Deň pred krízou

Znepokojivý pohled na pragmatickou tvář kapitalismu, kdy když jde do tuhého, tak se jde přes mrtvoly. A právě ona pragmatická chladnost v přístupu k neřešitelnému problému, kdy je to čistě o tom zda (ne)být tím prvním, kdo vyběhne ze dveří domnělého blahobytu a rozpoutá paniku ovlivňující celý (nejen) finanční svět, je na tom nejpůsobivější. Mohlo to být plné plamenných deklamací, zvýšených hlasů, brekotu, bouchání do stolu a házení věcí (a s tímto ansámblem by to asi i tak prošlo), ale není, protože takto to nechodí. V tomto je chladná korporátní kultura zachycena velmi přesně. Což neznamená, že je to emocí zbavené. Jsou tam pod povrchem jasně cítit a vytváří vnitřní tenze mezi jednotlivými skvostně napsanými i zahranými postavami. A právě na nich "morální" stránka toho všeho stojí. Ano, je to ve své podstatě "pouze" divadelní komořina o pár hercích klábosících jedné noci nad stolem/počítačem/kávou o byznysu, ale jde o to, jak dobrá ta "pouhá" divadelní komořina je. A tahle je setsakra dobrá, srozumitelná i naprostému laikovi ve finančních otázkách (protože je to hlavně o postavách) a především výtečně napsaná. (04.01.2016)

Co jsem tu taky čekal jiného? Banda finančníků, ztvárněná bandou skvělých herců, zde předvádí absolutní lidské dno, jen bohužel s trochu nudným průběhem, který nezachrání ani nejlepší monolog filmu připsaný Jeremy Ironsovi na konci filmu. A pak, že je recese přirozeným procesem hospodářského cyklu...:-) (30.07.2019)

Perfektný casting zakrýva aj drobné nedostatky a charizma ústredných postáv bola kľúčom k môjmu zaujatiu. Všetky scény, v ktorých je Jeremy Irons ako archetyp "nedoknuteľného poloboha", sú úplne vychytávkové (trpké a frustrujúce zároveň) a preslov v jedálni pred Kevinom Spaceym definuje filozofiu súčasnosti vychádzajúc z Paretovho pravidla, ktoré tvrdí, že 20% ľudí vlastní 80% svetového bohatstva a tak to bude vždy (možno bude pomer ešte extrémnejší)...Ideálna kombinácia s dokumentom The Inside Job. (09.01.2012)

Film ze světa žraloků v obleku zachytává finanční recesi ve fázi před samotným vypuknutím, a tak nedává prostor panice a vyhroceným okamžikům křičících makléřů, jako spíš rozvážnému uvažování s trochou lidského zamyšlení nad konfliktem vlastního profitu a ztrátami celé společnosti. Přes množství postav scénář potlačuje všechny osobní příběhy a víc než vyprávění nechává herce hrát a využít okamžiku, k čemuž měl zástup zvučných jmen v řetězci nadřízených a podřízených prostoru dost. Jejich výkony jsou pak společně s pohledem na první okamžiky obrovských problémů to hlavní. (10.01.2012)

It's just a money, It's made up... Pieces of paper with pictures on it. Hollywoodská (velmi stručná) ukázka, jak vlastně vznikla v roce 2008 ekonomická krize, který trvá do teď a všechny nás zasáhla. Příběh odehrávající se v jednom dni a v tomto jednom dni člověk nahlídne do toho, jak museli korporátní hlavouni jednat, aby nepřišli o svoje peníze a volili velmi zajímavou strategii- prodat levněji bezcenné balíky akcií svým obchodním parterům. 80% (24.12.2011)