani tak o Češích jako spíše o stavu současné kinematografie, ústřední čtyřka je pak příklad dokonalého castingu. Škoda, že místní (šumperské) kino Největšího z Čechů zbaběle "přehlédlo". ("Katolický týdeník jsou jediné noviny, ze kterých nemám depresi.") (20.06.2011)