Tu to musí byť

Paolo Sorrentino to má v malíku. S obrazem, kompozicí a náladami kouzlí, k tomu se Sean Penn ždíme na maximum (kéž by And the Oscar goes to...) a film je rozhodně potěšení sledovat. Kamera je v neustálém pohybu, záběrování rozmanité a navíc s perfektním hudebním výběrem. Trochu vázne v rovině scénáře, kdy různé vrstvy občas moc nesedí na sobě a přesah taktéž. Ale dialogy a většina audiovizuálních momentů nemá pocitově chybu. Cool trip. 75%. (01.04.2012)

tato vizuálně brilantní skulptura se tváří hodně artově, ale zakrývá tím svou vyprázdněnost po smysluplném a uvěřitelném příběhu. Je vidět, že se režisér se soustředil právě jen na stylovost a film o jedné vyšinuté existenci, která má problémů až nad hlavu nedokázal ukočírovat. Teda aspoň já jsem se v něm nedokázal pořádně vyznat a nesedělo mi to moc dohromady, i když Sean Penn hraje jak o život. Prostě taková bizardní divoká hříčka. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.01.2013)

Rozhodně zvláštní film se skvělým Seanem Pennem (ten jeho tichej pomalej hlas mě dostával). Pro mě je to teda jeden z případů, kdy road movie směřuje k předem jasnýmu cíli s jasnými zastávkami - a to mě moc neba. Pár mouder pronesených (většinou) Cheynnem se mi líbilo ("Je mnoho cest, jak umřít. Nejhorší z nich je pokračovat v přežívání."), několik myšlenek je opravdu dobrých. Chybí mi ale propracovanější dějová linka. Tenhle film neni až tak o ději, ale o myšlence, a to mě trochu zklamalo. Hudba se povedla a Frances McDormand byla výborná. (03.06.2012)

Soundtrack a způsob nasnímání mi fakt učarovali. Prvních dvacet minut jsem absolutně neměla ponětí, co že to vlastně sleduju, ale děsně mě to bavilo, atmosféra prostě totálně na výbornou. Pak už jsem se ale o děj zajímat začala, protože já jsem tvor, kterej prostě potřebuje, aby se kolem něj něco konkrétního dělo, jinak jde pozornost do kopru. No a to je kámen úrazu, páč to hlavní, kvůli čemu koukám na filmy - příběh, je tu rozmázlý jak psí lejno o chodník, vidíte ho, ale spíš vás to láká ho překročit než do něj šlápnout. Prostě neuhranulo a pořádně ani nebavilo. Dokonce jsem se někde ke konci přistihla, jak už film ani nevnímám a jeho v jednom kuse znějící soundtrack využívám jako podklad pro moje vlastní myšlenky. Režisér Sorrentino mi prostě opět potvrzuje, že je to děsněj lyrik, kterej mi sice padl do oka, ale nemám si s ním co říct, takže kámoši nebudem. (25.06.2015)

Gotická Amelie z Montmartru. Sean Penn síce vyzerá fenomenálne, ale doteraz som sa nerozhodol, či jeho herecký výkon bol skvelý alebo otrasný. Cheyenne je vizuálne jednoznačne inšpirovaný Robertom Smithom no jeho čudné pohyby a reč sú niekde medzi Michaelom Jacksonom a sfetovaným Stevom Strangeom. Napriek tomu, že ide o originálnu (a vzhľadom na nazi tému) relatívne zábavnú road movie, oveľa zaujímavejšia je prvá časť v Anglicku, ktorá je o Cheyennovi, kým zvyšok je o jeho konflikte so svetom. A zďaleka najlepšou scénou je dialóg s Davidom Byrneom. (31.07.2018)